Lidé

14. července 2021

Automatizovaná pracoviště vyvinuli pro Toyotu i Porsche. Na trh uvádějí univerzální robotickou buňku

Pavel Bortlík a Jan Šimurda – absolventi FEKT VUT a zároveň zakladatelé brněnské společnosti ACAM Solution | Autor: Jan Prokopius
Automatizace průmyslu bude pro konkurenceschopnost firem stále důležitější – řeší nedostatek kvalifikované pracovní síly, snižuje chybovost lidského faktoru a urychluje výrobu. Tvrdí to Pavel Bortlík a Jan Šimurda – absolventi FEKT VUT a zároveň zakladatelé brněnské společnosti ACAM Solution, která se specializuje na vývoj robotických pracovišť. K jejich zákazníkům patří mimo jiné nejznámější světové automobilky. Díky univerzální robotické buňce však chce firma výhody automatizace nabídnout i menším podnikům.

Pavel Bortlík s Janem Šimurdou se setkali při studiu kybernetiky a automatizace na FEKT VUT. „Pracoval jsem jako pomocný vědecký pracovník ve vývojové laboratoři a zaměřoval jsem se na linky výstupních kontrol, kde se kontrolují vyráběné díly. Honza byl a stále je zdatnější technik a pracoval pro CEITEC VUT jako vývojář.“ Když se v roce 2014 oba absolventi rozhodli založit firmu ACAM specializovanou na vývoj automatizovaných pracovišť, nesetkali se ve svém okolí s velkou důvěrou. Nezdálo se, že by dva lidé bez kapitálu, zkušeností a klientských vazeb mohli v oblasti průmyslové automatizace prorazit. „Společnosti dodávající komponenty pro průmyslovou automatizaci nám doporučovaly, abychom se specializovali na jednu oblast – automatizaci v potravinářství či expedici. Nás ale vždy bavila rozmanitost,“ popsal Pavel Bortlík začátky společnosti, která má dnes za sebou přes sto úspěšných projektů a dodává robotická pracoviště firmám jako Toyota, Rolls-Royce, Porsche či Honeywell.

V ACAM Solution tak vyvinuli například automatizované letovací stanice, lakovací a lepicí roboty i zařízení pro kompletaci převodovek. Nezaměřují se však pouze na automobilový průmysl. Robotická pracoviště, jednoúčelové stroje či softwary na klíč navrhují třeba pro farmaceutické firmy či výrobce hraček.

„Jsme ryzí technici a vývojáři. Když nám někdo ukáže výrobní proces, snažíme se ho od základu pochopit. Nekomunikujeme pouze s managmentem. Jdeme i do dílny a ptáme se pracovníků, zda jim to, co je u nás poptáno, opravdu pomůže, nebo zda řeší při práci i jiné problémy, které můžeme při navrhování zařízení obsáhnout. Snažíme se využít aktuálně dostupná technologická řešení a seskládat je do funkčního celku. Spolupracujeme se špičkovými evropskými dodavateli, a když nějaká technologie chybí, vyvíjíme ji sami,“ vysvětlil Šimurda, v čem spočívá přidaná hodnota jejich práce.

Výhodou průmyslové automatizace je, že řeší nedostatek kvalifikované pracovní síly a současně snižuje chybovost lidského faktoru. „Pracovník u pásu měří tisíce součástek denně a kvůli velkým nárokům na pozornost může jednu vynechat. Pokud je to součástka pro medicínský přístroj, hraje roli každá setina milimetru – její špatné rozměry mohou u operace v nejhorším případě způsobit i smrt pacienta. Přístrojovou automatizací těchto procesů jsme schopni eliminovat či značně minimalizovat riziko chyby,“ dodal Bortlík. Většina zákazníků prý oceňuje, že výrobní i kontrolní proces je pak stabilnější a přesnější.

Další výhodou automatizace, která se naplno prokázala během koronavirové pandemie, je snížení závislosti na lidské síle. „Začalo to už dříve – velké řetězce, které odebíraly zboží od menších firem, požadovaly, aby zastoupení výroby bylo alespoň částečně automatizováno a poměr automatizace ve výrobě se postupně zvyšoval,“ vysvětlil Šimurda. Logika takových požadavků se naplno projevila v posledním pandemickém roce. Dodavatelé, kteří nemuseli při výrobě spoléhat pouze na zaměstance, byli ve velké konkurenční výhodě.

Automatická linka procesu čištění a tlakové zkoušky kovaných tlakových lahví z dílny ACAM Solution | Autor: Archiv ACAM
Zkušenosti s potřebou automatizace právě během koronavirové pandemie mají i oba zakladatelé. Když loni na jaře začali vědci v digitální dílně FabLab s výrobou ochranných štítů, ACAM pomohl navrhnout formu do vstřikovacího lisu, který produkci štítů mnohonásobně zrychlil a zkvalitnil. Díky tomu zde vyráběli až 2 tisíce štítů denně.

Současně se objevila i další velká výzva, zda by mladí podnikatelé dokázali během krátkého času zautomatizovat výrobu filtrů do respirátorů určených lékařům a záchranným složkám, kterou zajišťovala společnost Sigma. Sídlila v Lutíně na Olomoucku – v těsném sousedství měst, která během první vlny pandemie skončila v karanténě jako první. Výrobce filtrů proto řešil, jak zabezpečit výrobu ochranných pomůcek v případě nákazy pracovníků.

„Můj bratr je lékař a já jsem od něj věděl, že v nemocnicích na jaře zoufale chyběly zdravotnické pomůcky. Přemýšlel jsem, co bychom pro ně mohli udělat, a ozval se mi ředitel Czech Investu Patrik Reichl, zda bychom Sigmě nemohli s automatizací pomoci,“ popsal situaci Bortlík. Ihned po telefonátu začal obvolávat dodavatele, kteří by mu mohli dodat technologie pro stavbu robotické linky. Tu se mu nakonec podařilo sestavit do 14 dní, přestože standardně takové projekty trvají měsíce. Linku bezplatně zapůjčili, kapacita výroby se navýšila o 75 % a vyrobilo se více než 100 tisíc filtrů.

Aktuálně se technici v ACAMU zabývají vývojem univerzální robotické buňky, která výhody automatizace nabízí nejen velkým průmyslovým výrobcům, ale i menším a středním firmám. Během pouhých 10 minut je totiž možné zařízení jednoduše přenastavit na jiný typ činnosti.

„Dnes je turbulentní doba. Co se vyrábí dnes, zítra už nemusí – ať už kvůli změnám designu, evropským normám či nástupu elektromobility. Spousta firem se proto bojí větší investice do jednoúčelového automatizovaného zařízení nebo není schopna plně vytížit jeho kapacitu. Chtěli jsme jim nabídnout automatický přístroj, který bude univerzálně použitelný, a zákazník bude sám schopen flexibilně měnit výrobní programy,“ upozornil Šimurda. Univerzální robotickou buňku si firma nechala patentovat a nadále pracuje na jejím zdokonalování.

Po 7 letech fungování má brněnská společnost obrat blížící se 100 milionům Kč a z původních 2 zakladatelů se rozrostla na 30členný tým. V Želešicích u Brna plánuje na pozemku o velikosti 6 000 metrů čtverečních postavit vývojové a výzkumné centrum, které zaměstná až 100 techniků. „Budeme teď hledat nové zaměstnance a nemusí to být nutně absolventi s širokou praxí. Já se na pohovorech zájemců často ptám, zda si někdy rozebrali vlastní auto nebo si zkoušeli v garáži něco svařit s tátou. Důležitější je pro nás nadšení a chuť se učit,“ uzavřel Bortlík.

(mar)

Témata

Související články:
Jiří Kratochvil: SAKO bude jednou vynášet koše přímo z vašeho domu
Neomezená dovolená pro naše zaměstnance byl dobrý nápad, říká ředitel ARTINu a absolvent VUT Jan Najvárek
Petr Polách: Úspěšná firma se musí neustále rozvíjet a zlepšovat. Zaspat se nevyplácí
Přenášet data pomocí světla bude brzy možné díky LED žárovkám
Aplikaci, která může zachránit život, vyvíjel Filip Maleňák dva roky