Ve druhém ročníku bakalářského studia fyzikálního inženýrství a nanotechnologií na FSI VUT si Markéta Tesařová zapsala předmět Semestrální projekt. V rámci něho se studenti mohou podívat například do laboratoří či firem a zjistit blíže, jak je jejich obor uplatnitelný v praxi. „Vybrala jsem si Laboratoř rentgenové počítačové mikrotomografie na CEITEC VUT, protože hodně spolupracuje s průmyslem. V době, kdy jsem zde začínala, se ale navázala větší spolupráce se skupinou švédských vývojových biologů. Dostala jsem se tak k vytváření 3D modelů či zlepšování rozlišení, které má biologům napomoci vysvětlit mechanismy formování a obnovy chrupavky,“ popsala Markéta Tesařová.

Původně měli čeští vědci dodat pouze 3D modely myších embryí. Postupně se ale spolupráce rozrostla i o další projekty včetně zkoumání salamandrů. „Když se salamandrům usekne packa, znovu naroste. Švédští vědci proto chtějí v rámci výzkumu chrupavek tento mechanismus vysvětlit. Aby toho byli schopni, potřebují jak 3D modely, tak kvantifikované buňky. Pomocí rentgenové počítačové tomografie proto vzorky v naší laboratoři skenujeme a kvantifikujeme,“ vysvětlila Tesařová.

Téma ji začalo bavit natolik, že se mu nyní věnuje i v rámci diplomové práce a plánuje ho zpracovávat i v doktorském studiu. „Ačkoliv nejsem biolog, vymýšlím postupy, jak kvantifikovat buňky či vylepšit zobrazení. Beru nástroje z průmyslu a snažím se je napasovat na biologii, což mě velmi baví,“ dodala studentka. Navíc si pochvaluje i to, že díky práci v laboratoři lépe chápe propojení výuky a praxe. „Ve třetím ročníku jsme se například věnovali Fourierově transformaci na příkladu tomografické rekonstrukce. Ihned jsem tam viděla spojitost s tím, na čem pracuji v laboratoři. Je skvělé, když má člověk ihned praktické příklady aplikace,“ podotkla Markéta Tesařová.

Svou práci se v loňském roce rozhodla prezentovat i na mezinárodní soutěži International Workshop on Imaging. Akce se zúčastnilo na 80 mladých vědců a o umístění soutěžilo okolo třiceti posterů. Právě poster Markéty Tesařové nakonec odbornou porotu zaujal nejvíc. „Musela jsem v jedné minutě vysvětlit, co vlastně dělám, což je skvělé. Člověk si tak promyslí, jak vlastní práci co nejlépe prezentovat. Měla jsem navíc výhodu, protože výsledkem tomografického měření jsou obrazová 3D data a pěkně to vypadá,“ uvedla Tesařová.

Svou práci prezentovala pomocí příběhu o vývoji zobrazovacích metod. „Chtěli jsme ukázat sílu zobrazovací metody v čase. Demonstrovali jsme to na zobrazování ruky. První rentgenový snímek v historii byl totiž rentgen ruky,“ popsala studentka.

Lidem, které čeká prezentace vlastního výzkumu či práce, radí především odstup od tématu. „Člověk musí mít pořád na paměti, že ostatní jeho práci vůbec nemusí rozumět. Je proto mnohem důležitější vysvětlit a zaujmout hlavní myšlenkou nebo nápadem, než ostatní zahltit rovnicemi a definicemi,“ poradila na závěr oceněná Markéta Tesařová.

(zep)