Moderní dům nerovná se zdravý dům, říká profesorka architektury Urbášková

Lidí, kteří mají zájem o zdravé a kvalitní bydlení, stále přibývá. Ovšem ne všichni architekti jim dokážou vyhovět. Tvrdí to Hana Urbášková z Fakulty architektury VUT. Její specializací jsou takzvané zdravé domy. Tedy domy, které jsou nejen energeticky šetrné, ale ve kterých je lidem příjemně. „To se u moderních staveb zdá být jako samozřejmost, ale není to tak. Mnohým lidem například vadí klimatizace, mají kvůli ní problémy s průduškami nebo je bolí hlava, často se třeba cítí unavení,“ upřesnila profesorka architektury.

Zdravé domy jsou podle ní podobné pasivním nebo energeticky šetrným, ale splňují navíc i další kritéria. Především řeší vnitřní prostředí stavby. „Definovala jsem si je jako 5E. Jsou energeticky šetrné, ekologicky ohleduplné, ekonomicky úsporné, esteticky hodnotné a eticky odpovědné,“ popsala Urbášková. Ve zdravých domech je příjemná tepelná a světelná pohoda. Aby se minimalizovaly energetické ztráty, jsou dokonale zateplené a utěsněné. Tím pádem je v nich ale potřeba dobře vyřešit systém větrání. „Ten zajišťujeme většinou rekuperací tepla. Dovnitř se přivádí čerstvý vzduch, který se ohřívá teplem z domu a následně rozvádí do určených místností. Pokud má dům dost prosklených ploch a využívá slunečního záření, není potřeba ani vytápět, stačí jen temperovat,“ vysvětlila Urbášková. Předností tohoto systému je nejen příjemné klima, ale především minimální náklady na vytápění.

Právě to je podle ní důvod, proč jsou zdravé domy mezi lidmi stále oblíbenější. Většina investorů totiž přemýšlí o tom, jak velké výdaje za energie je v budoucnu čekají. A mnozí z nich se proto rozhodnou pro ekologické a zároveň ekonomické řešení. „Nicméně pořád mezi lidmi panuje jakási nedůvěra. Přeci jen se u nás jedná o relativně nové technologie, o kterých zpočátku kolovaly fámy, že jsou neskutečně drahé. Proto jim leckdo nevěří. A není to případ jen investorů, ale bohužel i architektů. Především ti, kteří jsou v oboru už dlouho, se občas staví k novinkám s rezervou.  Navíc podobné domy jsou velmi náročné na precizní projekt a stavební provedení. Pokud je dokonale neutěsníte, rekuperace nefunguje tak, jak má. Takže ani stavební firmy se do toho nehrnou, protože to vyžaduje precizní práci dělníků a řemeslníků,“ podotkla odbornice.

Věří tomu, že zdravých domů přibude i díky mladým architektům. „Na naší fakultě se s touto problematikou studenti setkají ve výuce pozemního stavitelství. Pak třeba i při řešení architektonického návrhu, kde někteří vyučující tuto znalost vyžadují,“ podotkla. Do budoucna podle ní nároky v této oblasti porostou, mimo jiné kvůli vyžadovaným energetickým štítkům budov.

O tom, jaké to je převést teorii do praxe, se přesvědčila na vlastní kůži. Pro sebe a manžela navrhla zdravý dům, ve kterém už pět let bydlí. Stavba získala mnohá ocenění a upoutala značnou pozornost odborníků i laiků. „Snažila jsem se naplnit oněch 5 P. Například jsem dbala na použití přírodních materiálů. V části domu jsem například použila nepálenou hlínu, ze které mám příčky a omítky,“ uvedla. Mrzí ji, že je hlína tak málo využívaná, má totiž vynikající vlastnosti. Umí absorbovat přebytečnou vlhkost a z druhé strany ji pouštět do ovzduší. Skvěle se tak hodí do dřevostaveb, ve kterých je sušší vzduch, nebo do paneláků. Kromě toho má hlína i dobré akumulační a zvukově izolační vlastnosti.

Kateřina Konečná

Vstoupit do fotogalerie

Témata