Jeho jméno je od roku 2000 neodmyslitelně spjato s univerzitou třetího věku. Nejen na VUT, ale na téměř všech veřejných vysokých školách v republice. Emeritní rektor brněnské techniky Petr Vavřín totiž začal systematicky vzdělávat seniory nejen na domovské univerzitě, ale aktivizoval i Asociaci univerzit třetího věku a dvanáct let jí předsedal.
Kolik univerzit asociace sdružuje?
Dvaadvacet z šestadvaceti. Chybí Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a tři umělecké pražské. Například brněnská JAMU se přitom do asociace zapojila a její kurzy pro seniory mají ohromný úspěch, mimo jiné proto, že tam přednášejí významné osobnosti.
Kde získávají univerzity třetího věku peníze na provoz?
Podle zákona je seniorské vzdělávání financováno podílově. Část dá stát, část zaplatí posluchači a část poskytne domovská univerzita, většinou ve formě naturálií – tedy zajistí administrativní zázemí, prostory pro výuku a podobně.
V jakém poměru jsou tyto tři složky?
Od státu bychom měli dostat zhruba stejně jako od posluchačů, což se nám skoro daří. Ministerstvo školství dává asociaci dvaadvacet milionů korun, od posluchačů vybíráme zhruba devatenáct. Musím přitom zdůraznit, že pravidelné peníze dostáváme od ministerstva od roku 2012, do té doby jsme mívali zhruba patnáct milionů korun ročně z rozvojového projektu. Jedním z našich cílů proto bylo přeměnit příspěvky na pravidelnou dotaci.
Podle jakého klíče si univerzity peníze rozdělují?
Toto pro nás byl zásadní problém: jak takzvaně změřit výkon školy a podle něj rozdělit peníze. Vytvořit spravedlivý systém byla základní myšlenka asociace. A že se to podařilo, je její největší přínos z organizačního hlediska. Díky tomu se nám vlastně povedlo získat pravidelný příspěvek od ministerstva. Tím klíčem k měření výkonu a rozdělení peněz je studentohodina. Tedy jednotka, která vyčísluje náklady na jednoho posluchače na jednu hodinu asistované výuky.
Jakou má hodnotu?
Nyní 26, 57 korun za jednu studentohodinu, dříve to bylo 30,60 korun. Částka klesá, protože zatímco studentů přibývá, tak peněz od státu ne.
Proč vám ministerstvo nepřidá?
Svým způsobem úředníky chápu, bojí se, aby se nestalo to, co před lety, když se u standardních univerzit zavedl takzvaný normativ na studenta. Tehdy začala většina škol houfně nahánět studenty, aby dostala od ministerstva co nejvíc peněz. Důsledek je ten, že dnes máme 380 tisíc vysokoškolských studentů a podle mého názoru by jich měla být tak polovina až třetina. Nicméně teď na ministerstvu jednáme o tom, zda by nám nemohlo milion, dva přidat.
Jak počítáte cenu studentohodiny?
Pomocí dvou koeficientů. První zohledňuje, v jak velkých skupinách se přednáší, druhý v jak vybavených učebnách. Když přednášíte třem stovkám lidí o husitství, tak je to o něčem jiném, než když se patnáct lidí ve specializované učebně učí práci s tabletem nebo když se výuka koná ve speciálních laboratořích. Příští rok zavedeme dva další kvalitativní koeficienty, což je výsledek tlaku na kvalitu výuky. První zohlední, jaké jsou výstupy z kurzu, tedy zda posluchači předkládají závěrečnou práci, jestli jsou kurzy individuální nebo skupinové a podobně. Druhý koeficient bude řešit, v jakém formátu dostávají výukové texty, zda je to jedna stránka se zhuštěným obsahem přednášky, sylabus do deseti stránek nebo jestli mají speciální skripta.
Která univerzita má nejvyšší výkon?
Podle očekávání je to Univerzita Karlova, která má nejvíce kurzů i posluchačů. Z celkových dvaadvaceti milionů jí náleží největší díl, osmnáct procent. Za ní je Česká zemědělská univerzita v Praze s osmi procenty, my jsme devátí s bezmála pěti procenty.
Z vašich informací vyplývá, že univerzita třetího věku není pro mateřskou instituci zátěží.
Právě naopak. Před dvěma lety dokonce tehdejší děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že pro ně je nezanedbatelný i finanční přínos seniorské univerzity, protože její kurzy jsou velmi populární. Ani u nás si stěžovat nemůžeme, z prostředků Univerzity třetího věku jsme například na stavební fakultě vybavili učebnu patnácti počítači. Platí tam pravidlo, že pokud jsou všechny počítače obsazené, má student univerzity třetího věku přednost. V rámci Rozvojového projektu „Podpora U3V na VUT v Brně“ jsme v roce 2014 v aule na Antonínské obnovili audiovizuální techniku včetně instalace přenosu a záznamu a také jsme zajistili zastínění oken. Výrazně to zlepšilo kvalitu prezentací. Centrum sportovních aktivit, které také zajišťuje pohybové kurzy pro seniory, pořídilo do tělocvičny speciální podlahový povrch.
Kateřina Konečná