Téma

8. prosince 2020

Odborníci z FAST zkoumají realitní trh a rozvoj regionů v pohraničí

Rakouská obec Drasenhofen | Autor: Herbert Ortner (Creative Commons)
Pomyslné trojmezí Rakousko-Slovensko-Česko analyzovali v loňském roce odborníci na stavební ekonomiku z brněnské techniky. Odlišné přístupy k regionálnímu rozvoji v jednotlivých státech mohou nabídnout nový pohled na bydlení v pohraničí. Aby zachovali život v menší obci, sdílí například někteří rakouští podnikatelé své kamenné prodejny s dalšími obchodníky. Výsledkem dlouhodobého výzkumu by měla být metodika, která obcím z příhraničních oblastí pomůže zastavit vylidňování a nastartovat znovu region.

„Zkoumáme odlišné přístupy v různých státech a to, zda se reálně promítnou do cenového vnímání bydlení v daném regionu. Chtěli bychom vysledovat vliv jednotlivých faktorů na cenu a určit, který z nich je klíčový pro nastartování oblasti,“ naznačil dlouhodobý cíl výzkumu Zdeněk Krejza z Ústavu stavební ekonomiky a řízení FAST VUT, který na projektu spolupracoval nejen s Jihomoravským krajem, ale také s realitními kancelářemi, mezinárodním programem Interrreg nebo rakouskou společností, která zprostředkovává kontakt na municipality.

„Rakouská část je v této oblasti specifická v tom, že zde mají blízko přímo hlavní město země. Ceny bydlení v menších městech okolo Vídně jsou astronomické. Díky dobré infrastruktuře jsou odtud lidé za půl hodiny vlakem ve Vídni, takže nemají problém opustit drahé bydlení v hlavním městě a žít v pohraničí,“ popsal situaci v Dolním Rakousku Krejza s tím, že i když jsou ceny nemovitostí na rakouské straně vyšší, často nabízejí také vyšší standard. Poměrně často jsou zde v ceně bytů zahrnuta parkovací místa, rekuperace vzduchu, tepelná čerpadla atd. Co je v Česku vnímáno jako nadstandard, nabízí rakouské realitky jako běžné bydlení.

Na rozhodování lidí, v jakém regionu se usadí, mají vliv především cena nemovitosti a pracovní možnosti v regionu. Mezi další faktory ale patří také dopravní dostupnost, infrastruktura, dostupnost zdravotnictví a školství, nabízené služby, sportoviště, existence kanalizačního systému nebo třeba zázemí rodiny v dané lokalitě. „Co se týká otázky, zda Rakušané vyhledávají bydlení u nás, tak například oblast okolo Mikulova není nejlevnější. Je to dané i tím, že jde o vinařský kraj vyhledávaný k rekreaci. Nicméně oblast okolo řeky Laa je na rakouské straně poměrně žádaná,“ uvedl Krejza, který na výzkumu spolupracuje s Lucií Vaňkovou, Gabrielou Kocourkovou a řadou studentů, kteří se do projektu zapojili a využili tak získané praktické informace při psaní svých závěrečných prací.
Panorama rakouského města Poysdorf | Autor: Herbert Ortner (Creative Commons)
„V budoucnu chceme zkoumat rovněž vliv dálnice A5 na život v jednotlivých obcích na rakouské straně. Ať už jde např. o Poysdorf nebo Drasenhofen, což byly obce zcela zahlcené dopravou, včetně těžké nákladní. I když odklon dopravy na periferii může mít dopad na tamní obchod, tak obecně jde opět o vinařskou lokalitu a očekáváme, že zde časem ceny bydlení spíš porostou,“ nabídl výhled do budoucna Krejza a rovnou upozornil na některá řešení u našich jižních sousedů: „V menších rakouských obcích běžně funguje, že se vícero podnikatelů domluví a dělí se o náklady na jeden kamenný obchod, aby jej udrželi v chodu. Tím pomáhají zachovat v obci život. Dále platí, že v menších obcích bývá funkce starosty spíše neuvolněná, jde tedy o dobrovolnou práci nad rámec svého zaměstnání.“

Výsledná metodika z VUT by mohla obcím pomoci zhodnotit potenciál regionu a jeho rozvoje. V dobách železné opony totiž nebyla ani rakouská část pohraničí příliš vyhledávaná. Díky pobídkám a dotačním programům se ale daří osidlovat i okrajové regiony.

V letošním roce se zájem výzkumníků přesunul do trojmezí Slezsko-Slovensko-Polsko, především do Moravskoslezského a Žilinského kraje a Slezského vojvodství. „Je zajímavé, že Slovensko se v této lokalitě prezentuje jako rekreační oblast, zatímco pro nás je Moravskoslezský kraj spíš průmyslový, podobně v Polsku. Zkoumáme zde vymezenou oblast maximálně padesáti kilometrů od hranice,“ okomentoval Krejza letošní výzkum, který vede Lucie Vaňková. Například slovenskou část pomáhala zmapovat ve své práci přímo slovenská studentka pocházející z daného regionu. „Z pohledu bytové výstavby pro nás bylo překvapením, že na Slovensku je dražší bydlení, protože se nezřídka jedná o investiční byty v horských oblastech pro rekreaci, zatímco na české či polské straně jde spíše o bydlení pro dělnické profese,“ doplnil Krejza.

Přestože výzkumníci sbírají data teprve druhým rokem, což je z pohledu vědy relativně krátká doba, objevily se i první dopady současné koronavirové krize. „Někteří realitní makléři nás například informovali, že lidé už začínají vnímat i okraje republiky odlišně. Jak se rozmáhá práce z domu, lidé přestávají být fixovaní na město a pokud má daná lokalita infrastrukturu, dopravní dostupnost a internetové připojení, tak najednou roste zájem i o osamocené lokality v pohraničí,“ připustil Krejza. V oblasti výzkumu už vědci z FAST požádali i o grant od Technologické agentury ČR. Výzkumný tým plánuje v budoucnu rozšíření výzkumu i na trojmezí Česko-Německo-Rakousko a rovněž Česko-Německo-Polsko.

(rdk)

Témata

Související články:
Tomáš Apeltauer: Evakuace osob je stále důležitější téma. Naše modely v tom pomáhají
Mladí profesoři se shodují: Profesura byl přirozený vývoj, neplánovali jsme to
Smrky by ve stavebnictví mohly do budoucna nahradit buky
Plasty v Antarktidě stárnou jinak. Unikátní výzkum zjišťuje proč
Na vodním díle Orlík vznikne nový bezpečnostní objekt o rozloze fotbalového hřiště. Na projektu se podíleli odborníci z VUT