Sport

23. března 2018

Nemít trenéra je mezi běžci rarita, říká vítězka akademického mistrovství Lucie Maršánová

V bězích do vrchu je nyní Lucie Maršánová devátá na světě | Autor: archiv Lucie Maršánové
Při návštěvě Tenerife Lucie Maršánová z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT místo odpočinku na pláži vyhrála noční běh. Na nedávném Mistrovství ČR mužů a žen v halové atletice obsadila první příčku v běhu na 3000 metrů a na Akademickém mistrovství ČR zvítězila v běhu na 1500 metrů. A v běhání do vrchu je dokonce devátá nejlepší na světě. S trenérem si přitom nerozuměla, takže se už druhý rok trénuje sama. Myslí si, že naučit se poslouchat svoje tělo je základ úspěchu i skvělá průprava pro vlastní trenérskou kariéru.

Na základní škole Lucie Maršánová žádný sport nedělala. S nástupem na gymnázium se ale rozhodla, že by se chtěla něčemu systematicky věnovat. Hledala, co by ji mohlo bavit, a skončila u běhání. Začínala v jihlavském klubu, následně přešla oficiálně pod klub Nového Města na Moravě. Před několika lety se ale se svým dlouholetým trenérem musela rozloučit. „Přešla jsem pod nového trenéra, který byl v Pardubicích. Moc to nefungovalo, protože jsem buď v Brně ve škole, nebo doma na Vysočině, takže to bylo takové trénování na dálku. Nevídali jsme se a celkově to prostě moc nefungovalo. Pokud mám někoho poslouchat, potřebuji cítit, že daný člověk ví, co a proč dělá, a umí mi to hlavně vysvětlit,“ popsala Lucie Maršánová.

To bylo před dvěma lety. Od té doby se mladá běžkyně a doktorandka na Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT trénuje sama. „Řekla jsem si, že zkušeností mám dost. Takže jsme se začali trénovat sami s přítelem, který je také závodní běžec,“ dodala Maršánová. Tréninky si plánují dopředu a orientují se především podle závodů, kterých se chtějí účastnit. „Není to ale tak, že bych přesně věděla, co budu trénovat třeba dvacátého května. Spíše si dělíme období, kdy se věnujeme především objemové přípravě a posilujeme, jindy zase více běháme rychlejší úseky, kopce, cvičíme jógu a plaveme a různě to obměňujeme. Trénujeme každý den, často i dvakrát denně,“ vysvětlila.

K běhům do vrchu je podle Maršánové potřeba síla, rychlost i vytrvalost | Autor: archiv Lucie Maršánové


Přiznává, že občas mají chvilky, kdy nevědí, jak dál. „Zatím jsme si ale vždycky nakonec nějak poradili,“ dodala Lucie Maršánová s tím, že rozhodnutí nikdy nelitovala. Zároveň podotýká, že v rozhodování jí napomohlo i to, že může trénovat s přítelem a má tak od koho získat zpětnou vazbu. „Já mám tendenci být na sebe tvrdá a v tréninku to přehánět. Kdybych neměla přítele, který mě krotí, tak už jsem mrtvá,“ podotkla v nadsázce Maršánová. Ležet na gauči prý neumí. Odpočívá proto rekreačním během bez hodinek. „Je to droga. Neumím si představit, že bych neběhala. Možná je ale chyba, že nemám nikoho, kdo by mi občas nařídil odpočinek bez běhu. Zároveň si ale díky tomu můžu přijít sama na to, jak moje tělo funguje a co potřebuje. Některé věci můžu procítit, což by se mi mohlo hodit i v budoucnu, pokud budu někoho trénovat. Jsou to věci, které si v knížkách nepřečtete a ani vám je mnoho lidí neporadí, protože stejnou cestou, jako jdu já, moc lidí nejde. Není to jednoduchá cesta, je plná překážek, pádů, zkoumání, proč k dané věci došlo a nových začátků. Ale o tom opravdový život přece je,“ dodala mladá běžkyně.

Tvrdá práce na sobě nese v poslední době své ovoce. Na Mistrovství světa v běhu do vrchu skončila Lucie Maršánová devátá. Na nedávném Akademickém mistrovství ČR obsadila první místo v běhu na 1500m a zvítězila také na MČR v hale mužů a žen v běhu na 3000m. V závodě na 1500 metrů skončila druhá. Zcela náhodou pak zvítězila i v nočním běhu na ostrově Tenerife, kde byla na soustředění. Po dopoledním běhu si při cestě na zmrzlinu všimla místního nočního běžeckého závodu a dvě hodiny před startem se zaregistrovala. Na pětikilometrové trati skončila první v ženské kategorii a desátá celkem z téměř dvou tisíc účastníků.

Běhu na dráze i běhům do vrchu by se ráda věnovala i do budoucna. Problém ovšem je, že se jedná o dvě odlišné disciplíny a není jednoduché vše zkombinovat tak, aby člověk podával výkony na vrcholové úrovni v obou disciplínách. „U běhu na dráze zatím cítím, že se mám ještě kam posouvat a v čem zlepšovat. Také jsem s ním začínala, takže je tam určitá nostalgie. Běhy do vrchu mě ale ohromně baví a můj potenciál je zde asi větší,“ uvedla Maršánová.

Na běhy do vrchu zatím cíleně netrénuje. „Nemyslím si, že běh do vrchu jde natrénovat pouze tím, že bude člověk běhat pořád jenom do kopce. Lidé, kteří si to začnou myslet, se obvykle zhorší. Důležitá je zde vytrvalost, síla, ale i rychlost, což se na první pohled nemusí zdát. Proto stále trénuji podobným způsobem, jako jsem trénovala v době, když jsem se běhům do vrchu ještě nevěnovala,“ popsala běžkyně. Jí osobně vyhovuje varianta běhu do vrchu s vybíháním a sbíháním kopců. „U tohoto typu závodu se obvykle dvakrát běží zhruba tři kilometry do kopce a tři kilometry dolů. Takže je to dohromady přibližně okolo 12 kilometrů a 600 až 800 metrů převýšení. Člověk tak má při sbíhání čas si trochu odpočinout. To mi zatím vyhovuje více,“ uvedla Maršánová. Pokud se kvalifikuje, čeká ji letos v červenci mistrovství Evropy v Makedonii a na podzim i mistrovství světa v Andoře.
Lucie Maršánová letos zazářila hned na několika závodech | Autor: archiv Lucie Maršánové

S během podle ní může začít v podstatě každý. „Běh je základ většiny sportů. Navíc k němu není potřeba skoro žádné vybavení. Člověk může vyběhnout, ať je kdekoliv. Pokud chce ale zvyšovat výkonnost, měl by běhat alespoň třikrát nebo čtyřikrát do týdne. Dobré je nepřepálit začátky. Vyplatí se začít pozvolně, dávat si menší vzdálenosti a běhat v pomalejším tempu. Jinak se zničí v prvním týdnu a už nikdy běhat nepůjde,“ varovala Lucie Maršánová. Doporučuje také nepodcenit výběr bot. „Pokud budete mít špatnou obuv, můžete si ublížit. Jestli si ale vezmete takové tričko nebo takové legíny je v normálním počasí docela jedno. Člověk by měl ale především poslouchat svoje tělo,“ uzavřela Lucie Maršánová.

(zep)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav biomedicínského inženýrství Běh Akademické mistrovství ČR

Související články:
Ředitel CISCO: Některé zkoušky už člověk opakovat nechce, ale je dobře, že jsou
Amir Mamaghani: Ze začátku jsme museli dělat pod cenou
Syřan Riad Awad: Studium na VUT byly nejhezčí roky mého života
Výkon školy měříme pomocí studentohodiny, říká Petr Vavřín z Asociace univerzit třetího věku
Petr Polách: Úspěšná firma se musí neustále rozvíjet a zlepšovat. Zaspat se nevyplácí