Osamostatnit se chvíli po dostudování a nemuset pracovat jako řadový architekt v ateliéru umožnila Zbyňkovi Ryškovi soutěž o Cenu Petra Parléře, kterou vyhrál za své řešení úpravy přerovského náměstí Svobody. „Díky výhře jsem získal nějaké finance a mohl se postavit na vlastní nohy,“ vysvětlil Ryška.

Z Brna se přesunul do Prahy a začal spolupracovat s architektem Romanem Kouckým, pod jehož vedením dělal několik let i doktorát. „Ten jsem nakonec nedokončil, ale seznámil jsem se tam s Janem Skoupým. S tím jsem následně založil studio Refuel,“ popsal Ryška.

Jejich studio se věnuje kromě architektury i designu. „Trochu jsem si to rozdělili. Zatímco já se věnuji výhradně urbanismu, architektuře a návrhu interiérů, Jan navíc dělá i grafický design a vizuální identity firem,“ objasnil Ryška. Jeho architektonické služby prý využívají tři skupiny klientů. „Jednak jsou to běžní klienti s požadavkem na rodinný dům. Nyní tam máme asi tři nebo čtyři domy před dokončením. Potom jsou to větší nadnárodní firmy jako Makro nebo Globus, pro které jsme navrhovali redesign prodejen. Třetí oblastí jsou pak města, se kterými se snažíme navázat komunikaci ohledně urbanismu a veřejných prostranství,“ popsal Ryška.

Studio Refuel tak stojí například za novou podobou obchodu Makro v pražských Stodůlkách. „Byl to pilotní projekt, který by se měl nyní rozšířit na celou republiku. Vymysleli jsme nové uspořádání vnitřních prostor a od zákazníků i vedení máme velmi dobré ohlasy. Údajně to mělo vliv i na navýšení tržeb,“ podotkl Zbyněk Ryška k trendu redesignu obchodů, který se v posledních letech v Česku těší značné oblibě.

Kromě práce na komerčních zakázkách se ale Zbyněk Ryška rozhodl přede dvěma lety nahlédnout na architekturu i z jiné stránky. Přihlásil se o místo městského architekta ve Žďáře nad Sázavou a výběrové řízení vyhrál. Postupně tak vytváří vizi a budoucí podobu města. „Prvotní vizi nové koncepce města jsem zpracoval asi po roce. Řešíme, jak se chovat k jednotlivým čtvrtím, dopravě, veřejným prostranstvím. Tato strategie by měla být podkladem pro další dokumenty jako je třeba územní plán,“ popsal Ryška. Momentálně pracuje na strategii veřejných prostranství v centru města, která z vize vychází. „Snažíme se centrum rozdělit na menší lokality a dostat do strategického plánu etapizaci rekonstrukce veřejných prostranství,“ dodal Ryška, který sám ale bydlí v Brně a do Žďáru dva dny v týdnu dojíždí. Myslí si, mu to dává jistou výhodu. Má totiž od dění ve městě určitý odstup.

Zbyněk Ryška věří, že pokud vše půjde dobře, Žďár nad Sázavou by mohl citelněji změnit svou podobu přibližně do deseti let. „Problém je, že všechno dlouho trvá. Podařila se nám uskutečnit například architektonická soutěž na ulici Nádražní. Ale jen soutěž trvala rok. Další rok zabere, než se zpracuje projekt, než se schválí. Další rok bude trvat samotná přestavba. To znamená, že jediná akce trvá třeba čtyři roky,“ upozornil Ryška.

V tom, jak má vypadat dobře plánovaná městská výstavba, má jasno. Nedostižným vzorem je prý město Litomyšl. Ve světě se inspiruje například v Portugalsku, Holandsku či Belgii. „Obecně začínajícím architektům doporučuju, aby hodně cestovali, protože zajímavé věci vznikají všude,“ uzavřel Ryška.

(zep)