Již čtvrtý ERC grant putuje na CEITEC. Tentokrát ho získal Vojtěch Adam v kategorii Starting Grants, která je určena na podporu projektů, jejichž hlavní řešitelé mají dva až sedm let od ukončení doktorátu. Mladý vědec se věnuje výzkumu metalothioneinu, jehož studium by mohlo významně pomoci při léčbě nádorových onemocnění pomocí cytostatik obsahujících kov.
Na podzim jste jako jeden z mála získal prestižní ERC grant EU. Co Vás motivovalo k tomu podat žádost a projít náročným procesem výběru?
Poprvé jsem se o ERC dozvěděl před šesti lety, v době, kdy se budoval CEITEC. V té době byly osloveny všechny výzkumné skupiny s možností projekt podat s tím, že probíhalo interní hodnocení, jak si jako jednotlivci "stojíme". Dostal jsem se tehdy do užšího výběru vědců, kteří by mohli mít potenciál uspět. Prošel jsem školením a společně s projektovým specialistou jsme napsali první verzi projektu. Tehdy jsem k tomu přistupoval jako k psaní standardní projektové žádosti a dostatečně jsem si neuvědomoval míru důležitosti a také náročnosti procesu psaní takovýchto projektů. Negativní výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a do dalšího kola jsem nepostoupil. Zkusil jsem to tedy za dva roky podruhé, kdy jsem již žádosti věnoval podstatně více energie a snažil se projekt upravit podle připomínek hodnotitelů. Projekt sice komise zhodnotila lépe, ale i tak jsem opět nebyl úspěšný. V roce 2016 jsem se mohl přihlásit naposledy, protože ERC granty jsou určené pro vědce, kteří mají 2–7 let od ukončení doktorského studia, což byl můj případ. Spolu s ředitelem CEITEC VUT Radimírem Vrbou, Janem Ostřížkem a řadou dalších kolegů, kteří mi projekt oponovali, jsme hodně pracovali na tom, aby tentokrát už žádost obstála. A právě zapojení lidí z CEITECu a jejich podpora mě hodně motivovalo k tomu, zkusit to znovu.
Podle jakých kritérií komise vybírá kvalitní projekty, které postoupí dál?
Nejdříve se musí sepsat pěti a patnáctistránková žádost. Musí obsahovat projektový záměr a informace o žadateli, tedy o daném vědci. Například se uvedou jeho publikace, udělené patenty a další relevantní informace. Svůj výzkumný záměr pak musíte přihlásit do určitého panelu podle vědeckého zaměření. V každém panelu jsou vybraní významní odborníci z dané oblasti, kteří projekt hodnotí. Všichni, nejen „panelisté“, ale také externí hodnotitelé, se musí shodnout na tom, že je daný projekt excelentní. Pokud se neshodnou na tom, že jde o výjimečný výzkumný záměr, pak projekt nepostoupí do druhého kola.
Co bylo tedy potom?
Po zhruba třech měsících cizelování různých detailů v žádosti jsme projekt konečně odeslali. Asi po půl roce (v březnu 2017, pozn. red.) jsem otevřel e-mailovou schránku, kde jsem našel zprávu od komise ERC. Nepociťoval jsem žádné vzrušení, protože jsem po předchozích zkušenostech nečekal úspěch. O to větší překvapení mě čekalo, když jsem si přečetl, že můj projekt postoupil do druhého kola hodnocení. Tehdy jsem ještě neznal posudky ani to, kolik projektů uspělo. Druhé kolo pak spočívalo v tom, že několik měsíců po oznámení výsledků se musí vědci dostavit do Bruselu a obhajovat svůj projekt před komisí.
To je pro Vás asi běžná záležitost. Bylo to tak i u ERC?
Na začátku jsem si říkal, že takových prezentací mám za sebou poměrně dost a že to nebude nic nového. Pak jsem měl první zkušební vystoupení před kolegy z CEITECu, od nichž jsem dostal poměrně negativní zpětnou vazbu s řadou konstruktivních návrhů. Z první verze mé prezentace tak nezůstal jediný slide včetně toho prvního, kde se uvádí jméno a název projektu, a vše jsem musel přepracovat. Došlo mi, že to zřejmě nebude obyčejné vystoupení, na které jsem byl dosud zvyklý. Během dvou měsíců jsem musel všechno vylepšit, částečně změnit, a pak několikrát dle připomínek upravenou prezentaci přednést kolegům a úspěšným žadatelům o tento projekt. Dále jsem měl k dispozici i speciální kouče, kteří s vystupováním před komisí ERC mají zkušenosti.
Co musí prezentace obsahovat?
Předně je přesně vymezený čas, přičemž v panelu, kam jsem se hlásil, to bylo deset minut, který se nesmí překročit. Obsahem pak musí být informace o žadateli, o projektu a o tom, co má být hlavním výstupem. Na jednu stranu musí být prezentace v přiměřené míře vědecky erudovaná, na druhou stranu musíte ve zkratce shrnout projekt tak, aby ho pochopil i ten, který ho nikdy předtím nečetl. Hodnotící panel je totiž složený ze čtyř odborníků, kteří projekt četli a hodnotili, a z řady dalších, kteří jej nestudovali detailně a pro něž je nový.
Samotná obhajoba tedy proběhla jak?
Musím říct, že jsem byl hodně nervózní. Komise zasedala v poměrně malé místnosti, kde jsem měl k dispozici projekční plátno a monitor s odpočítáváním času. Nedokázal jsem ani se všemi přítomnými udržovat oční kontakt, což jsem si pak také vyčítal. Mým úkolem bylo zaujmout všechny přítomné, aby se shodli na kladném hodnocení. Po deseti minutách přišlo na dotazy komise. Celkově je na vše 30 minut. Nakonec jsem to zvládl s úsměvem na rtech, protože v místnosti byla znatelná příjemná a přátelská atmosféra, a diskuze k mému profilu či projektu samotnému byla velmi konstruktivní.
Získal jste celkem 1,3 mil. eur. Na co grant využijete a co je cílem výzkumu?
Grant jsem získal na výzkum proteinu metalothioneinu. Výzkumu tohoto proteinu se věnuji 17 let, takže věřím, že nám přidělené finanční prostředky pomohou ověřit naše úvahy a závěry z dřívějška, jakož i získat nové poznatky v této oblasti. Grant samotný zahrnuje nejen náklady na materiál na samotný výzkum, ale i finanční náklady na tým. Výzkumná skupina, kterou jsem nyní "postavil", má celkem devět lidí včetně technika.
Díky Vojtěchovi Adamovi a grantu, který získal, se bude moci posunout výzkum rakoviny o krůček dál | Autor: Igor Šefr
Váš výzkum je tedy založený na proteinu metalothioneinu. Jaká je jeho funkce a vlastnosti?
Je to nízkomolekulární protein, který se vyskytuje primárně v savčích buňkách. Jeho základní funkcí je, že je schopen vázat kovy, jako je kadmium, zinek, olovo, platina a další. V podstatě brání buňky před těmi kovy, které organismu škodí. Tělo si tento protein umí samo přirozeně vytvořit. Napadlo nás tedy, že by se dal využít při léčbě rakoviny cytostatiky (chemoterapií, pozn. red.), kdy se používají právě kovy. Přišli jsme na to, že jsou zde velmi zajímavé vztahy mezi metalothioneinem a vznikem nádorových onemocnění a rezistencí nádorů na léčbu. Díky grantu chceme více prozkoumat, jakou roli hrají různé izoformy tohoto proteinu jak při vzniku nádorových onemocnění, tak především při rezistenci na léčbu. Díky tomu bychom mohli být schopni předvídat, jak bude pacient reagovat na léčbu, a případně navrhnout její vhodnější typ. Další vizí je, že bychom časem mohli být schopni cíleně zablokovat tvorbu určité izoformy, čímž bychom mohli zvýšit účinnost léčby.
Máte už nějaké dílčí výsledky, které prokazují účinky proteinu při léčbě rakoviny?
Nyní zkoumáme několik izoforem. Zjistili jsme, že se jejich chování v nádorových buňkách hodně liší. Jde ale jen o výběr typů, s kterými se pracuje nejsnadněji. Grant nám pomůže prozkoumat i další typy a naše teorie ověřit. S vybranými izoformami pak budeme v další fázi provádět i experimenty na zvířatech.
Jaké zázemí Vám CEITEC VUT poskytuje pro Váš výzkum?
Především jde o přístrojové vybavení, které bychom si stěží mohli pořídit. Díky fondům EU je CEITEC špičkově vybavený a je skvělé, že jeho zázemí mohou využívat všechny zapojené instituce z různých oborů, nejen technici, ale například i my, přírodovědně zaměření vědci.
