Zlatou medaili na MSV získal robot z VUT. Umí najít člověka pod sutinami či lavinou

Unikátní robot RUDA z laboratoří Fakulty informačních technologií VUT v Brně získal Zlatou medaili na letošním ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Zvítězil v kategorii pro automatizační, měřicí a řídicí techniku, senzoriku a robotiku. Vědecký tým Martina Drahanského z Fakulty informačních technologií VUT v Brně pracoval na vývoji robota čtyři roky. Jeho hlavním úkolem je hledání osob v závalech a lavinách. Díky bioradaru najde živého člověka až dvacet metrů pod povrchem, aktuálně vědci omezili hloubku na pět metrů, protože vyprošťování z větší hloubky je velmi náročné. „Tímto bioradarem je náš robot výjimečný. A také tím, že ho oproti zahraniční konkurenci dokážeme sestrojit za nižší cenu. Jsem pyšný zejména na to, že jsme ho celého sestavili sami. Na vývoji se podílel deseti až patnáctičlenný tým složený zejména z našich doktorandů, přizvali jsme jednoho externího odborníka, který nám zpracoval mechatroniku,“ informoval Martin Drahanský.

To, že robot vznikl kompletně na univerzitní půdě, podle něj představuje velkou výhodu i do budoucna. „Máme platformu, kterou jsme vyvinuli podle vlastních potřeb. Nejsme na nikom závislí. To se líbí potenciálním partnerům, protože když řeknou, že chtějí něco změnit třeba na podvozku nebo na řízení, dokážeme jim vyhovět. V zahraničí se za toto draze platí,“ podotkl duchovní otec robota.

Při vývoji spolupracovali zpočátku brněnští vědci s armádou a zejména s hasiči, kteří definovali požadavky na to, co by měl přístroj umět. Kromě hledání zavalené osoby dokáže například odvézt zavazadlo s výbušninou, je totiž vybaven manipulátorem. Pomocí stereoskopického kamerového modulu a lidaru si za jízdy vytváří mapu, takže rozpozná, kudy už jel a v případě ztráty signálu nebo přetržení kabelu se dokáže sám dostat zpět. Díky (diferenciální) GPS se dá určit přesná poloha robota v terénu. Kromě termokamery je robot vybavený mikrofonem, aby dokázal najít osobu v sutinách i podle zvukových projevů. „Může mít laserový dálkoměr, takže například vjede do budovy, dálkoměrem ji proměří a integrovaný počítač zjistí, zda není narušena statika budovy, a zda do ní tedy mohou vstoupit záchranáři. Robota jsme sestavili jako modulární zařízení, takže na něj můžeme různé nástroje přidávat či ubírat, přesně podle potřeby,“ uvedl Martin Drahanský. Vědci na něj mohou připevnit různé snímače, což se dá využít v prostředí zamořeném biologickou, chemickou či radiační kontaminací a díky jiným zařízením může vyhledávat osobu na základě zachycení GSM signálu, wifi nebo bluetooth.

Robot úspěšně prošel zkouškami všech požadavků, které byly definovány v projektu. Některé dokonce zvládl úspěšněji, než tým očekával. Pásový podvozek bez problému překonal schody, robot zvládl automatické couvání v úzkých prostorách, vytváření map, venkovní pohyb pomocí GPS navigace, bezdrátové řízení, detekci osoby termokamerou, bioradarem a práci s manipulátorem, kdy vzal předmět a odvezl ho na určené místo. „Ještě jsme nezkoušeli dekontaminaci a pohyb v extrémních podmínkách. Nicméně ani jeden z těchto požadavků nebyl v zadání, jen nás zajímalo, zda to robot zvládne,“ podotkl Martin Drahanský.

Odborníci robota vyvíjeli čtyři a půl roku v rámci projektu Ministerstva vnitra ČR. Rozpočet projektu činil 19,8 milionů korun. Nyní ho chrání užitný a průmyslový vzor, uvažovalo se i o podání patentu, ale díky stávající ochraně to nejspíš nebude třeba.

Kateřina Konečná

Témata