Puntíkem jsme se trefili do černého, říká zakladatel módní značky Vuch
První kolekci puntíkovaných peněženek navrhl Martin Kůs ještě během studia FA VUT. Vyprodaly se za pouhé dva dny. Dnes má chrudimská značka dámských peněženek, kabelek a batohů, kterou založil se svým kamarádem z dětství Ondřejem Hyršem, téměř 50 zaměstnanců a roční obrat 140 milionů korun. Módní design se podle Kůse od architektury zas tak neliší.
Co vlastně znamená název značky – Vuch?
To je taková obligátní otázka (směje se). Nemá to konkrétní význam. Líbilo se nám, že je to krátké, úderné a nebude se to plést s dalšími značkami. Nejdřív jsme to foneticky vyslovovali „vuch“, ale lidé to překřtili na „vuš“. Všechny domény s tímto názvem byly volné, což je pro e-commerce klíčové. Moc jsme nad tím ale nepřemýšleli. Když jsme značku během studií před 7 lety zakládali, vůbec nás nenapadlo, že by mohla takhle vyrůst. Byli jsme naivní, ale hodně jsme se snažili vše vyladit po grafické a estetické stránce. První kolekce našich puntíkovaných peněženek Vuch se vyprodala za 2 dny.
Čím si takový instantní úspěch vysvětlujete?
Štěstím a dobrým načasováním. Velkou roli hrály ty puntíky. Byla to trefa do černého. Je to milý a hravý motiv a oslovili jsme cílovku mladších žen. Dnes to vypadá jako běžný sortiment, ale tehdy nám módní scéna připadala šedá a nevýrazná. Na trhu chyběl segment hravých dámských peněženek a kabelek střední třídy. Něco mezi luxusní značkou a kouskem z tržnice. Správně jsme rozpoznali díru na trhu a po prvním úspěchu to rozjeli na plné obrátky. Pomohlo nám i to, že Facebook tehdy fungoval na organičtějších algoritmech. Spoustu lidí jsme téměř zadarmo oslovili jen šikovnou kreativou a copywritingem. Dnes už by to tak snadné nebylo.
Vystudované profesi architekta jste se tedy nikdy nevěnoval?
Jsem takový pasivní architekt – sleduju trendy, jsem v kontaktu se spolužáky a jednou či dvakrát do roka si vezmu na starost nějakou rekonstrukci. V architektonickém ateliéru jsem pracoval jen během Erasmu v Paříži. Ale ona ta profese módního designéra není architektuře až tak vzdálená.
Mezi navrhováním domu a peněženky není rozdíl?
Spíš jde o celý proces. Architektura mě naučila přemýšlet nad celkem. Není to jen o tom, že udělám dům a končím. Musím se zkoordinovat s ostatními profesemi, se samotnou realizací. Člověk se naučí managment – ať už stavby nebo tvorby a řízení firmy. Jednotlivé kroky jsou si vlastně podobné. Škola mi ukázala, jak nad tím přemýšlet – dbát na preciznost a dotahovat detaily. Tohle jsem se na fakultě naučil a teď i zužitkoval. Sice v jiném oboru, ale je to podobné.
Jak těžké je založit v Česku úspěšnou módní značku?
Dnes už by to bylo o něco náročnější. Na trhu je mnohem konkurenčnější prostředí než před 7 lety, kdy jsme začínali my. Založit módní značku od nuly je běh na dlouhou trať. Pokud za vámi nestojí investor nebo bohatí rodiče, může pomoci agresivní marketing. Není to dnes lehké, trh je přesycen. Ale i tak každého povzbuzuji, ať to zkusí. Maximálně to nedopadne.
Vuch působí na slovenském, maďarském, chorvatském i polském trhu. Je český módní vkus oproti zmíněným zemím odlišný?
Nepozorujeme to. Všude bohužel vládnou jednobarevné a černé produkty. Poslední roky se ke slovu dostává i vínová. Snažíme se do našich výrobků zakomponovat nějaký hravý prvek – třeba v podobě barevné podšívky. Ale největší zájem je o decentní věci v tmavších a tlumených barvách. Hlavně u kabelek ženy preferují něco univerzálnějšího. Při nákupu peněženky se ale odvážou.
Co je aktuální vlajkovou lodí vaší značky? Pořád jsou to puntíkované peněženky?
V nabídce je pořád máme, ale už se snažíme posunout trochu dál. Do popředí jdou městské a elegantní batohy. Příští rok to bude nejprodávanější segment. Kabelky začínají být trochu z módy. Je to životním stylem – ženy žijící ve velkých městech dají do kabelky notebook a vyrazí do práce. Před elegancí ale upřednostňují pohodlí – než oslňovat kabelkou, raději nahodí praktický batůžek. Dalším nejprodávanějším segmentem pak zůstávají peněženky. Náš sortiment je ale širší, vyrábíme i šperky, hodinky, oblečení a boty.
Snažíte se o udržitelný a ekologický přístup?
Loni jsme uvedli kolekci eko kabelek, které jsou kompletně vyrobeny z recyklovatelného materiálu. A vymysleli jsme, jak zužitkovat kazové produkty či vratky z reklamace. To je celkový problém textilního průmyslu – kam s těmi tunami textilního odpadu. Kazové kabelky teď necháváme rozemlít na drť a z ní vyrábíme náplň do sedacích vaků. Za každý prodaný věnujeme jeden do mateřských školek. Otázku ekologie bereme velmi vážně a dostali jsme i cenu za odpovědnou firmu roku.
Napadlo vás přesunout výrobu do Česka?
Není to pro nás při takovém objemu produkce možné – nejsme na to v Evropě oproti asijským zemím technologicky ani kapacitně vůbec připraveni. I ty nejluxusnější značky také přesunuly výrobu do Číny či jiných asijských zemí. A já moc nevidím ekologický smysl v tom vyrábět kabelky v Česku, jen abychom si to mohli dát na web, když materiál k nám stejně budeme muset dovézt přes půlku světa. Občas mi ta udržitelnost přijde u některých značek jako marketingová hra a konečná bilance jejich počínání moc ekologická není.
Kde po těch 7 letech berete inspiraci na nové designy?
Za tu dobu jsme uvedli tolik modelů kabelek a peněženek, že už pro mě není tak snadné vymyslet něco nového. Proto se soustředím na obchodní strategii a některé kompetence předávám mladším designérům, abychom si jako značka udrželi nový pohled na věc. Sledujeme trendy ve světě módy, které udávají nejznámější módní domy. A pak se snažíme je replikovat či aplikovat do našich produktů. Takhle ten módní svět funguje a je to podobné jako v architektuře – inspirace se dá brát všude v okolním prostředí, v historii i u světoznámých tvůrců.
