Na konci studia na střední škole jsem se snažila najít kosmetiku, která mi bude vyhovovat. Poté, co jsem neúspěšně vyzkoušela mnoho značek, jsem zjistila, že jen podle obalu, názvu nebo reklamy se vybírat nedá. Začala jsem si tedy studovat více o ingrediencích v krémech a hledat je v různých produktech. Zjistila jsem, že než najít ten správný produkt, je snazší vyrobit si kosmetiku sama. To je asi šest let zpět, kdy se teprve začínalo šířit povědomí o vyrábění domácí kosmetiky. První pokusy chtěly ještě vylepšit, ale najednou to mělo ty účinky, které jsem hledala! Zájem okolí byl velký, a protože doporučit něco druhým lidem jsem brala jako velkou zodpovědnost, potřebovala jsem vědět, proč a jak ta která látka funguje. Na internetu se dalo ale nalézt jen velmi málo informací, často byly v rozporu a mně chyběl vědecký přesah. Proto jsem se rozhodla získat v této oblasti odborné vzdělání. A vybrala jsem si VUT, protože ho pokládám za kvalitní univerzitu s přesahem do praxe. Na Fakultě chemické jsem tehdy zvolila obor, který tomu byl nejblíž, teď už na FCH existuje přímo studijní program Chemie a analýza přírodních látek.

Lidé hledající kosmetiku bez chemie mají nejspíš na mysli tu, která neobsahuje látky neekologické, nebo potenciálně toxické a karcinogenní. Ve společnosti si všímám, že se mnohdy od kosmetiky “přírodní” očekává, že bude dobrá na všechno a pro všechny. Přírodní látky mohou ale také být při nesprávném použití nevhodné až nebezpečné. Ovšem chemie jako vědní obor poskytuje vhled a vysvětluje, které látky jsou v přírodních materiálech účinné a proč. Pak je snadné odhadnout komu a za jakých podmínek bude něco fungovat. Bez tohoto komplexního pohledu zevnitř je výroba − i když přírodní − kosmetiky loterií.

Po ukončení studia jsem měla konečně čas dělat rozsáhlejší rešerše a vymýšlet nové produkty. To všechno fungovalo, až dokud jsem se nedostala na takovou úroveň, kdy jsem řešila záležitosti, které bez složitějších laboratorních přístrojů neopodstatním. Hledala jsem tedy cestu, jak se dostat zpět do laboratoře a posunout se zas o kus dál.

Dělám příležitostně různé sezónní sporty, pravidelně teď cvičím akrobatickou jógu, kterou jsem taky učila na VUT, tancuji swing a intuitivní kontaktní tanec. Většinu času bych ale chtěla věnovat výzkumu, protože považuji za velmi důležité, aby mé produkty byly v jádru kvalitní a promyšlené. Nebude toho málo, ale snažím se nastavit si život už od začátku tak, abych nepracovala na úkor svého vlastního zdraví. Mám ráda pojem kalokagathia, i když je už takový archaický, znamená rovnováhu těla a duše. Dnes by se tento přístup ve spojení s vědou dal nazvat biohacking.

Takže mít čas i na další věci v životě považujete za důležité?

Nejdůležitější je pro mě věnovat se tomu, co mě baví, a být v souladu sama se sebou. Kromě pohybu se věnuji různým seberozvojovým aktivitám. Aktuálně to jsou meditace, otužování, vedu si deník vděčnosti. Hlídám si dostatek spánku a kvalitní stravu, buduji kolem sebe zdravé vztahy. Vaření je pro mě jako chemičku oddych, vymýšlím vyvážené recepty z rostlinných surovin. Vlastně z této ideje holistického přístupu vychází i moje značka Wikarska Symbiotics, přírodní kosmetika tuto myšlenku totiž jenom doplňuje.

Zakládám si na tom, že se ke kosmetice nestavím jenom jako k produktu, který pomůže něco vyřešit, ale beru ji jako nástroj, který je jen doplňkem udržitelného způsobu zdravého žití. Účinnost kosmetiky totiž taky závisí na životním stylu člověka – na jeho stravě, fyzické aktivitě, ale někdy i na jeho vnitřní spokojenosti. Když mi kamarádi píšou, že něco potřebují, vždy se jich ptám na jejich kosmetické rutiny – co a jakým způsobem používají, co jim kdy vyhovovalo, a co ne. Někdy není potřeba žádnou novou kosmetiku koupit, jen některou přestat používat, nebo ji použít jinak či jindy. Mnohdy ode mě odejdou nejen s kosmetikou, ale taky s pochopením jejich situace, a pak s tím mohou pracovat. Náš vnější vzhled opravdu závisí na mnohých faktorech. Mojí vizí je teď tohle všechno posunout dál ve větším měřítku prostřednictvím své kosmetiky. Ráda bych o tom mluvila na svých stránkách, sociálních sítích nebo na přednáškách a workshopech, které teď plánuji.

Mám hodně nápadů, které jsem si potřebovala utřídit a dát jim řád. Lidé ve vědě, včetně mě, mají někdy tendenci příliš analyzovat, jít hodně do hloubky, a to až tak, že pak někdy nejsme schopni konat. Ozývali se mi lidé, že chtějí odebírat moji kosmetiku, ale i obchody, že ji chtějí prodávat. Cítila jsem už zkrátka velký tlak okolí a nevěděla jsem přesně, co dřív. Celá ta byznysová část pro mě byla spíše strašákem, tak jsem si JIC našla na internetu a požádala o mentoring. Komise zhodnotila, že to za to stojí, ale o to větší zodpovědnost to teď je. Mým záměrem je srovnat si za pomoci mentoringu myšlenky a přetavit je do akčních kroků, které budou vést k cíli.

Teď přes léto se věnuji tvorbě značky, takže řeším vizuál, logo, grafiku, přemýšlím nad způsoby prodeje a nad tím, co všechno chci kromě kosmetiky sdílet. Teprve teď začínám rozbíhat aktivitu na sociálních sítích a web. V září bych ráda uvedla na trh první produkt, který je právě v procesu certifikace. Půjde o deodorant, který testujeme už 4 roky a funguje spolehlivě i při fyzických aktivitách. Zvládl zátěžové testy jako protancované swingové festivaly, stres u zkoušek, dokonce i irácké klima, což znamená kromě stresujícího prostředí také extrémní sucho a čtyřicetistupňové teploty.

V nejbližších letech bych ráda prorazila na českém a slovenském trhu, později i v různých státech Evropské unie. Mám několik zahraničních kamarádů, kteří jsou už teď vlastně ambasadory značky. Také bych ráda vytvořila komunitu lidí, kteří si budou v této oblasti radit a pomáhat. Protože něco lze sice předpokládat na základě vědeckých odhadů a analýz, ale reálné zkušenosti lidí jsou nedocenitelné. Chtěla bych se později zaměřit spíše na prezentaci produktů a jejich účinků. Vzdělávat lidi v této oblasti, jak vnímat svůj stav a znát způsoby, jak si pomoct. Moje vize jsou široké, nepřemýšlím tedy nad tím, jak by měla být firma velká, ale spíš nad tím, co má doopravdy smysl dělat.

(lv)