Lidé

19. září 2016

Správný čas na to začít podnikat je během vysoké, říká Radim Jančura

Jančura začal podnikat už na škole | Autor: archiv Radima Jančury

Byznys příběh jednoho z nejvýznamnějších českých podnikatelů se začal psát už na začátku 90. let, kdy 21letý student elektrofakulty odjel na brigádu do Británie. Tam se poprvé seznámil s komunitou mladých Čechů a Češek, kteří žili v hostitelské rodině a starali se o děti a domácnost. Když se po prázdninách vrátil do Brna, založil si au pair agenturu. Později zjistil, že mladí lidé se do Anglie nemají jak dopravit, tak je začal vozit autobusy do Londýna. Od mezinárodní dopravy byl už jen krůček k vnitrostátním linkám. Autobusy doplnil o vlaky a v Praze o taxíky. Jaké byly podnikatelské začátky a kde bere motivaci? Na to už odpovídá Radim Jančura, významný brněnský podnikatel a absolvent VUT.

Co Vás v současnosti nejvíce zaměstnává?
Nejvíce vlaky, to je nonstop právní boj, který mi bere spoustu energie. Takže ač jsem technik, tak musím být zároveň i trochu právník, abych hledal argumenty. Třeba posledních pár dnů řeším, abychom vůbec mohli začít jezdit linku Brno–Praha.

Živit začalo absolventa VUT podníkání v oblasti au pair a dopravy | Autor: archiv Radima Jančury

Jak jste se k podnikání dostal? Inspiroval Vás třeba někdo z rodiny nebo známých?
Začal jsem podnikat během vysoké, což je správný čas. A na té výšce je krásné, že máte zajištěno živobytí, že dostáváte od rodičů nějakou tu tisícovku na skripta, pivo a dopravu. Takže když chce člověk něco začít dělat, tak nepotřebuje živit sám sebe, což je ze začátku to nejdražší. Takže je minimálně pět let nízkonákladový.

Ovlivnili Vás nějak v podnikání Vaši rodiče a jejich výchova?
Ve chvíli, kdy máte nějakou formu handicapu, ať už fyzického nebo psychického, nebo máte přísné rodiče, tak máte o to větší motivaci se sebou něco udělat a nečekat, až se něco samo stane, nebo až to někdo zařídí. Takže největší motivace mého podnikání byla, že jsem se chtěl postavit na vlastní nohy a nechtěl jsem být závislý na té tisícovce od mámy.

Co bylo pro Vás v začátcích, kdy jste firmu zakládal, to nejtěžší?
To nic těžkého nebylo, protože jsem si otevřel kancelář a měl jsem pracovní dobu od 14 do 18 hodin. Tím, že jsem dělal dvě fakulty, tak jsem na jedné řekl, že jdu na druhou a naopak. Vlastně jsem začal podnikat dřív, než jsem založil Student Agency. Bylo to velmi blízko k tomu, co dneska dělám. Organizoval jsem Velkou studentskou show a vozil studenty za Brno do Lažan kloubovými autobusy, které jsem si pronajal od dopravního podniku. Autobusy objely všechny brněnské koleje, kde jsem měl jednoho provizního prodejce vstupenek. Sám jsem chodil po školách a kolejích lepit plakáty. Přivezl jsem tam asi 400 lidí a myslím, že to fungovalo nádherně. To bylo krátce před prázdninami, pak jsem odjel do Anglie a po návratu už jsem založil Student Agency. To bylo všechno v jednom roce.

Absolvoval jste studium na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Proč právě tato volba?
Zajímaly mě počítače, ale věděl jsem, že na obory týkající se programování se nedostanu. Bylo mi ale doporučeno mým známým, že když půjdu na silnoproud, tak tam jsou počítače taky. Tak jsem šel s kamarádem na silnoproud a ve třeťáku jsme dostali možnost přestoupit na Fakultu podnikatelskou, takže jsem v jednu chvíli dělal obě fakulty. V té době už jsem měl ale založenou Student Agency.

Fakultu podnikatelskou jste ale nedostudoval.
Na podnikatelce jsem zůstal jenom jeden semestr, protože při první neudělané zkoušce jsem se na to vybodl. Říkal jsem si, že už mám firmu a první zaměstnance, takže bylo jasné, že pro mě je důležité formálně získat titul, který jsem získal na elektru. To byla možná trošičku chyba, neboť časem během podnikání jsem zjišťoval, že to, co nám na podnikatelce rvali do hlavy, bylo velmi prospěšné. Jsem nesmírně rád, že jsem na VUT šel. Jestli bych mohl doporučit každému, kdo má jen trošičku logické uvažování, tak aby jednoznačně šel na techniku, nejlépe na VUT. Myslím si, že ČVUT v Praze je taky docela fajn, ale ten studentský život Brno a Praha je nesrovnatelný ve prospěch Brna. A myslím si, že i následný občanský život je výrazně lepší v Brně než v Praze. Spousta lidí, co dokončí technickou školu, jsou za ni nesmírně vděční, protože když jdou na univerzální manažerské pozice, tak technik dostane vždycky přednost před ekonomem nebo právníkem. O techniky se trh porve.

Dnes své podnikaní rozšířil Jančura i na vlakovou přepravu | Autor: archiv Radima Jančury

Je na VUT nějaký učitel, na kterého rád vzpomínáte?
Samozřejmě se najdou učitelé, kteří nemají na vysoké škole co dělat. Jsou to lidi, kteří jsou slabší jak osobnostně, tak i znalostně, ale na VUT byl skvělý učitel na matematiku pan Diblík, na algebru paní Trojanová, na pohony pan Vrba. Tohle byli fantastičtí učitelé.

Čekal jste, že se Vám skupina Student Agency tak rozroste? Kromě au pair pobytů nabízíte autobusovou dopravu a teď už i vlakovou a k tomu máte spoustu dalších podnikatelských aktivit.
Ne, nečekal. Já dneska ani nevím, co bude za rok. V prosinci začnou jezdit vlaky Brno–Praha. Ale tak nějak se to samo vyvíjí. Základní strategická vize samozřejmě je, ale tak nějak se to postupně nabaluje.

Před pár lety jste uvedl, že byste se rád věnoval charitě. V jaké je to fázi a jaký typ projektů podporujete?
Spolufinancuji nadační fond proti korupci – Rekonstrukce státu, to mě stojí hezkých pár milionů korun. Ale jakmile ztratím motivaci jít dál, což už se může stát velmi brzy, tak co pak s penězi.

Jak byste mohl ztratit motivaci?
Já nejsem ve firmě vůbec důležitý, snažím se, abych byl úplně bezvýznamný, protože se můžu zítra rozflákat na dálnici a ta firma nesmí umřít se mnou. Ale na druhou stranu je potřeba říct, že každý podnikatel by měl být motorem pro svou firmu, protože i dobře placení manažeři časem ustrnou a stanou se z nich udržovači. A podnikatel, který má vizi a pořád vymýšlí nové věci, táhne firmu dopředu. Ale to samozřejmě platí jenom tehdy, když podnikatel tu motivaci má.

Jak a kde motivaci hledáte?
Já ji mám třeba v Českých drahách. Kdyby zkrachovaly, tak já bych spadl s nimi.

Zažil jste v podnikání nějaký neúspěch?
Jsou úspěšné a méně úspěšné projekty, ale ty nebyly nikdy zrušeny, stále se vyvíjí, aby se staly úspěšnými. A nejsou zrušeny jenom proto, abych si nemusel přiznat, že jsem něco udělal blbě. Třeba naše taxíky v Praze. Je to oblíbená služba, ale dlouhodobě prodělečná, a než abych to nazval neúspěchem, tak říkám, že to je v procesu, aby se to jednou stalo úspěšným projektem.

Co byste poradil dnešním studentům, kdyby chtěli začít podnikat? Měli by mít třeba nějakou speciální schopnost nebo vlastnost, kterou podle Vás potřebují?
Pevnou vůli, protože výsledky nepřijdou ani za pět a často ani za deset let. Musí mít taky dobrou vizi. A být skromní. První investicí by nemělo být nové auto. Skromnost, jak ekonomická, tak lidská, a úspěch vytváří v lidech vysokou míru obdivu, nikoliv závisti.

(pek)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií absolventi podnikání