Ohlédnutí za misí na Svatou Lucii a pátráním po radioaktivních zdrojích

Petr Gábrlík z Ústavu automatizace a měřicí techniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT) byl součástí expedice pátrající na karibském ostrově Svatá Lucie po ztraceném zařízení obsahující radioaktivní zdroje. Díky jeho znalostem a zkušenostem v oblasti bezpilotních letadel ho na misi přizvala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), se kterou již delší dobu spolupracuje. V nelehkých podmínkách se podařilo zmapovat stěžejní oblasti ostrova a proškolit místní autority pro případ podobných incidentů v budoucnu.

Před dvěma lety došlo na Svatá Lucii ke ztrátě stavebního zařízení používaného pro posuzování kvality podloží při výstavbě silnic. Přístroj umožňující přesné měření hustoty a vlhkosti podkladových vrstev obsahoval dvojici radioaktivních zdrojů, které sice nepředstavují riziko pro proškolenou obsluhu, nicméně pro laickou veřejnost, zejména při dlouhodobém vystavení, mohou mít negativní dopady na zdraví. Odcizení tohoto přístroje bylo proto zaevidováno místními úřady. Předběžné vyšetřování dospělo k závěru, že existuje reálná možnost, že se zařízení nachází v nekontrolovaném stavu kdekoliv na ostrově, což by představovalo určité bezpečnostní riziko.

Svou pomoc při hledání přístroje nabídla IAEA, ústřední mezivládní organizace pro vědeckou a technickou spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie. Do oblasti jejího zájmů patří i incidenty související s radioaktivními zdroji a jadernou energetikou. V poslední době jsou široce medializovány zejména návštěvy jejích odborníků v Záporožské jaderné elektrárně na válkou zasažené Ukrajině, kde se svým dohledem snaží především předejít hrozícímu jadernému incidentu.

Zaměstnanci Ústavu automatizace a měřící techniky s IAEA již dlouhodobě spolupracují a podílejí se na školení specialistů působících v oblasti radiačního monitoringu. IAEA tak vypravila malý tým expertů, sestávající se ze dvou pracovníků agentury, Petra Gábrlíka z FEKT VUT a specialistku na jadernou bezpečnost z Centra radiační ochrany v Litvě.

Vedle celé řady přístrojů pro pozemní monitoring bylo nejdůležitější materiální složkou výpravy bezpilotní letadlo, které mělo usnadnit ztracené zařízení lokalizovat. Tento čtyř-vrtulový dron, pro misi zapůjčený švýcarským výrobcem detektorů, byl vybavený systémem pro spektrometrickou detekci gama záření. Nasazení tohoto prostředku umožňuje provádět měření ze vzduchu i v místech, která nejsou pro člověka lehce dostupná a významně tak zkrátit dobu pátrání. Jeho obsluha ovšem vyžaduje pokročilé zkušenosti s pilotováním, znalost místní legislativy a provedení nezbytných bezpečnostních opatření. „Pilot takového dronu se typicky musí soustředit pouze na bezpečné provedení mise. Nicméně naměřená data z detektoru jsou přenášena operátorovi detekčního systému, který tak může v reálném čase vyhodnocovat úroveň dávkového přííkonu radiace či odlišovat hledané zdroje od izotopů přirozeně se vyskytující v půdě,“ dodává Petr Gábrlík.

Vyslaný tým se na místě propojil se zástupci místních autorit, včetně policie. Týdenní práce Petra Gábrlíka, jako odborníka na bezpilotní letadla, spočívala především v plánování misí, přípravě techniky, pilotování dronu a komunikace získaných dat se zbytkem týmu. Pátrání bylo zpočátku zaměřeno na lokalitu dřívějšího staveniště, kde došlo k odcizení přístroje. V následujících dnech byl proveden monitoring na dalších vytipovaných lokalitách zahrnující skládku komunálního odpadu, sběrná střediska surovin, nebo těžební prostory stavební firmy. „Největší výzvou bylo mapování více než 10 hektarů rozsáhlé skládky odpadu, kde mi práci s dronem mimo vysoké teploty a vlhkost komplikoval složitý terén, provoz svozových vozidel a obrovská hejna ptáků. Zabralo to takřka dva dny s mnoha výměnami baterií, které byly často blízko přehřátí,“ shrnuje Petr Gábrlík.

Za pomocí citlivých detektorů umístěných v automobilu byla také zmapována i významná část tamní silniční sítě která, vzhledem ke komplikovanému terénu a všudypřítomné husté vegetaci, není příliš rozsáhlá. Veškerý pohyb týmu po ostrově se děl za doprovodu místní policie, jejíž přítomnost byla nezbytná pro zajištění komunikace s dotčenými subjekty.

Hledané zařízení se bohužel i přes veškeré úsilí lokalizovat nepovedlo. „S tímto rizikem byla mise od počátku plánována. Existuje totiž reálná možnost, že se přístroj na ostrově už nenachází, mohl být například prodán do zahraničí,“ dodává Petr Gábrlík. Hmatatelným výstupem je ovšem závěr, že se zařízení v určitých oblastech s vysokou pravděpodobností nevyskytuje, na což lze v případě nových poznatků v budoucnu navázat. Zároveň bylo několik zástupců místních autorit, kteří byli přítomni práci v terénu, zaučeno do používání detekčních systémů a postupů monitoringu, což mohou zúročit v případě, že by se obdobný incident v budoucnu opakoval. V neposlední řadě byla také ověřena technologická připravenost agentury pro podobné situace.

 

Témata

Související články:
Parkinsonovu nemoc pomůže odhalit i řeč nebo písmo
Bolesti čelistí pomůže řešit unikátní software
Nedostatek žen v technických oborech řeší studie z Centra SIX
VUT navštíví Claude Cohen-Tannoudji, nositel Nobelovy ceny za fyziku
Bohumil Skokan: Studium jde zvládnout i s kochleárním implantátem