S Irenou Armutidisovou po schodištích Ernsta Wiesnera

Na to, že je prorektorka Vysokého učení technického v Brně Irena Armutidisová také skvělou fotografkou, jsme při jejím angažmá ve vedení brněnské techniky možná trochu pozapomněli. Paměť si nyní můžeme osvěžit na autorčině poslední výstavě ve vile Stiassni, která představuje Armutidisovou v její původní a pro ni stále klíčové profesi.

Irena Armutidisová začínala jako fotografka v Moravské galerii v Brně. „Již tam si mohla uvědomit proměnlivý vztah mezi objektivním záznamem uměleckých děl a možností je zachytit subjektivním pozorováním skrze čočku fotoaparátu,“ uvedl historik umění Jiří Kroupa u příležitosti zahájení poslední autorčiny prezentace. Jejím předmětem jsou snímky zachycující schodiště v nejrůznějších stavbách architekta Ernsta Wiesnera. Jak Kroupa zdůraznil, pro Armutidisovou se fotografie umění stala důležitým praktickým a pedagogickým tématem. Byla v našem prostředí jednou z prvních, kdo na toto téma přednášel a vedl cvičení ve vysokoškolských seminářích, nejprve na Masarykově univerzitě, dnes na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

„Snímky schodišť vznikly asi před deseti lety při společném projektu s historičkou architektury Lenkou Kudělkovou, který měl zdokumentovat stavby Ernsta Wiesnera,“ vysvětlila Irena Armutidisová, která řešila obrazovou část zadání. Tehdy společně s Kudělkovou objížděly města, v nichž zanechal své stopy jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů meziválečného období. „Ta schodiště mě začala fascinovat,“ vzpomíná fotografka. „Ať už šlo o vily, nájemní domy nebo veřejné budovy, v každém domě bylo jiné schodiště. Byla to zajímavá hra se světlem, kompozicí a celkovým řešením prostoru.“

Ernst Wiesner, jehož život byl do začátku 2. světové války pevně spjat s Brnem, zde v letech 1919–1939 vytvořil mnoho významných budov. Na výstavě jsou tak k vidění například schodiště nájemního domu pro stavební družstvo Freundschaft na Rybářské ulici, v Paláci Morava na Divadelní ulici nebo v někdejší České bance Union na Beethovenově ulici, v níž dnes sídlí Český rozhlas Brno, nechybí ale ani interiéry mimobrněnských domů.

„Schodiště jsou podivuhodným tématem architektonických projektů Ernsta Wiesnera, a není tedy divu, že se s nimi setkáváme i na fotografiích Ireny Armutidisové,“ podotkl Jiří Kroupa k tématu výstavy. Připomněl důležitost architektonického detailu v realizacích Ernsta Wiesnera, v nichž se malebná dekorativnost spojuje se zřetelnými tendencemi moderní architektury 20. století. Zmíněná dokumentace Wiesnerova díla vyústila podle Kroupy v dosud nejlepší zpracování jeho architektonické tvorby, nelze se tedy divit, že řada snímků, které přitom vznikly, se posléze stala určitým samostatně žijícím produktem.

Vstoupit do fotogalerie

„Z projektu vzešlo tolik materiálu, že z každého Wiesnerova domu by se dala udělat samostatná výstava,“ naznačila Irena Armutidisová možnost představit dosud nezveřejněné práce. „Tematicky by to bylo úžasné, otázkou ovšem zůstávají peníze. Snad by je bylo možné získat z grantu,“ potvrdila záměr Vlasta Loutocká z Metodického centra moderní architektury v Brně, jehož je vila Stiassni součástí.

Fotografie Armutidisové jsou k vidění v obrazové galerii v prvním patře vily, kterou navrhl Ernst Wiesner pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Výstava je přístupná návštěvníkům komentovaných prohlídek, které se konají každý pátek, sobotu a neděli, a to nejméně do konce června tohoto roku. 

Jana Novotná

Témata