Ručně vyráběné kabelky Ogarbags voní kůží a dřevem. Jejich součástí může být i kus skříně po babičce
Kabelky a brašny z kroměřížské dílny Ogarbags vydrží po generace – aspoň jsou o tom přesvědčeni její zakladatelé a absolventi VUT – Jaroslav Vaculík z FSI a Nikol Dudová z Fakulty podnikatelské. Výrobě brašen, peněženek a kabelek se věnují šestým rokem, navázali tak na rodinnou řemeslnou tradici. Důraz kladou na detail, ruční šití sedlářským stehem a přírodní zpracování kůže.
Podle názvu Ogarbags bych čekala spíš pánské brašny než kabelky.
Když jsem byl malý, doma se povalovaly různé sekery, kroje, valašky… Ten lidový slovník je mi prostě blízký. Pak se našemu kamarádovi narodil syn a říká – na světě je malý ogar. A nám se to tak líbilo, že jsme tak naše podnikání nazvali. Jednou ale přijel pán z Valmezu a konfrontoval nás, že na takový název nemáme nárok, protože žijeme na Kroměřížsku (směje se).
Jak se z výpočtáře tepelných zařízení stane výrobce brašen?
V průběhu studia na FSI jsem sledoval, jak se každý ze spolužáků v něčem našel – někdo v turbínách, někdo v motorech, někdo ve výpočtech tepelných zařízení. Já ale věděl, že chci dělat rukama a tvořit. Po absolvování VUT jsem nastoupil do inženýrsko-dodavatelské firmy, výsledkem mojí roční práce tam byl 30centimetrový štos papírů. A to jsem vytvářet nechtěl.
Děda byl stolař, v dětství jsem trávil hodně času v jeho dílně. Takže jsem počkal, až partnerka dostuduje Fakultu podnikatelskou a spojíme naše talenty dohromady. Já jsem z rodiny ševců a stolařů, ona z rodiny zemědělců. Ohledně naší budoucnosti jsme tak měli stejnou ideu. Partnerka má navíc díky zaměření svého studia i ekonomické a marketingové znalosti, což nám v podnikání dost pomáhá.
Pracovat s kůží vás tedy naučili prarodiče?
Myslím, že spoustu dovedností jsem podědil, ale výrobní know-how jsem si nakonec musel osvojit sám. Byl jsem ale vychováván v kutilství. Vždycky, když jsme měli něco kupovat, řekl táta: „Tohle si doma uděláme sami a dvakrát lepší.“ Už na gymplu jsem vyráběl spolužákům opasky, u prvního auta jsem si očalounil řadicí páku. První kabelku jsem vyrobil pro partnerku a už to jelo.
Jak vás napadlo spojit při výrobě brašen dřevo a kůži?
Jeden děda dělal se dřevem, druhý s kůží. Tak se to hezky propojilo. Partnerka sleduje módní trendy a vnáší do toho ženský element. Já pak sedím na dílně a vyrábím. Po dědovi jsme tady navíc našli dýhy kořenic ořechů či topolů – milimetrové příčné řezy kořenic. Není to fádní dřevo, každý kousek je jiný. Dříve se používalo u starožitného nábytku, dnes je to relativně vzácná věc, protože je rychlá doba a stromy do takové šířky nedorostou. Používali jsme ho na našich kabelkách, dodává to každému kousku unikátní charakter. Když jsme ho dopotřebovali, neshánělo se snadno.
Jaké dřevo u kabelek využíváte?
Záleží nám na životním prostředí, a tak dbáme na sekundární využití již zpracovaného dřeva. Pro vnitřní díly kabelek používáme vyřazené překližkové palety a vnější díl může být třeba ze staré skříně po babičce. Takové dřevo má navíc velké charizma a příběh. Nebo jsme využili dřevo, které si přinesl zákazník restaurátor, protože měl k danému kusu nějaký vztah.
Teď ale využíváme nejvíce překližku polepenou kořenicí. Pro výrobu kabelky má nejlepší kvality – je lehká a nekroutí se ani ve vlhkém prostředí. Dřevěnou část pak můžeme personalizovat gravírováním – vytvořit na ní ražbou iniciály nositele, věnování či kus oblíbeného textu.
V čem ještě je vaše zpracování kabelek výjimečné?
Jsou to nadčasově designové kousky, které zdědí vaše děti. Většinu věcí vyrábíme z hrubých 3milimetrových kůží, které při správné péči vydrží nejen desetiletí, ale snad i staletí. Stejně jako časem zraje whiskey, získává kůže s přibývajícími léty patinu a charakter.
Používáme kvalitní italskou kůži, která je činěná přírodně – tříslem ze stromové kůry. Je díky tomu tužší a má delší životnost. Na rozdíl od jiných kůží zpracovaných chemikáliemi nezatěžuje životní prostředí a při kontaktu s pokožkou nezpůsobuje alergické reakce. Dbáme i na kvalitu zipů, které také odebíráme z Itálie, a kabelky ručně šijeme sedlářským stehem.
Jak sedlářský steh vypadá?
Když u produktu šitého na stroji dojde k přerušení nitě, šev se začne párat. Kdežto u sedlářského šití se používá voskovaná nit a každý steh má defacto svůj uzel. Je to prakticky nezničitelný šev – v případě porušení nitě se nezačne párat. Proto se tato metoda využívala k výrobě koňských sedel. Některé spoje zpracovávám touto technikou, jinde je potřeba strojové šití.
I od toho se pak odvíjí délka výroby kabelky či pánské brašny – může trvat jeden den, nebo také týden. Nejraději ale na vývoji kabelky spolupracuji společně se zákazníkem. Vznikne tak něco unikátního a já se rád nechávám překvapit výsledkem procesu.
Chystáte něco nového?
Pořád máme nějaké nápady. A na webu ještě zdaleka nemáme všechno, část kolekce musíme teprve nafotit – především tašky a opasky. Kromě vlastních výrobků děláme i různé práce na zakázku. Teď mám zrovna na stole kůži z krokodýla a vyrábíme řemínky k hodinkám nebo třeba dámské korzety.
Pracujete převážně s hovězí kůží. Přemýšleli jste o využití eko kůže?
Zkoušeli jsme to a výsledek nebyl dobrý. My těm eko a veganským kůžím říkáme asfalt, protože jsou to materiály s příměsí ropných produktů. Není lepšího materiálu pro kontakt s pokožkou než přírodně činěná kůže. Eko kůže nic nevydrží, brzy to vyhodíte, a to podle mě nemá s opravdovou ekologií nic společného. Kdežto naše kabelky a brašny si při správné péči můžete předávat po generace. A v tom vidíme smysl.