Téma

17. ledna 2019

Cenu Arnošta Wiesnera získal projekt kulturního centra ve vodojemu na Žlutém kopci

Foyer vodojemu se zázemím pro návštěvníky | Autor: Archiv Ondřeje Veselého
Jednaosmdesát bakalářských studentů se koncem roku 2018 zúčastnilo soutěže o Cenu Arnošta Wiesnera (CAW), kterou již potřinácté organizoval Ústav architektury na Fakultě stavební VUT. Vítězem se stal student třetího ročníku architektury Ondřej Veselý. Odbornou porotu zaujal návrhem multifunkčního kulturního centra, které by mohlo vzniknout na místě jednoho z vodojemů na Žlutém kopci v Brně.

Projekt Ondřeje Veselého vznikl jako ateliérová práce pod vedením vyučujícího Viktora Svojanovského. Jedním z témat, která během předmětu studenti zpracovávali, bylo právě nové využití jednoho z chátrajících brněnských vodojemů. „Je to bez nadsázky klenot inženýrské architektury druhé poloviny 19. století. Pokud člověk do tohoto prostoru nevstoupí, nemůže pochopit, jaké je to až mystické místo. Při shromažďování podkladů jsme ale zjistili, že majitel měl s nevyužitým objektem nevhodné plány. A tak jsme chtěli se studenty nabídnout přínosnější řešení,“ vysvětlil Svojanovský.
Pohled na vstup do vodojemu z ulice Tvrdého | Autor: Archiv Ondřeje Veselého
Ondřej Veselý se rozhodl navrhnout v místě největšího vodojemu multifunkční kulturní centrum, ve kterém by bylo možné pořádat výstavy či koncerty. „Je to nejméně invazivní způsob, jak dát novou funkci staršímu technologickému objektu, aniž by bylo nutné příliš bourat a překopávat. Velké otevřené prostory se pro kulturní centrum hodí. Vodojem má navíc velmi zajímavou akustiku, což může být výhoda pro pořádání menších koncertů se zajímavou ozvěnou,“ popsal Veselý. Přiznal však, že s prostorem nebylo snadné pracovat. Konstrukce vodojemu je průchozí pouze v jednom směru a objekt je zasypaný třímetrovým valem. Svůj projekt v listopadu loňského roku přihlásil do soutěže o CAW a vyhrál.

Trojice vodojemů ukrytá ve svahu Žlutého kopce byla postavena mezi 60. lety 19. století a druhým desetiletím 20. století. Z provozu byly kvůli své nízké poloze vyřazeny roku 1997. Od té doby nemají nové využití.

 „Nebylo to poprvé, co jsem se do soutěže hlásil, a jsem za první místo samozřejmě rád. Důležité je pro mě ale i podpořit diskuzi o tom, jaké má to místo potenciál. Většina lidí ani neví, že zde tak unikátní vodojemy jsou. Bylo by dobré, kdyby se zpřístupnily veřejnosti podobně, jako se to podařilo s podzemím pod Zelným trhem,“ vysvětlil Veselý. Jeho projekt pozitivně zhodnotil i vedoucí ateliéru Svojanovský, podle něhož by návrh mohl být životaschopný.

Kromě Ondřeje Veselého, který v soutěži získal hlavní cenu, ocenila odborná porota v čele s Radko Květem také dalších devět bakalářských studentů architektury. Za svou práci získali od Fakulty stavební jednorázové stipendium.

(mar)
Nejstarší z vodojemů byl postaven v letech 1869–1872 | Autor: Filip Gladiš
Má rozměry 45x45 m a hloubku 6 m | Autor: Filip Gladiš
 Je tvořen jednou cihlovou podzemní nádrží rozdělenou na devět oddílů  | Autor: Filip Gladiš
Hlavní sál je v projektu Ondřeje Veselého prosvětlen přirozeným světlem | Autor: Archiv Ondřeje Veselého
Návrh počítá i s celoročně otevřenou kavárnou umístěnou v prostorách vodojemu | Autor: Archiv Ondřeje Veselého
Vstoupit do fotogalerie

Témata

Související články:
Doktorand z FAST VUT zkoumá trhliny v betonu a oceli. Za výzkum získal cenu Brno PhD Talent
Cenu pro mladé architekty získal student za návrh tělocvičny pro jihomoravskou základní školu
Mobilní aplikace by mohla rozeznat nemoc vyfoceného stromu, tvrdí po vydařeném hackatonu stavař z VUT
Za originální řešení lávky přes Labe získal student VUT i cenu rektora
Cenou Arnošta Wiesnera ocenil FAST nadějné architekty