Filip Plešinger: Uspěli jsme i proto, že jsme šli vlastní cestou

Signály, které dává náš mozek či srdce, již několik let soustavně zkoumá oddělení medicínských signálů Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kde působí i absolvent Fakulty strojního inženýrství VUT Filip Plešinger. Spolu se třemi kolegy se mu nedávno podařilo zazářit na prestižní soutěži PhysioNet Challenge, vyhlašované na konferenci Computing in Cardiology (CinC), kde představili algoritmus pro odhalování život ohrožujících arytmií srdce. Ten by měl pomoci snížit počet falešně pozitivních alarmů na jednotkách intenzivní péče, se kterými se nyní nemocniční personál musí každý den potýkat. Podle Plešingera bylo jedním z důvodu úspěchu českého týmu i to, že se neřídili obvyklými postupy.

Signály mozku či srdce řada laiků zná z vyšetření díky EEG a EKG. Filip Plešinger je spolu s kolegy dlouhodobě sleduje a na základě nich vyvíjí algoritmy a softwary, které by měly usnadnit práci především lékařům.

Ukázku své práce nedávno předvedli vědci z Brna v mezinárodní soutěži, jejíž téma bylo snížení falešně pozitivních alarmů na jednotkách intenzivní péče. „Na jednotkách intenzivní péče je množství monitorů životních funkcí. Sledují mimo jiné i funkci srdce a určitou skupinu život ohrožujících arytmií. V momentě, kdy tato arytmie nastane, spustí alarm. Problém je, že se výrobci snaží chránit, takže pro jistotu detekují každý problém, který objeví. V současné době se tedy personál musí potýkat s velkým množstvím falešně pozitivních alarmů. Konkrétně je to až šestaosmdesát procent,“ vysvětlil Filip Plešinger. To znamená, že pouze ve čtrnácti procentech případů přivolá zdravotníky zařízení oprávněně a pacient je opravdu ohrožen na životě. Podle Plešingera tato situace vede k tomu, že personál alarmy často ignoruje, či je vypíná, protože při velkém množství pacientů se neustálé hlášení a spouštění alarmu nedá zvládat. Právě proto se vědci snaží snížit počet falešných alarmů a zpřesnit monitorování životních funkcí.

Vítězný nápad je dostupný komukoliv

Výzkumníci měli k dispozici tisíc pět set záznamů arytmií z jednotek intenzivní péče. Poskytnutá data pak obsahovala pět druhů různých srdečních arytmií. Navržený algoritmus měl za úkol s co největší přesností určit, zda se jedná o skutečné ohrožení života či falešný alarm. „Vymysleli jsme metodu, která v konkurenci ostatních soutěžících příspěvků měla nejlepší výsledky ze všech. Proto jsme získali první místo,“ uvedl Plešinger. Podle něj je jeden z důvodů, proč v konkurenci uspěli i to, že nešli žádnou z doporučených cest. „Začali jsme od nuly, dělali si to po svém a ono to vyšlo,“ dodal mladý vědec. Soutěže se přitom zúčastnila i řada světoznámých firem, které přístroje dlouhodobě vyrábí a poskytují nemocnicím.

Zda bude nápad brněnského týmu využit v praxi, se podle Plešingera možná nedozví, protože jednou z podmínek soutěže bylo zveřejnění kódu. „Náš algoritmus je veřejný pod GPL licencí a jakýkoliv výrobce si ho tedy může vzít a použít ve svém zařízení, aniž by nás musel kontaktovat,“ vysvětlil Plešinger.

JIP není místo pro experimenty

Přesto už tým osloven byl, ačkoliv spolupráci zatím s nikým nedohodl. „Byli bychom rádi, kdybychom mohli nápad dál rozvíjet a pokračovat s jeho využitím v praxi. Dokud ale zařízení není certifikováno jako zdravotnický prostředek, nesmí být používáno v klinické praxi na pacientech,“ upozornil Plešinger. Podle něj je navíc od nápadu až k používání v praxi velmi daleko. „Je to velmi obtížný proces. Obvykle je to práce na několik let. Jednotka intenzivní péče navíc není místo, kde by se chtěl někdo pouštět do experimentů,“ dodal Filip Plešinger. S výsledky soutěže a jednotlivými řešeními se tak zájemci mohou zatím seznámit alespoň ve volně dostupných článcích konference.

Brněnští vědci z akademie věd ale nezahálí: „Největší projekt, který nyní máme rozpracovaný, je ultra-vysokofrekvenční EKG. Na tom teď děláme nejintenzivněji. Druhý velký projekt je pak SignalPlant, což je software na zpracování signálů, který je používaný asi v osmačtyřiceti zemích světa na prohlížení a zpracování především biologických signálů, jako je EKG či EEG,“ uvedl Plešinger. Hlavní zajímavostí tohoto softwaru, je, že je zdarma dostupný komukoliv a dá se využít na zpracování jakýchkoliv měřených signálů.

(zep)

Témata