Doktorská studentka z CEITEC VUT Ramya Chittoory tvrdí, že Evropa byla její vysněnou destinací pro Ph.D. studium už dlouhou dobu. „Začala jsem se po doktorských programech dívat už během magisterského studia. Kolega, kterého jsem potkala během letní stáže, mi ukázal některé z publikací CEITECu a doporučil mi projít si nabídku a podívat se, jestli mě tam něco nezaujme,“ říká Ramya.

Jelikož její magisterská práce byla zaměřena na organickou chemii, zaujaly ji některé z projektů v rámci skupiny Pokročilých keramických materiálů. Dnes se pod vedením Petra Dzika věnuje morfologickým modifikacím fotokazalyzátorů a jejich vlivu na fotokatalytickou aktivitu.

Momentálně se Ramya soustředí především na to, aby úspěšně dotáhla do konce své projekty i studium. Do budoucna nicméně doufá, že se jí podaří najít způsob, jak spojit akademický svět se svou láskou k umění. „Zatím nevím, jak bych mohla tyto oblasti spojit, ale ráda bych se věnovala jak oblasti, která mě nesmírně baví, tak své profesi,“ dodává Ramya.

Na Česku ji baví kulturní odlišnosti i rozdílný přístup k práci a výzkumu. „V Indii pracujeme dlouhé hodiny. Je normální, že člověk tráví hodiny a hodiny v laboratoři. Tady se mi líbí ta flexibilita. Mám větší svobodu zorganizovat si svůj čas a přizpůsobit práci svému přirozenému rytmu. Díky tomu nemám zahlcenou mysl po mnoha hodinách strávených v laboratořích,“ vysvětluje.

Líbí se jí také plošší struktura, díky které může svobodněji diskutovat s ostatními své nápady a myšlenky. „V Indii máme striktnější hierarchii. Tady můžu otevřeně diskutovat se všemi členy výzkumné skupiny, bez ohledu na jejich pozici. A bez ohledu na to, jestli je to hloupý nápad, nebo geniální myšlenka,“ říká Ramya.

I když nyní už si pobyt v Česku užívá, začátky podle ní nebyly zcela snadné. „Cítila jsem se osamělá. Což bylo způsobeno mimo jiné i načasováním příjezdu. Do Česka jsem dorazila těšně před Vánocemi, takže prvních asi čtrnáct dní jsem v podstatě nikoho nepotkávala,“ vysvětluje Ramya. Také má pocit, že Češi jsou někdy ostražitější a hlídají si své soukromí. „S řadou lidí se jen zdravíme, ale tím celá konverzace končí,“ podotýká.

Dosavadní zkušenost z Česka ji ale přiměla změnit některé názory. „Rozhodně mě to změnilo. I moji rodiče si toho všimli a neustále mi říkají, že jsem snad dospěla, nebo co,“ směje se Ramya. I proto takovou zkušenost doporučuje každému. „Je to skvělé a užitečné opustit svou pohodlnou bublinu,“ dodává.

Také proto se rozhodla na začátku letošního roku zastupovat VUT a CEITEC na virtuálním veletrhu v Indii a představit indickým studentům jak možnosti studia na brněnské technice a výzkumu v rámci CEITEC VUT, tak i své zkušenosti se životem v Česku.

(zeh)