Virtuální místnost na FAST VUT umožní stavebníkům procházet a komentovat neexistující prostory
Projít si ještě neexistující stavbu. Zanechat připomínky a komentáře přímo v objektu. To jsou jen některé z věcí, které umožní vznikající místnost virtuální reality na Fakultě stavební VUT. Projekt, za který zodpovídá vedoucí Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky FAST VUT Tomáš Apeltauer, by měl být dokončen v příštím roce. Místnost na virtuální realitu by pak měla sloužit především pro výuku a výzkum. Zároveň ji ale budou moct využít i zájemci z řad stavebních firem a architektonických studií. Podle Tomáše Apeltauera proniká IT do stavebnictví stále víc a využívání virtuální reality při projektování je hudbou velmi blízké budoucnosti.
Prázdná učebna vybavená pouze hluk pohlcujícím kobercem, pohybovými senzory a výkonným počítačem. Ačkoliv místnost pro virtuální realitu nebude na první pohled příliš působivá, už brzy v ní studenti a výzkumníci budou moct nahlédnout do budoucnosti stavebnictví. Po nasazení speciálních brýlí si totiž budou moct prohlédnout a projít objekty, které ještě v reálu neexistují. „Například odborník na vzduchotechniku si nasadí brýle pro virtuální realitu, projde si danou stavbu a okomentuje konkrétní prvky. Zanechá na místě textovou či hlasovou poznámku. Tu si následně mohou zobrazit další odborníci, kteří do objektu vstoupí po něm. Už tak nebude potřeba komentovat pouze na počítači nebo papíře a následně si poznámky a zpětnou vazbu složitě předávat. Komunikace se zrychlí a bude mnohem autentičtější,“ popsal Tomáš Apeltauer, který má vznik nové místnosti na starosti.
Speciální učebna, která by měla být dokončena a otevřena v příštím roce, by měla zpočátku sloužit především pro výuku a výzkum. „Řada našich doktorských studentů má dizertační práce a výzkumy úzce spjaté s virtuální realitou. Ti začnou místnost využívat ihned. Postupně ji pak zapojíme i do výuky v nižších stupních,“ potvrdil Apeltauer. Zároveň ale spolupracují i s řadou firem na komerční bázi. „Není ale naším cílem, aby každý budoucí majitel domu přišel využít naši učebnu. Jde nám o vyvinutí platformy. Když to zjednoduším, tak tuto platformu bude v budoucnu moct využít každý, kdo si v obchodě koupí brýle na virtuální realitu,“ dodal Apeltauer.
Virtuální realita prověří bezpečnost budov i možnosti úniku
Finančně podle něj není hardware a software pro virtuální realitu něco, na co by museli stavebníci střádat roky. „Největší překážka v tomto případě netkví v penězích. Dnes už není problém si koupit výkonný počítač a brýle na virtuální realitu. Ale klíčem je know-how. To, aby majitel věděl, jak má vlastně celý systém zapnout a co s ním má dělat, jakým způsobem ho propojit s elektronickým projektem,“ podotkl Apeltauer.
Řada existujících specializovaných programů už ale propojení s virtuální realitou přímo nabízí. „Využíváme například systém pro modelování evakuace osob z objektu a navrhování bezpečnosti budovy. Dosud si studenti a výzkumníci mohli zobrazit pohyb lidí na monitoru. Nově ale program umožňuje propojení. Budeme si tak moct v brýlích projít třeba nákupní centrum nebo nádraží společně s evakuovanými osobami a podívat se, jestli někde nevznikají fronty nebo nám třeba v rychlém úniku nebrání nějaké schodiště,“ popsal Apeltauer.
Podle něj se s informačními technologiemi ve stavebnictví budeme moct potkat stále častěji. „Brzy začne platit povinnost připravovat veškeré nadlimitní veřejné zakázky v takzvaném BIM – informačním modelu stavby. To klade zvýšené požadavky na způsob, jakým se projektuje a jakým se skladují informace. Vyžaduje to značnou strukturovanost a organizaci práce. V momentu, kdy dosáhneme standardizace a informace se budou uchovávat v předepsaném formátu, značně to usnadní jejich používání také ve virtuální realitě. Je vidět, že také do stavebnictví, byť s určitým zpožděním, stále více pronikají moderní informační technologie a roste hlad po odbornících v této oblasti,“ potvrdil Apeltauer.
I přesto využívání virtuální reality ve stavebních projektech vidí jako budoucnost, byť nepříliš vzdálenou. „Zatím se používá hlavně v architektonických studiích. Člověk si tak může prostor projít a zažít pocit, jakým na něj bude ve finále objekt působit. Ale brzy přijde doba, kdy to budou běžně využívat i projektanti. Nejprve se však musí prosadit projektování ve 3D, což dnes stále ještě není úplný standard. Právě 3D projekty si vynutí mnohem masivnější zapojení informačních technologií. A v druhém sledu pak nevyhnutelně přijde i využití virtuální reality,“ uzavřel Tomáš Apeltauer.