Nahřívané bezdýmné tabákové náplně se od klasických cigaret liší tím, že tabák se uvnitř nespaluje, ale pouze nahřívá. Před vyhozením se tedy nemusí zhášet a kuřáci je mohou jednoduše vrátit do krabičky a vyhodit do směsného odpadu později. I přesto však část použitých náplní končí v ulicích měst či v přírodě.

V roce 2022 proto firma Philip Morris odstartovala sběr těchto náplní přímo ve svých prodejnách. Ty pak putují ze sběrných boxů do laboratoří několika výzkumných pracovišť i soukromých firem, kde chemici a technologové zkoumají další využití.

„Náplně kromě tabáku ve formě tabákového papíru obsahují cigaretový papír, nerezový plíšek, některé také filtr z PLA, ale především acetát celulózy – bioplast, který má zajímavé vlastnosti. V případě vhodně zvolené recyklační technologie je z něj možné znovu vyrobit stejné cigaretové filtry nebo vlákna se širokými možnostmi aplikací,“ vysvětluje Radek Přikryl z Ústavu chemie materiálů na FCH VUT.

Tým výzkumníků z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ověřil, že z acetátu celulózy lze vyrobit účinné sorpční nanovlákenné membrány sloužící k dočišťování vody. Další možností, kterou vyvinula slovenská firma EcoButt, je využití granulátu z tabákových výrobků v asfaltových směsích pro stavbu silnic.

Nové způsoby materiálového využití aktuálně hledají i odborníci na bioplasty z Fakulty chemické VUT. Využívají metodu kaskádové recyklace náplní, která jim umožňuje z materiálové směsi postupně odebírat jednotlivé složky a nacházet jim nové využití jednodušeji než v nadrcené směsi. Kombinací separačních a purifikačních technologií s využitím chemických i mechanických metod tak lze získat téměř čisté materiály.

„Nejdříve chceme odseparovat tabákový papír, abychom se mohli zaměřit na využití zbytkového nikotinu. Přírodní nikotin totiž plánujeme s kolegy z brněnské Mendelovy univerzity a Veterinární univerzity otestovat jako postřik proti škůdcům či požerovou návnadu na hubení krys,“ dodává technolog výzkumného týmu z FCH VUT Silvestr Figalla.

„Poté se pokusíme dobře zvládnout separaci a dokonalé vyčištění acetátu celulózy od cigaretového odéru. Těžko bude výrobce někoho přesvědčovat, že je daný výrobek z recyklátu skvělý, když bude zapáchat jako nedopalek cigarety. Existují sice metody, jak odér z acetátu odstranit, ale při požadavku vysoké čistoty to nebude nic snadného,“ doplňuje Figalla. Upozorňuje současně, že s použitými náplněmi by se mělo v principu zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem a je potřeba, aby na počátku procházel procesem hygienizace.

Čistá vlákna acetátu celulózy je pak možné využít jako zpevňující výztuž do kompozitního materiálu pro 3D tisk. Odpadní papír pak po izolaci tabáku, kovu a acetátu celulózy poslouží jako aditivum do hlíny pro výrobu cihel – vypálením ve hmotě cihly vznikne pórozita zlepšující její kvality. Další možností je biotechnologické využití odpadních materiálů, kde je zbytkový nikotin významně odbouráván myceliem.

Sběr použitých tabákových náplní je zatím na počátku a výzkumníci proto měli před rokem k dispozici pouze omezené množství materiálu k výzkumu a testování. Ukazuje se však, že zájem o sběr náplní u jejich uživatelů roste a koncem letošního roku tak bylo již dostatek materiálu i na další testy.

„Uživatelé se o novém sběrném systému teprve dozvídají. Pokud ale zjistí, že z tohoto odpadu může vzniknout silnice, speciální textilie nebo tisková struna se zajímavými vlastnostmi, věříme, že budou mnohem motivovanější použité náplně vracet,“ dodává Přikryl a upozorňuje, že vzhledem k vzrůstajícímu množství uživatelů těchto zařízení je nejvyšší čas zaměřit se na recyklaci podle pravidel cirkulární ekonomiky.


(mar)