Lidé

2. listopadu 2020

Nechtěl sedět doma a číst zprávy, mladý architekt z VUT pomáhá se skauty v domově pro seniory

Vít Burian (uprostřed) s kamarády v Domově pro seniory ve Strážnici. | Autor: archiv Víta Buriana
Třiadvacetiletý Vít Burian si nejspíš svůj bakalářský ročník na Fakultě architektury představoval jinak. Dlouholetý skaut místo kreslení v ateliérech na jaře rozdával roušky a informační letáky, minulý týden absolvoval díky spolupráci s Českým červeným křížem první směnu v Domově pro seniory ve Strážnici. Nákazy koronavirem se tam prý bojí méně než v MHD a doufá, že dobrovolníků bude jen přibývat.

Kromě studia architektury vám plno času zabírá i skauting, skrze který jste se teď stal dobrovolníkem. Jak spolupráce funguje?
Do skautu chodím asi od osmi let. Teď vedu s kamarádem oddíl malých skautů tady v Brně, což je oddíl, ve kterém jsem sám vyrostl. Asi před dvěma lety jsme se starším vedoucím Karlem Konečným založili neformální uskupení kvůli pomoci při různých krizových situacích. Mělo se to týkat třeba povodní a obecně všude tam, kde je potřeba pomoc. Povodně jsme zatím naostro nezkoušeli, ale spolupráci s Českým červeným křížem (ČČK) už ano. Účastnili jsme se před rokem cvičení záchranných složek. Šlo o cvičný zásah při koncertě na výstavišti, kde jsme dělali figuranty.

V čem je výhoda skautů, které si Český červený kříž tak cení, že si vás vybral?
Největší potenciál skautů je v tom, že se umíme rychle přizpůsobit situaci, zorganizovat a chceme pomáhat. Nikdo z nás není medik nebo doktor, takže nejde o pomoc odbornou, ale hlavně týmovou. Umíme splnit zadaný úkol. Důležitá je schopnost spolupráce a nalezení kompromisu. I když se sejdou skauti, kteří se neznají, tak uznávají skautské principy a dokáží se spolu rychle dohodnout. A všichni vedoucí také máme zdravotnický kurz.

Místo povodní teď pomáháte jako dobrovolníci s péči o seniory, je to tak?
Ano. ČČK nám domluvil pomoc v Domově pro seniory ve Strážnici. Většina zaměstnanců se bohužel dostala do karantény a nemoc se začala šířit i mezi klienty, kterých je zhruba osmdesát. Když pak máte třeba dvanáct lidí, kteří se o seniory mají starat, tak se to téměř nedá zvládnout. V posledních dvou týdnech tam byli všichni v kuse a někteří ani nejezdili domů. Hledali dobrovolníky, a to jak na webu, tak na sociálních sítích.

Jak vypadá taková typická směna dobrovolníka?

Směna trvá osm hodin. Po příjezdu se vždycky převlečeme do ochranných pomůcek – celotělového obleku, štítu, respirátoru a rukavic. Pak ještě lepicí páskou zalepíme rukávy a další místa. Za patnáct minut jsme připravení vyrazit do práce. Vedoucí domova nebo směny nás potom rozdělí mezi sestry a zkušené zaměstnance. Dostaneme úkoly a ty plníme. Můžeme pomáhat s krmením, převlékáním postelí, úklidem, doplňováním zásob, rozvozem jídla, ale třeba i holením.

Nebojíte se pomáhat v prostředí, kde jsou prokazatelně nemocní lidé?
Já jsem pozitivní nebyl a poslední rok jsem byl opravdu zdravý. Věřím ochranným pomůckám a tomu, že když si člověk dá pozor, tak je chráněný. Existují edukační videa třeba právě od ČČK, jak se s nimi má manipulovat. Když se tím člověk řídí, věřím, že to riziko pro mě může být i nižší, než když teď pojedu MHD. Nikdy ale nevíte, je tam pořád nejistota. Já jsem do toho chtěl jít hned. Musel jsem ale zhodnotit riziko pro ostatní v domácnosti.

Jak hodnotíte svůj dosavadní zážitek s dobrovolničením?
Byl jsem šíleně unavený. Prvních šest hodin se to dalo zvládnout, pak byl oběd a potom to na mě padlo. Nechci, aby to znělo špatně, ale když jsem odjížděl, cítil jsem úlevu. Zároveň se ale už teď těším na příště. Taky jsem měl možnost vidět, že personál je šíleně unavený, ale pořád měli dobrou náladu. Bylo vidět, že toho mají plné zuby, ale usmívali se.

Vít Burian je student architektury, skaut a nově také dobrovolník. | Autor: Tereza Kadrnožková

Proč jste se rozhodl pomáhat?
Nejhorší bylo sedět doma a číst, jak jsou na tom sociální služby špatně, jak se šíří nákaza mezi seniory, a člověk nemohl nic udělat. Na jaře jsme roznášeli po Brně-středu roušky a informační letáky od radnice. To bylo skvělé, ale dnes už to není potřeba. I na jaře jsme se do toho pustili proto, že jsme nechtěli sedět a nadávat, že nic nezmůžeme.

Pokud by se někdo chtěl také zapojit a stát se dobrovolníkem, co pro to může udělat?
Určitě se lidé můžou podívat na webovky nebo sociální sítě domovů pro seniory, pomoc se hledá skoro všude. Na stránkách Skautů Brno máme formulář, přes který se může kdokoliv přihlásit, my se s ním spojíme a může jet pomáhat s námi organizovaně. Navíc pořád sbíráme žádosti o pomoc, třeba aktuálně z nemocnice na brněnském výstavišti.

(tk)

Témata

Související články:
Petra Buganská navrhla lávku, která se vznáší nad řekou
Absolventi Fakulty architektury získali druhé místo za návrh komunitního bydlení pro sběratele
Parametrické navrhování otevírá nové možnosti v architektuře
Budoucí architekti navrhují, jak přeměnit průmyslové budovy
Mladí architekti z VUT bodovali s návrhy pavlačí i satelitních domů