Téma

13. února 2019

Naše spokojenost nás může přiblížit k závažným problémům rychleji, než si myslíme, říká Vladimír Adamec z ÚSI

Podle Vladimíra Adamce se do lidského organismu dostává množství nanočástic, o jejichž vlivu toho příliš nevíme | Autor: Unspleash
Dopadům nanočástic na zdraví člověka i životní prostředí se věnuje Vladimír Adamec, vedoucí Odboru inženýrství rizik Ústavu soudního inženýrství VUT. Podle něj vědci ani běžná populace nevěnují dostatečnou pozornost možným negativním dopadům nových produktů, které využívají při své výrobě nanomateriálů. Podle svých slov nechce zpochybňovat význam použití těchto materiálů. Chce pouze, aby se při nadšení z nanovědy nezapomínalo i na možná budoucí rizika a mohlo se jim včas předcházet.

Podle Vladimíra Adamce z ÚSI VUT se lidé příliš nezajímají o dlouhodobá rizika. „Lidi šokuje, když vidí v televizi oběti autonehody či jiné podobné tragédie. Že se vám ale něco ukládá dlouhodobě například v plicích a můžete na následky znečištěného ovzduší třeba i zemřít, už nikoho moc nezajímá. Obecně mají lidé tendenci rizika spíše podceňovat,“ uvedl Adamec, který se plánuje ve svém výzkumu zaměřit především na vnitřní prostory a pracovní rizika hrozící ve výrobě a při zpracování různých nanomateriálů. „Ukazuje se, že řada lidí při práci vdechuje různé menší částice včetně nanočástic, které se uvolňují z materiálů. Nikdo ale v dlouhodobém měřítku nesleduje, jaké to může mít následky. Přitom víme, že se nanočástice mohou dostávat opravdu hluboko do těla. Pronikají přes plíce do krevního řečiště a ukládají se například v mozku či srdečním svalu,“ upozornil Vladimír Adamec.

Podle něj není v silách Odboru inženýrství rizik ÚSI VUT sledovat všechny negativní vlivy všech používaných látek. „Není to ani naší ambicí. Nedávno jsem četl, že každý rok vznikne několik tisíc nových chemických látek. Takže ani nejde ověřit jejich rizika. Spíše nám jde o zahájení komunikace napříč fakultami a ústavy a věnovat se vývoji a výzkumu nanočástic v širším kontextu. V současné době je činnost týmu podpořena projekty TA ČR se zaměřením právě na problematiku nanočástic a jejich vlivu na zdraví člověka. Součástí je i rozvíjející se spolupráce s řadou prestižních zahraničních institucí, například University of Edinburgh, Institute of Technology Assessment Vienna nebo Nordic Institute for Advanced Training in Occupational Health," objasnil Adamec.

Shluky ultrajemných částic ze spalovacích procesů | Autor: archiv Vladimíra Adamce
Podle svých slov se trochu obává, aby jeho úsilí někteří kolegové nebrali jako snahu jim uškodit. „Nejde nám o to za každou cenu hledat na věcech to špatné. A pokud se ukáže, že u dané látky žádná rizika nehrozí, budu jedině rád,“ podotkl Adamec.

Obecně se práce Vladimíra Adamce a jeho týmu opírá o takzvaný princip předběžné opatrnosti. „Studentům vždy vykládám o takzvaných černých labutích, což jsou málo pravděpodobné události s často fatálními následky. Proto je zcela zásadní osvěta a vzdělávání. Ty nás v podstatě nic nestojí, zatímco snaha o nápravu pak obvykle vyžaduje obrovské objemy peněz a úsilí. Lidé by se měli naučit možná rizika zvažovat a přemýšlet, co může v budoucnu nastat. Žijeme v relativním nadbytku, dlouhodobě neuvažujeme a ve své spokojenosti se tak můžeme přiblížit k významným problémům rychleji,“ upozornil Vladimír Adamec s tím, že na druhou stranu je stejně škodlivé žít v neustálém strachu. „Pokud víme, že se například pohybujeme v prašném pracovním prostředí a že se nám tak nanočástice ukládají v těle, pak je na místě to zkoumat a zvážit, jaké další možnosti máme. Můžeme vytvořit prostředí bez těchto částic? Existují technologie umožňující jejich minimalizaci? Není třeba začít dělat zásadní změny. Je ale dobré možná rizika znát a zvážit přiměřenou reakci,“ uzavřel Vladimír Adamec.

(zep)

TémataÚstav soudního inženýrství zaměstnanci

Související články:
Crashtesty pomáhají odhalit důvod nehody i pojistné podvody
Cíl? Viník, který se vcítí do naší verze, říká expert na nehody Aleš Vémola
Absolvent ÚSI vymyslel, jak zlevnit figuríny pro crash testy
Na ÚSI se zabývali jízdou v noci. Výsledkem je metodika pro autoškoly
Na ÚSI testovali reflexní vesty. Některé nebyly ve tmě vůbec vidět