„V počítačích máme dvě základní jednotky. Harddisk, který je nosičem dat, a procesor. Problém těchto dvou částí je, že procesor je hrozně rychlý a na druhé straně harddisk pracuje asi milionkrát pomaleji, takže procesor neustále čeká. Výhoda našeho objevu je, že jsme odbourali most mezi těmito dvěma zařízeními a spojili je,“ vysvětluje fungování nové technologie Aleš Hrabec.

Rychlejší ukládání dat by mohlo výrazně vylepšit třeba takzvaný Internet of Things (Internet věcí). „Obrovský potenciál je v chytrých domácnostech nebo různých samostatných zařízeních, která neustále zpracovávají obrovské množství dat a zároveň k tomu nepotřebují zásah člověka. Nyní to funguje tak, že jsou data z chytrých domácností ukládána v jiných místech, takže procesor pracuje přímo v chytré domácnosti, ale data jsou odesílaná na opačnou stranu zeměkoule, třeba na Island. Procesor pak čerpá veškeré informace na dálku z tamního uložiště. Počítač, který by dokázal zpracovat data a také je rovnou ukládat, by byl pro tyto technologie efektivnější,“ přibližuje možné budoucí využití Hrabec.

Díky neobvykle rychlému rozpracování prvotního originálního nápadu a souhře znalostí a zkušeností z jiných institucí publikoval Aleš Hrabec s kolegy objev v prestižních vědeckých časopisech Science a Nature. V rámci Evropy jej také nechali patentovat a velké společnosti už o novou technologii projevily zájem. Nyní je právě na firmách, aby zjistily, jak ji naplno využít. „Vývoj ze strany společností potrvá ještě řadu let, ale ta aplikace realistická je,“ hodnotí současnou situaci absolvent VUT.

Aleše Hrabce vždy bavila matematika, osud ho ale navedl na studium fyziky na Fakultě strojního inženýrství VUT, kde v roce 2008 absolvoval. A právě díky VUT získal kontakty a možnost pracovat v zahraničí, kde dobývá svět techniky. „Za mých studií museli všichni z ročníku vyjet do zahraničí a já jsem jel do Francie. Získal jsem kontakty na lidi a během šesti měsíců jsem měl možnost ukázat, co umím,“ vzpomíná na dobu studií Hrabec. Po zkušenosti ve francouzském Grenoblu, Leedsu a následně v Paříži dostal nabídku na práci v Curychu, kde bádá už druhým rokem. Díky programům, jako je například evropský grant Marie Curieové, se dlouhodobě věnuje vývoji nových materiálů a způsobům, jak vylepšit ukládání digitálních dat.

Aleš Hrabec není jediný, kdo z Vysokého učení technického vyrazil dělat vědu v zahraničí. Přímo ve švýcarském Curychu má ve své výzkumné skupině další dva doktorské studenty z Brna. Hrabec prý na svůj start na VUT nezapomíná a rád se do Brna, kde má plno přátel, vrací.

(val)