Téma

19. září 2017

Jakub Purdjak: Zaměstnávání znevýhodněných osob stále čelí mnoha stereotypům

Ročně pomůže organizace při hledání práce přibližně dvěma stovkám lidí | Autor: archiv organizace AGAPO
Ačkoliv Jakub Purdjak vystudoval Fakultu informačních technologií VUT, dnes řídí neziskovou organizaci AGAPO, která pomáhá zdravotně i sociálně znevýhodněným osobám najít a udržet si vhodnou práci. Podle něj mezi zaměstnavateli i zaměstnanci stále existuje řada stereotypů a přehnaných očekávání. Mnohé firmy by sice rády získaly pracovníky se zdravotním či mentálním znevýhodněním, zároveň ale chtějí, aby se omezení nijak neprojevovalo na výkonu práce. I přesto podle Purdjaka v Brně přibývá zaměstnavatelů, kteří se nebojí dát práci znevýhodněným osobám bez ohledu na to, zda z toho plynou dotace či jiné výhody. Mnohdy totiž získají loajální zaměstnance a inkluzivní pracovní prostředí.

Tým neziskové organizace AGAPO pomáhá lidem, kteří by často jinde pomoc nesehnali. Chtějí totiž pracovat, ale nevědí, kde práci hledat, jak se připravit na pohovor, nebo co mohou zaměstnavateli nabídnout. Zaměstnanci úřadů práce nemají tolik času se jim věnovat a lidé z klasických personálních agentur pro ně obvykle nemají vhodná místa. „Snažíme se podporovat pracovní uplatnění osob se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Pracujeme s lidmi s mentálním postižením, duševním onemocněním, s poruchou autistického spektra, s lidmi bez domova nebo osobami ohroženými bezdomovectvím. Paleta našich klientů je opravdu velmi různorodá,“ popsal ředitel neziskové organizace AGAPO Jakub Purdjak.

Od programování utekl Jakub Purdjak do neziskového sektoru | Autor: archiv organizace AGAPO
Pracovníci AGAPO podle jeho slov působí jako průvodci v procesu získávání práce. „Snažíme se klientům práci najít, ale také je pro nás důležité, aby si ji dokázali udržet,“ dodal Purdjak. Spolupráce s klientem tak často přijetím do zaměstnání nekončí. Sociální pracovníci s klientem zůstávají i během zkušební lhůty a dohlíží na to, jak se novému zaměstnanci daří zapracovat. „Neděláme práci za něj, ale stojíme vedle něj a sledujeme, jak se na novém pracovišti zapojuje,“ vysvětlil Jakub Purdjak, který v organizaci jako dobrovolník pomáhal s IT. Před čtyřmi lety pak dostal nabídku organizaci vést. Opustil profesi programátora, která už ho tolik nenaplňovala a pustil se do práce v neziskovém sektoru.

Volná místa přitom klientům hledají zejména na otevřeném trhu práce. „Snažíme se vyhýbat různým chráněným dílnám nebo chráněným pracovištím. Klienty chceme začlenit do běžného prostředí. Ne vždycky to ale jde a ne vždy se to podaří,“ podotkl Purdjak.

Ačkoliv je o služby organizace zájem po celé republice, zatím se soustředí pouze na Brno | Autor: archiv organizace AGAPO
Za rok takto pomohou přibližně dvěma stům klientům. Nejčastěji se k nim dostanou díky referencím, jiným organizacím nebo na doporučení úřadu práce. Vhodné zaměstnavatele pak AGAPO hledá na základě konkrétních schopností a znalostí daného klienta. „Je to velmi individuální spolupráce. Zároveň ale hlídáme, abychom klienty příliš neopečovávali. Měli by se rozvíjet, osamostatňovat a získávat nové kompetence. V ideálním případě by se měli naučit, jak práci najít, aby si v budoucnu poradili sami bez naší pomoci,“ uvedl Purdjak.

Kromě zájemců o práci se na AGAPO obrací i sami zaměstnavatelé. „Obrací se na nás organizace, které by chtěly zaměstnat někoho se znevýhodněním. Obvykle je ale jejich představa taková, že tento zaměstnanec bude člověk na vozíku, který je stoprocentně výkonný, vysoce inteligentní a vysoce kvalifikovaný. Samozřejmě chápu, že takový člověk je ideální, ale takových je mezi našimi klienty naprosté minimum,“ podotkl Jakub Purdjak s tím, že tak nejprve musí nastavit reálná očekávání na obou stranách. „Zaměstnavatelům musíme vysvětlit, že naši klienti často nejsou plně kvalifikovaní a musí se některé věci doučit. Mnohdy jim trvá déle, než se zapracují. Často také nemohou pracovat na plný úvazek. Ačkoliv by řada z nich ráda, jejich zdravotní stav jim to nedovolí. S přehnanými očekáváními často ale přicházejí i klienti. Naše práce je tyto představy vyvracet a vytvořit nové a uskutečnitelné cíle,“ popsal Purdjak. Zároveň podotýká, že mnohdy vedení firmy samo změní pohled a motivaci. „Ačkoliv jsou zpočátku důvody zapojení například finanční, stává se, že si nakonec celá firma na nového zaměstnance natolik zvykne, že už ho chtějí jen pro něj samotného. Často totiž naši klienti tím, že jsou trochu jiní, kolektiv obohacují a ostatní zaměstnanci je přijmou za své. Vedení pak vidí, že dělá něco, co pomáhá konkrétnímu člověku a co má smysl,“ dodal Purdjak.

Zaměstnanci AGAPO nyní plánují ke stávajícím službám přidat novou aktivitu. Ve spolupráci s neziskovou organizací Ratolest chtějí klientům rozšířit možnosti trávení volného času. „Snažíme se ke klientům najít dobrovolníky, kteří by s nimi strávili pár hodin týdně a něco spolu podnikali. Pracovně tomu říkáme Kámoš na dobu omezenou, ale zatím jsme na počátku a program teprve rozjíždíme,“ uzavřel Jakub Purdjak.

(zep)

Témata

Související články:
Vytvořili koordinační systém pro záchranu životů. Dnes ho používá i OSN
Ředitel CISCO: Některé zkoušky už člověk opakovat nechce, ale je dobře, že jsou
Umělá inteligence od GreyCortexu umí pohlídat bezpečnost sítě
Spin-off NetX vyvinul platformu pro VUT. Zájem o ni mají ale i komerční poskytovatelé připojení a datacentra
V Česku se byznysové myšlení stále obtížně hledá. Mít skvělou technologii nestačí, říká investor Karel Obluk