Závody v aquatlonu pořádáme pro radost. Počet účastníků chceme zdvojnásobit, tvrdí Jakub Gulec

Nápad na oživení neznámého sportu dostal před čtyřmi lety Jakub Gulec z Fakulty stavební VUT. Spolu se svým bratrancem začal v rodné Karviné pořádat každý březen závod v aquatlonu. Snadnější obdoba triatlonu, ve které chybí jízda na kole, si postupně získala na oblibě a letošního ročníku už se zúčastnilo na sto padesát sportovců nejen z celé České republiky, ale například i z Polska. Gulec věří, že mohou počet účastníků ještě zdvojnásobit. Zároveň by ale rád závod zachoval spíše jako setkání amatérských nadšenců než jako souboj profesionálních sportovců.

Jakub Gulec, který studuje vodní stavitelství na Fakultě stavební VUT v Brně se šest let závodně věnoval atletice. Rád také pořádal a organizoval nejrůznější akce a už na střední škole nachystal pro své kamarády soukromý triatlonový závod. Před pěti lety se rozhodl k organizaci vrátit a spolu se svým bratrancem hledal sport, který by mohl oslovit velkou skupinu rekreačních sportovců. „Co si budeme povídat, triatlon není úplně sport dostupný běžným smrtelníkům. Někde jsem si ale přečetl o aquatlonu a řekl jsem si, jaká je škoda, že je to tak málo rozšířený sport. Je to pět kilometrů běhu a čtyři sta metrů plavání, což je pro většinu lidí mnohem dosažitelnější. Rozhodli jsme se proto, že ho zpropagujeme a dostaneme více do povědomí,“ popsal začátky závodu Gulec.

Ve stejné době navíc město Karviná vypsalo projekt podporující aktivity pro mládež. Jakub Gulec se svým bratrancem tak dostali šanci uspořádat první ročník aqautlonového závodu. „První ročník se konal před čtyřmi lety po Vánocích. V následujících letech jsme ho ale posunuli až do března, kdy už je obvykle lepší počasí,“ dodal Gulec s tím, že závod v plavání sice probíhá v krytém plaveckém bazénu, běhá se ale venku po parku.

Karvinský aquatlon je navíc zařazen do série závodů Českého poháru v aquatlonu. „Od února do dubna probíhá soutěž o pohár v aquatlonu. Po republice je asi pět větších závodů, ve kterých dostávají účastníci body za umístění. Museli jsme se tedy termínově trefit i do tohoto rozmezí,“ vysvětlil Jakub Gulec.

V prvním ročníku běhalo a plavalo na padesát soutěžících, z nichž převážná většina byli pouze nadšení amatérští sportovci. „Letos už přijelo okolo sto dvaceti lidí z celé České republiky. Na třicet závodníků pak přijelo z Polska. Profesionální sportovci už ale bohužel začínají převažovat nad těmi rekreačními,“ dodal Gulec s tím, že vzrůstající počet profesionálů odrazuje běžné lidi. „Soutěžit jezdí i několik českých reprezentantů v aquatlonu a amatérští sportovci už tak nemají příliš motivace a odvahy závodit,“ posteskl si Jakub Gulec. Rozdělit závod na profesionální a amatérskou kategorii podle něj ale není možné z finančních i organizačních důvodů. Přesto se snaží vymyslet, jak rodinnější a uvolněnější ráz závodu zachovat. Tak, aby se ho rádi účastnili lidé všech věkových kategorií i kondice.

Organizace závodu začíná přibližně půl roku předem. „Koncem prázdnin si vždycky sedneme a řekneme si, co chceme dělat jinak nebo líp. Celý podzim je pak ve znamení zařizování a chystání. Komunikovat musíme hlavně s magistrátem. Zatím se ale vždycky všechno dalo domluvit,“ uvedl Gulec s tím, že největší radost a euforie se dostavuje pravidelně pár dní po závodech. „Od prvního ročníku v podstatě není den, kdy bychom se netloukli do hlavy, do čeho jsme se to pustili,“ dodal se smíchem. Zároveň ale plánuje závod dál zvětšovat. „Myslím si, že ideální počet účastníků, který jsme ještě schopni za jeden den zvládnout, je okolo tří až čtyř set,“ řekl Gulec. Organizátoři navíc plánují akci do dvou let uspořádat i v Brně.

Problém jsou ale podle něj především finance. „Je velmi těžké odhadnout počet účastníků. Navíc nemůžeme příliš zvyšovat startovné, které se teď pohybuje od stovky do čtyř set korun. Klíčové tak je mít sponzora. V momentu, kdy má akce sponzora, tak se to už zvládne. Problém ale je, že denně je po republice deset, patnáct akcí, takže konkurence je obrovská,“ podotkl Jakub Gulec s tím, že u sportovních akcí v podstatě nelze vydělat. „Nejde na tom nějak zbohatnout. Jde jen o to neskončit v červených číslech. Člověk to proto musí dělat hlavně z radosti a nadšení,“ uzavřel Gulec.

(zep)

Témata