Nápady a objevy

8. září 2017

Na vysoké jsem se naučil vzít věci do svých rukou, říká výrobce syntezátorů z Brna

Tři spolužáci z FaVU stojí za mezinárodně úspěšnou firmou Bastl Instruments | Autor: Bastl Instruments
Bastl Instruments vyvážejí české syntezátory do celého světa. Srdce jejich komunity ale stále bije v Brně. „Mám Brno rád. A pokud mi v něm něco chybí, jdu a zařídím to,“ říká zakladatel společnosti vyrábějící hudební nástroje pro elektronickou hudbu Bastl Instruments Ondřej Merta. Tento postoj podle svých slov získal právě při studiu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Začali jako nadšenci, do dnešního dne však už do světa poslali tisíce nástrojů. Pobočku mají v newyorském Brooklynu, odkud nejenom prodávají další nástroje, ale organizují komunitní koncerty a workshopy. Stále si ale drží svou nadšeneckou energii, což je jedna z ingrediencí, která se podílí i na jejich úspěchu za hranicemi. Muzikanta hrajícího si s jejich dřevěným syntezátorem je možné objevit už ve více než 17 zemích.

Celosvětově známé značce ale předcházela parta umělců z brněnského undergroundu, která se potkala na akademické půdě. Studovat na Fakultě výtvarných umění byl pro jednoho ze zakladatelů Bastl Instruments Ondřeje Mertu sen. „Když jsem se tam nakonec dostal, těžce jsem nesl, že má škola není bezchybná. Samozřejmě jsem věděl, že na každé škole je něco, ale zkrátka jsem se s tím nedokázal vypořádat,“ vzpomíná. S jeho zoufáním si naštěstí poradil pedagog. „Ptal se mě, proč jenom nadávám. Proč prostě neudělám seznam, a nenakoupíme knížky, které mi v knihovně chybí? Tak jsme vylepšili knihovnu. A takto vzniklo třeba i alternativní hudební studio na fakultě. To jsem zase chodil a fňukal, že na škole nic takového není. A tento člověk mi dal klíče a řekl, ať z jedné prázdné místnosti udělám studio,“ vzpomíná na začátky experimentování s hudbou a stavěním hudebních komponentů podnikatel, který se daleko více popisuje jako muzikant a člen komunity okolo elektronické hudby.

Ručně vyráběné elektronické nástroje a moduly používají muzikanti po celém světě | Autor: Bastl Instruments

Podomácku vyrobená elektronika je součástí české kultury. Po revoluci se ale dříve obtížně dosažitelné přístroje staly dostupné a leccos se změnilo. Pořídit si originál nebo levnou čínskou kopii bylo najednou snazší. Mertovi jeho lásku k „bastlení“, jak své vyrábění lidé z komunity nazývají, pomohl objevit opět vysokoškolský pedagog, který přednášel interaktivitu. „Do té doby byla moje představa o interaktivitě taková, že člověk si stoupne před televizi a Kinect, začne se nějak hýbat a to je celé. Ale na první hodině si tento pán nachystal devítivoltovku a tranzistor, spojil to a tranzistor shořel. Potom nám řekl, že třeba tohle je interaktivita. Pro mě to bylo zjevení. Oheň, smrad, kouř, paráda,“ srší nadšením kutil.

Jejich firma je známá u fajnšmekrů po celém světě. K podnikání ale přistupují živelně. I to byl jeden z důvodů, proč se rozhodli vstoupit do programu JIC MASTER, ve kterém Jihomoravské inovační centrum pomáhá nadějným projektům i firmám růst. „Tamní konzultanti nám nastavili zrcadlo. Sám bych si totiž podobné otázky, jaké jsem dostával od nich, nepoložil. Teď vím, jestli to, co dělám, dává smysl nebo ne. Předěláváme celou strukturu, ze tří firem je jedna a vše se zjednodušuje. Začínali jsme jako úplní pankáči a snažili se růst a profesionalizovat, což by bez přístupu k know-how, které nám konzultanti předali, bylo mnohem těžší. Je super, že někoho jiného zajímá, co dělám, a dává mi podklady a návody, jak můžu sám své problémy vyřešit,“ hodnotí tuto zkušenost Merta.

Dnes má brněnská firma pobočku i v Brooklynu | Autor: Bastl Instruments

V současnosti se Mertovi a jeho kolegům daří vyrábět i prodat více než pět set modulů a nástrojů každý měsíc a každý půlrok zdvojnásobit svůj obrat. V Brně je s nimi možné setkat se prostřednictvím jejich multimediálních workshopů a koncertů.

 

(nij, map)

Témata

Související články:
Designér vodních dýmek: Zákazníky baví, když mohou pozorovat, co se děje uvnitř
Imrich a Přibyl z FaVU VUT: Situace v Česku průmyslovému designu nepřeje
Letošní diplomanti z FaVU zaplnili dva výstavní prostory
Petr Dub: Nic jako „štěstí živit se uměním“ neexistuje
Jsem ráda, že se nedokonalosti začínají vnímat jako krásné – říká úspěšná fotografka Marie Tomanová žijící v New Yorku