Lidé

20. května 2015

Cíl? Viník, který se vcítí do naší verze, říká expert na nehody Aleš Vémola

Lidí, kteří rádi chodí k soudu, asi moc není, právě naopak. Odborník na analýzu dopravních nehod Aleš Vémola ale patři mezi ně. „Tam si totiž ověřím, zda jsem pracoval opravdu bezchybně a pečlivě. Nesmím tam připustit žádnou spekulativní variantu šikovného obhájce,“ říká Vémola. Od loňského roku stojí v čele Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, který letos slaví pětačtyřicet let. Ten za dobu svého fungování získal vynikající pověst, díky které posuzuje nejzávažnější kauzy v republice.

Pracoviště soudního inženýrství VUT v Brně letos slaví padesát let, Ústav soudního inženýrství pak pětačtyřicet. Co bylo impulzem k založení?
Dopravní nehoda, která se stala krátce před rokem 1965 tehdejším prorektorům VUT. Jako expert ji tehdy řešil inženýr Jiří Smrček, a když jeho posudek uviděl tehdejší rektor techniky, tak řekl, že toto by se mělo vyučovat. Byl nadšený profesionalitou a zpracováním posudku. Inženýr Smrček proto stál u zrodu oddělení, ze kterého v roce 1970 vznikl Ústav soudního inženýrství. Postupem doby se činnost ústavu rozšířila mimo jiné i na oblast stavebnictví a oceňování nemovitostí.

Která oblast u vás nyní převažuje? Doprava, nebo stavebnictví?
Analýz dopravních nehod děláme víc. Jsou sice náročné po odborné stránce, ale oproti stavebním posudkům nejsou tak rozsáhlé a obsáhlé. Specializujeme se na závažné kauzy, které se nedaří vyřešit běžnými postupy a vyžadují třeba zvláštní odborné až vědecké posouzení.

Co to znamená, že se je nedaří vyřešit?
Jsou případy, kdy různí znalci dojdou k různým závěrům. Jak u běžných nehod, tak u pojistných podvodů, při kterých jsou nehody manipulovány, je dnes běžné, že si policie či pojišťovna nechá zpracovat posudek, protože jí něco nesedí. Pak ale přijde posudek od protistrany s jiným závěrem. Toto se opakuje i dvakrát třikrát, a na jeden případ tak existuje i šest posudků, přičemž první tři tvrdí opak toho, co další tři. V takovém okamžiku přichází na řadu třeba náš ústav se zadáním na revizní znalecký posudek.

Jste tedy ve sporech nejvyšší instance?
Ano, dá se to tak říct, ale nikde to není zakotveno. Prostě jsme si za padesát let existence vybudovali takové renomé. Naše výhradní postavení pramení i z toho, že se jako jediní v republice zaměřujeme na vědu a výzkum v problematice, ve které zpracováváme znalecké posudky, vyučujeme budoucí znalce a v soudním inženýrství máme i magisterské a doktorské studium. Už jsme například dělali i revizní posudek jako sedmí v řadě, před námi byly posudky tři ku třem. Vymysleli jsme tehdy přehlednou tabulku, aby bylo zřejmé, který posudek se přiklání na kterou stranu. Zadavatel nás tenkrát i požádal o definování rozporů, abychom řekli, proč se názory liší. Tato sdělení zadavateli výrazně pomohla a mohl objektivně rozhodnout.

Děláte jen revizní posudky?
Ne, i takzvané prvoposudky. Třeba v mediálně známé kauze agresivního řidiče na D1, který vytlačil ze silnice řidičku, jsme zpracovávali analýzu nehody jako první. Dostali jsme důvěru právě díky naší dobré pověsti. Policie totiž věděla, že případ nebude jednoduchý. Tedy po technické stránce ano, tam to bylo jasné, ale po právní stránce. Proto nás přibrali hned v prvním kole, ale i tak si posudek nechala zpracovat i obhajoba agresivního řidiče.

Co jste posuzovali? Nehoda přece byla natočená na kameru mýtné brány.
Posudek se zpracovává i u nehod, které vypadají jednoduše, protože musíme odpovědět na otázky technické příčiny nehody, odvozujeme možnosti účastníků nehodě předejít či ji odvrátit, z čehož potom policie a soudy prokazují, kdo co porušil, zanedbal, kdo případně nese trestní odpovědnost. Ano, tato nehoda byla zaznamenána na video, ale museli jsme třeba určit, zda řidička vyjela ze silnice jen kvůli nárazu Škody Superb. Spočítali jsme, že by to stačilo, nicméně jsme zdůraznili, že nemůžeme vyloučit ani to, že se žena lekla a strhla kvůli tomu řízení vpravo. Ve svých posudcích vždy určujeme i možnosti odvrácení nehody jednotlivými účastníky, ze kterých lze následně odvodit takzvanou míru zavinění. Ta je u dopravních nehod velmi důležitá, protože se podle ní v dalším řízení, například občanskoprávním, stanovuje náhrada škody.

Stalo se někdy, že se soud s vaším posudkem neztotožnil?
Myslím, že ne. Občas, velmi výjimečně, se ale stane, že ten, kdo si posudek objednal, z něho potom nevychází. Zcela běžné je, že se závěry našeho posudku nesouhlasí strana, pro kterou jsou nepříznivé, ale to se dá předpokládat. Před nedávnem se mi ale stalo něco, co není vůbec obvyklé. Chvíli po jednání soudu, při kterém i na základě mého posudku soud odsoudil řidiče, který nehodu způsobil, mi ten muž zavolal a poděkoval mně.

Můžete popsat, jak vypadá vaše práce při analýze dopravní nehody?
Když zpracováváme revizní posudek, zběžně se seznámíme se spisem a určíme, jestli to zvládneme bez dalších odborníků-konzultantů. Při nehodě se zraněním nebo usmrcením potřebujeme konzultanty, tedy soudní lékaře. Jejich mechanismus vzniku poranění musí odpovídat mechanismu vzniku nehody z našeho, technického pohledu. Pak podrobně nastudujeme spis a uděláme si osnovu posudku, abychom zjistili, co nám schází pro úspěšné zpracování. Vyjedeme na místo nehody a zaměříme si ho. V případě, že se mezitím změnilo, například je křižovatka přestavěná na kruhový objezd, využíváme historické letecké mapy. Vyžádáme si také kompletní fotodokumentaci, abychom měli stejné podklady jako předchozí znalci. Někdy se může stát, že nám ani doplněné podklady nestačí pro jednoznačné řešení, pak je nutné nehodu řešit ve variantách. Ty se liší například ve vstupních údajích nebo v rozporuplných výpovědích svědků či účastníků. Neděláme ale varianty jen proto, že si nevíme rady. Já osobně jsem odpůrce variant a přistupuji k nim jen při velké absenci vstupních údajů. Důvod je jednoduchý: pokud nedokážeme rozklíčovat nehodu do podoby jedné verze, která se z technického pohledu nejvíce blíží reálnému průběhu, tak se to nepodaří ani právníkům, kteří stanovují míru zavinění nehody.

Děláte i rekonstrukce nehod?
Ne, to by ani nešlo, protože bychom museli ta auta znovu srazit, zničit, srazit chodce. Děláme takzvané vyšetřovací pokusy nebo znalecké experimenty. Nejčastěji při nočních nehodách. Třeba když řidič srazil chodce, musíme ověřit, jaké měl možnosti ho rozpoznat a reagovat na to, že vešel do silnice. To se nedá objektivně posoudit bez skutečností, které zjistíme při pokusu. Zabýváme se tím na vědecké úrovni, řešíme projekt, kde pomocí dynamických a statických měření zpracujeme metodiku pro znalce, jak postupovat při nočních kolizích vozidel s chodci.

Co následuje po pokusu? Práce na papíře a v laboratoři?
Dnes už převážně v počítači pomocí simulačních programů, které umí vykreslit scenérii místa nehody. To je důležité například kvůli oblasti zakrytého výhledu, tedy keřům či stromům v zatáčce a podobně. Prostřednictvím matematických modelů pak spočítáme celý nehodový děj, pohyb účastníků před kolizí, při střetu a následně i jejich pohyb do konečných poloh po nehodě, jak vše zdokumentovala policie.

Kolik lidí na případech pracuje?
Většinou jeden až tři znalci plus oponent a každý posudek musím stvrdit ještě já jako ředitel ústavu.

Jak dlouho trvá zpracování posudku?
To záleží na našich kapacitních možnostech, protože díky skvělé pověsti jsme hodně vytížení. Zadavatelé posudků čekají přibližně půl až tři čtvrtě roku. Vlastní posudek zpracujeme většinou do sta hodin práce.

Když máte takové renomé, pracujete i na mediálně známých kauzách?
Ano, posuzovali jsme například nehodu řidiče, který se svým Porsche najížděl do chodkyně. Ta kauza byla velmi náročná, soudní spis obsahoval přibližně čtyřicet DVD se záznamy z vyšetřování. Policie zaznamenala právě i vyšetřovací pokusy, které byly tak časově náročné, že trvaly několik dní. V případu totiž figurovala spousta svědků a policie musela zpracovat několik variant průběhu nehody podle různých svědectví. Kromě toho jsme posuzovali nehody známé zpěvačky, herečky a další mediálně velmi sledované případy.

Míváte v takových případech sklony nadržovat některé straně?
Ne, právě naopak. Čím těžší nebo sledovanější případ, tím více si dáváme záležet na objektivitě. Našim cílem je, aby se i viník tragické nehody vcítil do toho, že se stala tak, jak říkáme, jak jsme odvodili. Je chyba, když znalec své řešení málo vyargumentuje a viník tvrdí, že to tak nebylo, že za to nemůže a že průběh byl jiný, než znalec v posudku popsal. Docela rád zpracovávám posudky na nehody, u kterých na začátku nevím, jak dopadnou.

Většinou máte jasno?
U některých případů ano, podle fotek konečných poloh, stop, protokolu o nehodě, plánku k nehodě. Vidím, kde zůstala auta, kde jsou jaké stopy, střepy. Po pětadvaceti letech praxe se v tom člověk naučí číst. Samozřejmě ke zpracování posudku vždy potřebuji i výpočty a analýzy. Vše, co je v posudku uvedeno, musí být odvozeno z technicky přijatelných vstupních údajů a samozřejmě věrohodně zdůvodněno.

Chodíte rád k soudu?
Je to trochu divné, ale ano. Tam si totiž ověřím, zda jsem pracoval opravdu bezchybně a přesvědčivě. Šikovný obhájce vždy hledá nějakou mezeru a mým úkolem je takovou variantu, většinou spekulativní, nepřipustit. Na ústavu se snažíme odvádět precizní práci, musíme umět odpovědět na všechny otázky a být si odpověďmi jistí. Samozřejmě se najdou okamžiky, kdy je třeba skutečnosti z posudku ještě lépe vysvětlit. Když se objeví nová fakta, zjistí se nové skutečnosti nebo vstupní okolnosti, je třeba posudek i doplnit.

Váš ústav je eso v dopravních nehodách, platí to i o oceňování nemovitostí a stavebnictví?
Určitě ano, ale na tyto obory je renomovaných znaleckých ústavů v ČR více než na analýzu nehod.

Kdo je váš nejčastější zadavatel?
Vždy jsme se soustředili především na policii a soudy. Výjimečně pracujeme třeba i pro fyzické nebo právnické subjekty, ale to jsou obvykle složitější případy, které patří do dalšího našeho oboru znalecké činnosti, kterým je strojírenství. Při řešení těchto posudků využíváme také odborné zázemí ostatních fakult. Nedávno jsme například hledali příčinu, proč se zřítila velká skladovací hala, ve které byly uloženy akumulátory.

Našli jste ji?
Ano, s pomocí kolegů, odborníků z Fakulty strojního inženýrství. Zadavatel byl se závěry posudku velice spokojený.

Říkal jste, že vaše výsadní postavení spočívá i v tom, že vyučujete studenty. Jaké předměty nabízíte?
V magisterském studiu nabízíme studijní program Soudní inženýrství s obory Expertní inženýrství v dopravě a Realitní inženýrství. Druhým programem je Rizikové inženýrství, které se dělí na šest oborů: řízení rizik stavebních konstrukcí, strojních zařízení, elektrotechnických zařízení, firem a institucí, chemických technologií a řízení rizik v informačních systémech. Máme také doktorské studium, celoživotní vzdělávání a kurzy soudních znalců.

Najdou vaši absolventi uplatnění snadno?
Ano, v tomto směru jsme velmi úspěšní. Absolventi mají opravdu široký záběr, a to jak v dopravní, tak stavební oblasti. Třeba absolvent Expertního inženýrství v dopravě může jít v podstatě kamkoliv, kde se jedná o provoz vozidel. Mohou pracovat ve firmách zabývajících se spediční a přepravní činností, na úřadech státní správy, ve výzkumných institucích, v pojišťovnách, při podnikatelské činnosti v dopravě, opravárenství dopravních prostředků, činnosti likvidátorů škod v pojišťovnách a podobně. To stejné platí pro Realitní inženýrství, i tady je záběr uplatnění opravdu široký. Absolventi nacházejí zaměstnání ve společnostech zabývajících se správou nemovitostí, realitní, případně developerskou činností, v bankách, v pojišťovnách nebo ve státní správě v oblasti správy majetku.

Obě odvětví jsou dominantou mužů. Máte i nějaké studentky?
Ano, a není jich málo. V Expertním inženýrství v dopravě tvoří dívky asi třetinu všech studujících.

Hlásí se k vám dost uchazečů?
Na realitním inženýrství máme velký přetlak, u expertního je to akorát. U rizikového inženýrství převažuje zájem o rizika firem a institucí, protože – jak vyplývá z názvu –, obor nabízí široké uplatnění.

Jaké jsou vaše vize? Jaký před sebou máte úkol?
Udržet vynikající odbornou pověst ústavu a personálně ho lépe zabezpečit, tedy mít dostatek kvalitních, erudovaných akademických odborníků.

Kateřina Konečná

TémataÚstav soudního inženýrství Fakulta strojního inženýrství Analýza dopravních nehod Uplatnění absolventů Studijní programy Celoživotní vzdělávání