Leden vždycky patřil k mým oblíbenějším měsícům hlavně proto, že se nesl ve znamení hor a lyžování. Mám ho rád pořád stejně, jen bohužel zimní radovánky vystřídaly spíš ty školní. I letos jsem lyžování musel vyměnit za listování, ale stejně se mi podařilo si aspoň trochu užít hory na víkendovém tripu do Salzburgu.

Mezi psaním diplomky, dokončováním zkoušek a vším ostatním byla nabídka od spolužáka, který je v Salzburgu na Erasmu, doslova vysvobozením z nudné reality. A že jsme všichni v partě (stejně jako asi každý student) milovníci low-cost cestování, stačilo sehnat auto, spacáky a jelo se. Čtyři hodiny cesty a najednou jsme byli v jiném světě. Všude hory, občas nějaké jezero a rovná dálnice, zkrátka země zaslíbená. Po přivítání s Romanem, který na nás v Salzburgu čekal, jsme měli chvilku na úžas z rakouských studentských kolejí a hned jsme vyrazili na první průzkumnou misi s cílem Gaisberg, což je kopec nad Salzburgem s výhledem na město. Nebyl čas ztrácet drahocenné minuty, a tak jsme vytyčili další cíl – Fuschlsee a Wolfgangsee. Roman, který si během semestru už stačil zvyknout na krásy rakouské přírody, moc ohromený nebyl, zato nám s každým jezerem, výhledem nebo kopcem padala brada ke kolenům.

Jako správní cestovatelé-studenti jsme vyhodnotili, že ideální bude ušetřit na večeři a nejít do restaurace. Ušetřené peníze pak totiž můžeme investovat do večerního poznávání Salzburgu, tedy do piva. Křehčí část našeho týmu navařila kotel těstovin s rajčatovou omáčkou, kterou holky během studentských let přivedly k dokonalosti. Dokonce nám ji posvětil i Romanův italský spolubydlící, takže to už fakt něco znamená! Pak už nás čekala procházka večerním Salzburgem a na jejím konci nás náš průvodce zavedl do kláštera, což nás trochu vyděsilo. Naštěstí se ukázalo, že v prostorách kláštera je hospoda, kde nás čekali další erasmáci. Dali jsme pár tupláků, procvičili angličtinu a spolu s britskou částí naší skupiny zapili právě podepsaný Brexit.

Další den nás čekal proslulý Hallstatt. Čekali jsme hodně a očekávání se naplnilo. Malá vesnička u krásného jezera mezi vysokými horami, kde byla podle mě největší koncentrace asijských turistů na světě. Kdybyste někdy jeli okolo, Hallstatt určitě nevynechejte, protože hezké uličky, roztomilé domky nebo prostě jenom civění na jezero vás prostě dostanou. Upršená neděle, den poslední, se nesla ve znamení objevování historického Salzburgu a zjišťování, co všechno se dá v jednom městě pojmenovat po Mozartovi. Salzburg samozřejmě není jenom pivo a Mozart, je tu toho spousta co dělat. My jsme stihli projít historické centrum, katedrálu, vyšlápnout na hrad, katakomby a projít pěšinky okolo Salzburgu. Kdybyste měli víc času než my a nevěděli kam se vydat, článek od Tomáše vám určitě poradí.

Tři dny mimo brněnskou realitu byly super, a jestli vám můžu dát jednu přátelskou radu, tak vám řeknu: “Navštěvujte svoje kamarády na Erasmu!”