Doktorský student FEKT VUT Pavel Šafl založil OMG Robotics teprve vloni na jaře. Ačkoliv většina startupů po roce začíná teprve nabírat první zkušenosti a zákazníky, Šaflův podnik už jede na plné obrátky. Po jeho nabídce je mezi školami vzrůstající poptávka a nápadů, kam celý projekt rozvíjet dál, má také více než dost.

To, že objevil problém, na který zareagoval vhodnou nabídkou, ale není náhoda. Než se do vlastního podnikání pustil, měl totiž důkladně zmapovaný terén. „Celý projekt vychází z toho, že jsem byl manažerem mezinárodního projektu Interreg a také jsem byl lektorem projektu EduSTEM. V rámci obou jsem objel stovky škol, které jsme učili, jak vyučovat informatiku. Všímal jsem si, že školy mají se začleňováním informatiky často problém a nesplňují požadavky ministerstva na digitální kompetence. Už během prvního projektu tak dva tři roky zpátky jsem proto začal přemýšlet, jak bych jim mohl pomoct,” popisuje Šafl.

Zkušenosti měl navíc i z Centra volného času Lužánky, kde spolupracoval na vzniku kroužku robotiky. To ho dovedlo na nápad zapojit do výuky ve školách právě robotiku. „Došel jsem k názoru, že nejschůdnější a nejlevnější cesta, jak splňovat požadavky, je za pomocí micro:bitů. Micro:bity jsou takové malé programovatelné jednotky. Děti programují v jednoduchém blokovém schématu. Je to skvělá platforma od Microsoftu,” přibližuje Pavel Šafl.

Problém ale je, že zatímco software je k dispozici, potřebnou elektroniku mnoho firem nevyrábí. „Tedy nevyrábí ji tak, aby se dala používat i pro další výuku. Kupříkladu elektroniku, kterou prodavají e-shopy v Česku na platformě micro:bit, lze využít jen pro robotické vozítka. A to je škoda, protože micro:bit má mnohem větší potenciál a dá se použít pro různá měření a sledování různých jevů,” dodává Šafl. Dostupný hardware průběžně testoval s dětmi v kroužcích a ve výuce. „Postupně jsem našel i použitelnou elektroniku, ale nebyla vhodná pro děti. Byla určena spíše kutilům a lidem, kteří ví, co dělají. U dětí je to ale často jedním uchem tam a druhým ven. Pětkrát jim řeknete, že červený drát je plus a modrý mínus, ale stejně to zapojí naopak. A elektronika pak rychle odchází,” dodává s úsměvem.

Proto se nakonec pustil do výroby vlastní elektroniky pro děti. „Začal jsem ji nabízet školám do výuky a těm se to líbilo,” říká Šafl. Oceňují podle něj především to, že OMG Robotics nejsou nejsou jen robotické stavebnice či jiná elektronika. Pavel Šafl si zakládá na tom, že nabízí komplexní služby. „Škola si nás najme a my jim sestavíme elektroniku na míru, protože každá potřebuje něco trochu jiného a nemůžeme tedy prodávat obecné věci. Kromě micro:bitů a elektroniky dodáváme i další čidla, například pro fyziku, chemii, ale i rozšíření pro hudební či výtvarnou výchovu. K tomu navíc nabízí veškeré potřebné podklady, cvičebnice a různá školení. Školy jsou tak s touto výbavou schopné pokrýt celé rámcové vzdělávací programy od čtvrté do deváté třídy,” vysvětluje. Děti si tak například mohou vyrobit vlastní elektronické hudební nástroje. „Nakreslí si hudební nástroj. Struny pak imitují laserové LED diody. Když člověk přerušuje signál laseru, tak to vydává tón,” popisuje zjednodušeně jeden z nabízených projektů pro hudební výchovu Pavel Šafl.

Učitelé, kteří by si nebyli jistí, jak nástroje od OMG Robotics ve výuce zapojit, si mohou domluvit i takzvané projektové dny. „V takovém případě vedeme jeden den výuky za ně a ukazujeme jim, jak se učí s takovým vybavením,” dodává Šafl.

Kromě toho navázal i na již běžící projekt firmy Prusa Research, který školám na rok půjčuje 3D tiskárny zdarma a po roce zhodnotí, jestli škola pracovala na 3D tiskárně obstojně a tiskárnu jim daruje. „Já jsem v tom chtěl pokračovat, takže jsem jim začal připravovat podklady pro 3D tisk. Tyto podklady jsou zejména pro podporu robotiky. Škola je schopná si jednotlivé součástky sama vyrobit. V rámci vzdělávacích programů by výroba měla připadnout na osmé a deváté třídy v rámci pracovních činností. Následně se to může využívat v celém spektru výuky a škola nemusí investovat deseti či sta tisíce korun do robotických stavebnic,” objasňuje Pavel Šafl.

Na podkladech pro vyučující spolupracuje kromě kolegů z FEKT VUT například s Pedaogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. „Píšou pro mě podklady k předmětům, kterým nerozumím,” potvrzuje. Kromě toho část materiálů vzniká i v rámci diplomových prací.

Pavel Šafl říká, že jeho podnikání rostlo samo, přesně tak jak chtěl a soutěž byla jen taková bokovka, kde čas od času něco málo odprezentoval. Časově se totiž poslední ročník soutěže shodoval s obdobím, kdy se rozhodl OMG Robotics založit. „Bylo to fajn, protože když jsem se hlásil, tak jsem v podstatě měl pouze nápad. Během roku jsem pracoval na rozvoji firmy a zároveň procházel jednotlivými koly soutěže. Dostával jsem zpětnou vazbu, kterou jsem v projektu mohl ihned zohlednit,” dodává. Navíc oceňuje i to, že se díky soutěži seznámil s řadou zajímavých lidí. Vítězství pak bere jako příjemný bonus. V současné době tvoří OMG Robotics tým zhruba deset lidí a plánem na další období je kromě oslovení více českých škol i případná expanze do zahraničí.

(zeh)