Během studií na FSI VUT se Roman Blahynka živil překladatelstvím. Jelikož ale studoval design, doufal, že jednou vymyslí vlastní zajímavý produkt. To se mu nakonec povedlo, když si na tematický ples vyrobil prototyp luxusního pánského svítícího motýlka. Jelikož s ním vzbudil pozornost a zájem, pochopil, že má produkt dostatečně zajímavý pro potenciální zákazníky.

Dnes Motylum zaměstnává pět lidí na plný úvazek a několik brigádníků. Pánský doplněk vyrobený z plexiskla vyváží do celé Evropy. „Čeští zákazníci tvoří přibližně patnáct procent. Zbytek jsou ostatní země Evropy. Největší zájem je například v Německu či Itálii,“ uvedl Roman Blahynka s tím, že jen za prosinec prodali na sedm set motýlků. Nyní doufá, že se jim pomalu podaří rozšířit produkt i na další kontinenty. „Spustili jsme prodej na Amazonu, přes který se snad dostaneme i na americký trh,“ dodal Blahynka.

Podle něj řadu lidí odradí samotná představa netradičního materiálu. „Myslí si, že takový motýlek se do společnosti nehodí. Když ho pak ale vidí naživo, často změní názor,“ uvedl. Stejně tak se jim pomalu daří vyvracet názor, že motýlky od Motylum lze nosit jen večer. „I za bílého dne odráží světlo, je na nich vidět zábrus. Takže je lze nosit i vypnuté a vypadat elegantně,“ dodal Blahynka.

Typický zákazník Motylum se zajímá nejen o módu, ale také o moderní technologie. „Původně jsme více cílili na hipstery a chodili na české designové markety. Přestože je náš motýlek vyráběn téměř celý ručně, neměli jsme na těchto marketech takový úspěch, v jaký jsme doufali. Nakonec se ukázalo, že naším zákazníkem je spíše netradičnější ,hipster-technologický nadšenec´. Častým společným zájmem našich zákazníků, hlavně pak v zahraničí, je například elektronická hudba,“ potvrdil Blahynka.

Působivý pánský doplněk vydrží na jedno nabití 7 až 17 hodin v závislosti na zvolené barvě a intenzitě světla. Ani údržba není náročná. Stačí motýlka otřít a přeleštit mikrohadříkem.

Ačkoliv dnes vede slibný brněnský startup, snaží se Roman Blahynka většinu času stále věnovat designu. Sám by podle svých slov do podnikání asi nešel. Podporu a pomoc ale našel u nejlepšího kamaráda. „On už měl svou firmu, takže mi pomohl. Šli jsme do toho spolu a on zajistil většinu těch praktických, ekonomických věcí, jako je založení firmy. Já nikdy o firmě nesnil z toho titulu, abych byl něčí šéf a rozkazoval. I proto jsem sice jednatelem, ale řadu věcí z denní operativy nechávám na ostatních, kteří pro to mají lepší vlohy. Já se snažím věnovat hlavně vývoji, protože v tom vidím svůj přínos firmě,“ podotkl Roman Blahynka.

Nyní se věnuje například zapojení 3D tisku do procesu výroby či kolekci dámských náhrdelníků. „Pořídili jsme 3D tiskárny a zkoušíme, jak materiál povede světlo a další detaily. 3D tisk přináší své vlastní komplikace a také vyžaduje ruční zpracování – například odstranění tiskových podpor, očištění, zabroušení či povrchový nástřik. Stále se jedná o ruční práci, není to tak, že by přístroje chrlily hotové motýlky,“ dodal Blahynka. Ze stejného důvodu opustil například použití přímočaré pily či práci se sklem. „Sklo má sice větší povrchovou odolnost, ale práce s ním je mnohem náročnější. Museli bychom řešit chlazení, skelný prach, náchylnost k praskání,“ vysvětlil Roman Blahynka důvody, proč některé zamýšlené postupy a materiály nakonec vyloučili.

I přes vylepšování stávajících produktů a vytváření zcela nových plánuje Roman Blahynka zachovat lokálnost a ruční práci. „Proto se vyhýbáme gravírování na objednávku, umisťování firemních log a podobně. Stále chci mít poslední slovo v tom, jak budou naše produkty vypadat,“ uzavřel Blahynka.

(zep)