Vyzrálý senát bojuje vždy za zájmy univerzity, říká Petr Hanáček

Novým předsedou Akademického senátu VUT (AS VUT) se stal 31. ledna 2024 Miloslav Steinbauer. Dosavadní předseda Petr Hanáček pozici opustil, aby se mohl plně věnovat práci děkana Fakulty informačních technologií. Funkci předsedy AS VUT zastával neuvěřitelných patnáct let.

Patnáct let ve funkci učinilo z Petra Hanáčka patrně služebně nejstaršího předsedu AS v České republice, ale nikde se s tím nechlubí. Je jedním z těch absolventů VUT, kteří školu nikdy neopustili, i když formálně změnil působiště hned několikrát. „Když jsem studoval, byla to Fakulta elektrotechnická, později Fakulta elektrotechniky a informatiky a v roce 2002 jsme založili Fakultu informačních technologií (FIT),“ upřesňuje Petr Hanáček. Tehdy bylo potřeba obsadit místa v nově vzniklém fakultním senátu a k tomu dvě nová místa v univerzitním senátu. „Protože nás tehdy na nové fakultě bylo málo, každý musel dělat něco, a tak jsem se stal v roce 2002 senátorem ve velkém senátu. Začal jsem se více zapojovat do jeho fungování, především ekonomické komise a legislativní komise, a v roce 2008 jsem byl zvolen předsedou,“ vzpomíná děkan FIT.

Ve funkci hodně komunikoval i s předsedy senátů univerzit v republice a pod hlavičkou Rady vysokých škol (RVŠ) se pak předsedové senátů začali setkávat a začala se pořádat i pravidelná výjezdní zasedání předsedů z celé republiky. Orgán předsedů senátů se nyní jmenuje Fórum předsedů AS (FPAS), má svého předsedu a na svých většinou třídenních zasedáních předsedové probírají strategické senátní záležitosti. „Dnes už si předsedové bez pravidelných výjezdů nedokážou život senátu vůbec představit. Jejich charakter je ryze pracovní. Účastníci si zde sdělují různá varování, takže člověk je pak schopen vyhnout se chybám, které udělali na jiných školách,“ upozorňuje Hanáček a dodává: „Význam FPAS se zvýšil ještě tím, že několik bývalých členů zasedá v předsednictvu RVŠ. Nějaká spolupráce s RVŠ tam byla vždycky: nejdřív neformální, pak formou komise RVŠ a dnes je vždy několik lidí z FPAS v předsednictvu, takže význam akademických senátů v poslední době ještě vzrostl.“ Atmosféra v předsednictvu je podle Hanáčka spolupracující: „Nikdy se to neneslo ve znamení konfliktů nebo vychloubání, ale spíš výměny zkušeností, takže je užitečné se zasedání účastnit. K senátorům se tak dostanou informace z RVŠ, ministerstva a podobně.“

Pokud by měl někdejší předseda AS bilancovat, neopomene zmínit, že senát je neustále ovlivňován vnějším děním. „Čas od času se opakují pokusy o změnu pravomocí senátu, o změnu rozhodování, s kterými si musí senát poradit. Zatím jsme se s nimi vždycky vypořádali dobře a podařilo se uhájit samostatnost vysokých škol, abychom v řízení nebyli ovlivňováni a aby si vysoké školy zachovaly autonomii,“ říká Hanáček a připomíná, že pokusy o omezení svébytnosti vysokých škol tu v minulosti byly a asi vždycky budou. Co se týká vnitřního fungování AS VUT, troufá si prohlásit, že za jeho předsednictví fungoval vždycky skvěle. Může si to dovolit, protože měl možnost srovnávání. „Za všech rektorů, které jsem zažil, byla spolupráce senátu s vedením vždy velmi dobrá, řekl bych až unikátní. Nebyly tu žádné zbytečné boje, vždy byla snaha, aby se vše rozhodovalo ve prospěch školy, což se o všech univerzitách říct nedá. Prakticky ve všech senátech platilo, že senátoři jednali většinově v zájmu školy a neupřednostňovali zájmy svých fakult. To svědčí o vyzrálosti senátu. Pokud se senátoři snaží prosadit partikulární zájmy jednotlivých fakult, může na tom univerzita prodělat,“ říká bývalý předseda. Pozitivní atmosféra spolupráce v senátu se historicky dále sdílí, protože při každých volbách se vymění asi jen třetina senátorů.

Jako snad nejkritičtější období zmiňuje Hanáček situaci, kdy kulminovala snaha o významné omezení pravomocí akademických senátů: „Bylo to za ministra Josefa Dobeše (2010-2011), který prosazoval dost zásadní novelu zákona. Jako předsedové jsme tenkrát za ministrem jeli a poměrně rázně jsme odmítli novelu podpořit, takže návrh byl stažen.“

Za největší zadostiučinění považuje Petr Hanáček fakt, že senát pracoval splavně a že každý rok ve správných termínech udělal, co bylo třeba. „Vždy se nám bez větších problémů podařilo schválit pravidla rozpočtu, rozpočet i všechny dokumenty. Všechny ty roky byly stabilní a nikdy jsme nepřipustili, aby se univerzita dostala do nějakého problému nebo ohrožení, což na jiných školách nebylo tak samozřejmé. Z tohoto pohledu bylo VUT velmi stabilní,“ říká Petr Hanáček. To se týká i studentské komory AS. V univerzitním senátu je ze zákona 30 až 50 procent studentů, kteří mohou atmosféru v senátu značně ovlivnit. „Za mě jsme měli štěstí na konstruktivní studentské zástupce, kteří nebojovali proti něčemu, ale za to, aby se VUT mělo lépe.“

Někdejší předseda věří, že AS VUT odevzdal v dobrém stavu a že nový předseda ho povede ve stejném duchu jako on. “Jako host jsem byl na jednom senátu, ale jinak se ta cesta uzavřela. Skončilo pro mě období, v kterém jsem byl spokojený, protože jsem cítil, že mohu být užitečný, ale pokud jsem chtěl začít působit na FIT, musel jsem se toho vzdát. Takže to beru jako daň, kterou jsem musel zaplatit za změnu. Ve své nové funkci bych chtěl využít toho, že znám dobře fungování rektorátu a celé školy, takže spolupráce FIT se školou bude hladká."

Petr Hanáček se od dob svých studií specializuje na bezpečnost informačních systémů, na FIT tento obor kdysi zakládal. „Vybudoval jsem zde většinu ze sady předmětů, které se dnes učí a které pořád rozvíjíme. Kybernetická bezpečnost, jak se tomuto oboru častěji říká dnes, je jedno z důležitých témat na této fakultě. Byl jsem i vedoucí skupiny bezpečnosti na fakultě, která fungovala v rámci Ústavu inteligentních systémů. Dnes už tam mám svého nástupce, protože mé vytížení teď bude větší. Už na počátku svého funkčního období jsem musel pustit polovinu předmětů, ale kontakt se studenty si chci určitě udržet. A jsou předměty, o kterých jsem prohlásil, že se jich nevzdám nikdy, například kryptografie.“

převzato z Události na VUT 03/2023-2024 (pdf)

Témata

Související články:
Často mi říkají, že vypadám jako Večerníček, směje se jednokolkař Ondrej Kondek
Díky výhře Ceny Wernera von Siemense jsem nastartoval kariéru, říká absolvent Jan Verner
Mozek je pro nás pořád záhada
Vytvořili koordinační systém pro záchranu životů. Dnes ho používá i OSN
Odstraníme nádor z mozku, epileptické záchvaty i třes rukou. Bez jediného řezu, tvrdí programátor Jiří Jaroš