Téma

24. ledna 2020

Konference ExFoS řešila nový zákon o znalcích, videozáznamy z aut i poruchy balkónů

Konference ExFoS 2018 | Autor: Igor Šefr
Konference ExFoS (Expert Forensic Science) se v roce 50. výročí osamostatnění Ústavu soudního inženýrství zaměřila nejen na trendy a novinky v konkrétních oblastech znalectví, ale také na nový zákon o znalcích, který vstoupí v účinnost v lednu 2021 a přináší řadu změn.

Novinkami v zákoně původně z roku 1967 je například povinnost vysokoškolského vzdělání v daném oboru a důraz kladený na vypracovávání posudků pouze v tomto oboru. Nově jsou také zavedeny přísné sankce. Například právě u takzvaného neoprávněného výkonu, tedy vypracování posudku v jiném oboru, se může pokuta pohybovat i kolem půl milionu korun. „Soudní znalci upozorňují na zvýšení sankcí, na druhou stranu se úplně zapomnělo na navýšení odměn za znaleckou činnost. To může v konečném výsledku vést k nedostatku odborníků a nižšímu zájmu o tuto profesi,“ upozornil ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT Aleš Vémola. Na konferenci se specialisté z mnoha oborů zabývali konkrétními situacemi, které by z nového zákona mohly vyplynout. Zároveň byl i prostor pro diskuzi s ředitelem odboru insolvenčního a soudních znalců MSp ČR.

Ústav soudního inženýrství VUT | Autor: Igor Šefr

Praskliny balkónů hledali znalci pomocí mýdlové vody

V sekci věnující se stavebnictví a oceňování nemovitostí zazněly příspěvky na téma oceňování pozemků pod vodními díly a lesy nebo o vlivu zeleně na budovách a v jejich okolí na hodnotu nemovitosti. Leonard Hobst z Fakulty stavební VUT se podělil s kolegy o využití jednoduché metody ze strojírenství při odhalování příčin poruch ocelových sloupků u balkonů. Obyvatelé jednoho z brněnských bytových domů se na znalce před časem obrátili s tím, že jim popraskaly podpěry poměrně nových kovových balkonů. „Zjistili jsme, že k narušení konstrukce došlo nejspíš vlivem zatékání vody a následného smršťování a rozpínání. Abychom odhalili, kudy do konstrukce voda zatéká, využili jsme pokusu s mýdlovou vodou, která při kontaktu se vzduchem na inkriminovaných místech začala vytvářet bubliny,“ popsal Hobst kolegům jednoduchý pokus. Stejné metody se využívalo například v hutnictví při kontrole svárů ve vakuu.

Sekce inženýrství rizik přinesla zajímavé prezentace například v oblasti environmentálních rizik hasících látek nebo fotovoltaických elektráren. V dopolední části se odborníci zaměřili například na havárie v civilním letectví nebo mimořádné události v drážní dopravě.

Tradičně velmi poutavá témata zazněla v sekci analýzy silničních nehod, kde vystoupil mimo jiné Michal Křížák z Ústavu soudního inženýrství. Jeho příspěvek se věnoval úskalím spojeným s analýzou videozáznamu dopravních nehod, a to od počátečního stahování záznamů v dostatečné kvalitě po spojování videozáznamů z několika kamer. Při dokazování je totiž možné využívat jak kamery z budov (například z čerpací stanice), tak i záznamy z kamer připevněných za skly automobilů. Na konkrétních příkladech z minulých let upozornil na chyby, které prodlužují soudní proces, přesto se jim lze poměrně jednoduše vyhnout.

Na konferenci ExFoS se během dvou dnů představilo více než 70 řečníků a celkem se akce zúčastnilo 250 hostů. ExFoS se koná od roku 1992 a je pořádána Ústavem soudního inženýrství VUT, později ve spolupráci s Asociací znalců a odhadců České republiky a Evropskou společností pro výzkum a analýzu nehod – Národní skupinou ČR.

(tk)

Témata

Související články:
Crashtesty pomáhají odhalit důvod nehody i pojistné podvody
Cíl? Viník, který se vcítí do naší verze, říká expert na nehody Aleš Vémola
Že dítě nezastaví na červenou, není často jeho chyba. Reakční doba se s věkem citelně liší, říká Bucsuházy
Na ÚSI se zabývali jízdou v noci. Výsledkem je metodika pro autoškoly
Na ÚSI testovali reflexní vesty. Některé nebyly ve tmě vůbec vidět