Češi rizika podceňují. V práci i v životě, myslí si oceněný Lacko z FSI

Unikátní ocenění dostal za svou práci odborník na rizika Branislav Lacko z Fakulty strojního inženýrství VUT. Právě jemu projektoví manažeři a majitelé firem vděčí za metodu RIPRAN pro výpočet rizik při řízení projektů. Podle Lacka je dobrá analýza veškerých rizik pro úspěch projektů naprosto klíčová. Přesto stále řada podniků systematický přístup k možným problémům podceňuje. Stejně jako česká společnost.

FERMA - jediná evropská profesní organizace sdružující podniky i odborníky věnující se řízení rizik ocenila dlouholetou práci Branislava Lacka z FSI VUT. Ten se, zjednodušeně řečeno, věnuje metodám předvídání toho, co všechno hrozí během jakéhokoliv projektu, a jaký to bude mít dopad.

S řízením rizik se ale podle něj setkáváme v podstatě při každém rozhodnutí. „V roce 1986 upozornil Ulrich Beck ve své knize Riziková společnost na zásadní věc. Říká, že zatímco dříve jsme se potýkali s riziky vnějšími, tedy živelnými katastrofami či útoky zvířat, dnes se musíme vypořádávat především s riziky vznikajícími uvnitř společnosti. Najednou nám hrozí, že nás někdo zabije na ulici nebo vytlačí ze silnice. Moderní doba s sebou přináší velké množství zcela nových rizik,“ upozornil Lacko.

K novým projektům, ať už je to uvedení produktu na trh, stavba či uzavření obchodu, by měl podle Lacka člověk vždy přistupovat optikou možných rizik a dopadů. A právě v tom má metodicky pomoci jeho metoda RIPRAN. „Jedná se o zkratku názvu Risk Project Analysis, tedy analýza projektových rizik. Když začínám cokoliv nového, měl bych si připravit plán. Rozmyslet si, kolik budu potřebovat lidí, peněz, jaké činnosti je kdy třeba uskutečnit. Zároveň se ale musím zamyslet i nad tím, co může ohrozit tento projekt. Tedy identifikovat možná rizika,“ popsal Lacko. Jeho metoda pak dává návod, jak při takové identifikaci postupovat a co zvažovat. „Je užitečné klást si dvě základní otázky. Jednak se ptát, co se stane když. Co se stane, když nebudu mít lidi nebo když dojdou peníze. A druhá otázka je, co může být příčinou, že se nám projekt nepovede,“ doporučil Lacko.

Problém podle Branislava Lacka je, že Češi neradi využívají jakékoliv metody. „Tady nejsme zvyklí pracovat podle metod, protože jsme kreativní. Dcera pracuje v Německu a než se do čehokoliv pustí, tak si musí být jistá, že má poslední verzi příručky či přesného návodu. Na Západě je práce podle ověřených metod znak profesionality. U nás ale žádné příručky nechceme,“ podotkl Lacko s tím, že tak pokulhává důkladné analyzování hrozeb, které chybí jak v řadě podniků, tak i na vysokých školách. Lacko se domnívá, že studenti se s metodickými návody, jak postupovat, setkávají v současné výuce stále málo.

Někteří lidé riskují vědomě. Láká je nejistota 

Zároveň by se ale člověk neměl nechat ochromit veškerými možnými riziky, které s sebou každé počínání v životě nese. „Poté, co identifikuji možná rizika, si musím říct, jak jsou velká a jak jsou pravděpodobná. Nemůžu zase řešit každou hloupost. O riziku mluvíme pouze v případě, že je něco pravděpodobné. A pak je potřeba určit hodnotu konkrétního rizika. Což většina lidí nedělá,“ upozornil Lacko s tím, že lidé mají tendenci rizika podceňovat. „Žijeme v tržní ekonomice, která je ekonomikou rizik. Když si někam uložím životní úspory, musím si umět spočítat, jaká je pravděpodobnost, že o ně mohu přijít. A případně minimalizovat rizika např. tím, že peníze rozdělím na více účtů. Řada lidí ale takto vůbec neuvažuje,“ upozornil Lacko.

Podle něj část společnosti riskuje zcela vědomě. „Rizikové inženýrství zná i pojem „risk apetit“ a někteří lidé chtějí riskovat. Já bych třeba do Egypta, kde se nemohu napít vody kdekoliv a nemohu pořádně věřit ani balené vodě, nikdy nejel. A někdo řekne, že pro něj je důležitější vidět pyramidy nebo ho láká právě ta nejistota,“ dodal Lacko.

O metodě RIPRAN i analýze rizik vydal Branislav Lacko řadu publikací. Podle jeho metodiky vyučují i české univerzity. Na VUT se s ní mohou zájemci seznámit v navazujícím magisterském studiu oboru Rizikové inženýrství, jehož první ročník lze absolvovat na Ústavu soudního inženýrství a druhý ročník na některé z odborných fakult dle oblasti analyzovaných rizik (podnikatelská rizika, rizika chemických procesů, rizika ve stavebnictví aj.).

(zep)

Témata