Chytrý autopilot? V začátku vývoje na FIT to bylo něco výjimečného

Novinka, která nemá ve světě přímé obdoby. Změna konceptu. Přitom věc, která potěší nejen akademiky, ale i odborníky z praxe a především koncové uživatele. To je chytrý autopilot. V roce 2011 ho s podporou Technologické agentury začali vyvíjet vědci z Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Technologie chytrého autopilota již funguje v demonstrátorech společnosti Evektor, která se podílela na jeho vývoji. „Stala se vzácná věc, že se prolnul náš výzkumný záměr s požadavkem z praxe. Mám z toho velkou radost, protože se ukázalo, že dokážeme realizovat komplexní zadání. Cením si i toho, že jsme na začátku získali důvěru. Ne vždy je totiž výsledek u takto odvážných projektů jistý. Navíc jsme se pustili do věci, která byla do té doby velmi výjimečná,“ uvedl šéf výzkumného týmu fakulty Peter Chudý.

Chytrý autopilot výrazně ulehčí řízení letadla tomu, kdo právě sedí v kokpitu. Dá se využít třeba při špatném počasí, kdy se pilot může více soustředit na komunikaci se stanovištěm řízení letového provozu. „Systém je unikátní i díky dotykovému displeji, což bylo v době začátku vývoje něco naprosto mimořádného. I dnes je to pořád velmi inovativní řešení,“ upozornil Chudý. Pilot si před začátkem letu vytvoří letový plán, nastaví cíl, zvolí vhodnou dráhu a výšku letu a zadá požadovanou rychlost, a když si potřebuje odpočinout, jednoduše aktivuje autopilota. „Zjednodušeně bychom mohli tuto technologii přirovnat k novinkám v automobilovém průmyslu. I tam mají nejmodernější stroje řadu podpůrných prostředků pro řidiče, např. tempomaty, sledování situace před vozidlem, automatickou detekci jízdního pruhu a podobně,“ podotkl Chudý.

Vstoupit do fotogalerie

Jedním ze strojů, kde chytrý autopilot funguje, je simulátor SimStar Bravo na Fakultě informačních technologií. „Náš simulátor se může pochlubit vysokou věrností v porovnání s reálnými podmínkami a reakcemi při létání. Potvrdili nám to mnozí piloti, kteří ho zkoušeli,“ řekl výzkumný pracovník Petr Dittrich. Ostatně, tým ho nevyvíjel jen na základě modelů a teorie, jeho členové nalétali dost hodin na zkušebním letounu se záznamovým zařízením, díky kterému pak piloti i vědci mohli analyzovat uskutečněný let.

Své zkušenosti vědci využili i při realizaci simulátoru kokpitu dopravního letounu. „I tady máme z okolí velmi dobrou odezvu. Systém je o to dokonalejší, že obraz promítaný na válcovou stěnu využívá realistický mapový a vizuální podklad. Pokud tedy simulujeme start z brněnského letiště v Tuřanech, před sebou vidíte obraz, který vychází ze skutečné situace,“ uvedl Jan Vlk, který se podílel na vývoji. Pilot se může přepnout i do reálného počasí, simulátor je totiž napojen na aktuální meteorologické informace. „Kromě mnoha míst letu se dá volit i roční období, denní doba či různé počasí,“ doplnil Vlka jeho kolega Milan Prustoměrský. Studenti využívají simulátor pro odborné práce, ve kterých řeší například návrh uživatelských rozhraní pro letadla.

Kateřina Konečná

Témata