Lidé

13. června 2018

Jako jeden z dvanácti pilotů na světě přistával na nebezpečném letišti Paro. Byla to krásná práce, tvrdí Slavomír Pískatý

Absolvent VUT Slavomír Pískatý strávil jako pilot šest let v Bhútánu | Autor: archiv Slavomíra Pískatého
Mezi dvanáct pilotů na světě, kteří umí přistát na zrádném bhútánském letišti Paro, patří i absolvent Fakulty strojního inženýrství Slavomír Pískatý. Tomu se podařilo pracovat celých šest let pro bhútánské aerolinky Druk Air a pravidelně tak přelétal Himálaj s jeho osmitisícovými horami. Dnes Pískatý létá pro známou aerolinku ze Středního východu a za rok a půl spolupráce zatím prý do žádné destinace neletěl dvakrát. Ačkoliv změny nelituje, na Bhútán vzpomíná každý den a líbilo by se mu jednou zakončit leteckou kariéru právě tam.

Na první práci v letectví si musel Slavomír Pískatý počkat dva roky. „Po prvním ročníku na VUT jsem se přihlásil do ČSA. Než mě přijali, musel jsem čekat celé dva roky. Což vyšlo ideálně, protože jsem mezitím dostudoval bakalářské studium. Inženýra jsem pak dodělal dálkově,“ popsal své začátky Pískatý.

Řada letišť v Himálaji je v první desítce nejnebezpečnějších přistávacích ploch | Autor: archiv Slavomíra Pískatého
Po čtyřech letech u ČSA odešel pracovat jako pilot pro bhútánské aerolinky Druk Air. Práce, která měla původně trvat dva měsíce, se nakonec protáhla na celých šest let. Slavomír Pískatý pravidelně létal mezi Indií a Bhútánem a jako jeden z dvanácti lidí na světě získal výcvik, který ho opravňoval přistávat na letišti Paro. To bývá označováno za jedno z nejobtížnějších mezinárodních letišť světa. „Určitě je pravda, že je to jedno z nejsložitějších letišť na přistávání. I teď, když to můžu porovnat s letišti po celém světě, tak si pořád myslím, že to bylo jedno z nejnáročnějších létání,“ potvrdil Pískatý. To, že má výcvik jen dvanáct pilotů na světě, ale není podle něj dáno tím, že by jich to víc nezvládlo. „Spíše tam nebyla ta potřeba. Aerolinky neměly tolik letadel a spojů, aby víc letců se speciálním výcvikem potřebovaly,“ vysvětlil Pískatý.

Pískatý rád objevuje země na kole | Autor: archiv Slavomíra Pískatého
Když v Bhútánu začínal, byl jediný zahraniční zaměstnanec. „Když jsem končil, bylo nás tam z celého světa asi šest,“ dodal. Na bhútánské kolegy vzpomíná prý dodnes jako na velmi přátelské a laskavé lidi. „Jejich mentalita je podobná jižanské. Na všechno je čas. Když ale něco neudělají nebo nedotáhnou do konce, není v tom záměr vás poškodit. Dá se jim věřit. Nedělají člověku nic za zády, nedělají podrazy. Naopak se snažili vyjít maximálně vstříc a pomoct i mimo práci,“ popsal Slavomír Pískatý. Kromě přátelského kolektivu se mu stýská hlavně po přírodě a možnosti cestovat. V Bhútánu měl s sebou i horské kolo a ve volných chvílích projížděl místní pohoří. „Nyní jsem především v Dubaji, kde to tak zajímavé není. Kolo už tady mám ale taky a snažím se cestovat po okolí, když mám pár dní volna,“ podotkl Pískatý.

I přes stesk po tak exotické zemi, jakou Bhútán je, rozhodnutí nelituje. „Z pohledu pilota to není místo, kde chcete zůstat celý život. Měl jsem pocit, že už se musím posunout zase dál,“ uvedl Pískatý. V současném zaměstnání se mu líbí větší pestrost a možnost objevovat nové země. „Teď jsem například poprvé v Glasgow. Předtím jsem byl na Bali a před Bali na Floridě. Člověk se musí připravit na každý let, takže nezůstane v zajetých kolejích,“ podotkl.

Za dob práce pro Druk Air vezl Slavomír Pískatý i bhútánského krále | Autor: archiv Slavomíra Pískatého

Příprava na let spočívá především v prostudování map. „Podívám se, nad kterými vzdušnými prostory poletím, a nastuduju, jaké regule se k daným oblastem vztahují. Virtuálně si trasu proletím a zjistím, co mě čeká jak nad jednotlivými státy, tak na daném letišti,“ popsal Pískatý.

Začínajícím pilotům, kteří by chtěli jít v jeho šlépějích, doporučuje Slavomír Pískatý najít si na internetu letecké společnosti nabízející takzvaný kadetský program. „To znamená, že jim společnost sama udělá výcvik. Také bych doporučil hledat u menších společností, které dávají častěji šanci začínajícím pilotům. Člověk tam může nalétat potřebné hodiny,“ poradil Pískatý. Zároveň doporučuje vysokoškolské vzdělání. Některé společnosti ho přímo vyžadují. Hodí se prý i pro celkový rozhled. „Ke stávajícímu zaměstnavateli jsem dělal pohovory pět dní. Ze stovek žadatelů si pozvali dvacet lidí. Místo ale mají maximálně pro tři. A všechno to jsou lidé se zkušenostmi. Tam dává vysokoškolské vzdělání rozhodně konkurenční výhodu,“ dodal Pískatý s tím, že musel absolvovat vše od IQ testů, psychotestů a technických testů, přes létání na simulátoru, po úkoly ve skupinách.

Do Bhútánu by se Pískatý na konci kariéry ještě rád vrátil | Autor: archiv Slavomíra Pískatého

Přesto, že je kariéra v letectví poměrně náročná a často hůře slučitelná s rodinným životem, Slavomír Pískatý nelituje. „Dnes už aerolinky mnohdy umožňují vybírat si jen kratší lety, takže člověk může být večer doma. Nikdy to ale nebude práce od osmi do pěti. Některé vztahy to nezvládnou, někomu naopak vyhovuje, že se na sebe mohou těšit. Já určitě rozhodnutí létat nelituju,“ potvrdil český pilot. Do důchodu má sice ještě daleko, už ale ví, jak by kariéru jednou rád zakončil. „Chtěl bych se ještě vrátit do Bhútánu a pár let létat tam. Samozřejmě už můžou být úplně jiné podmínky a nepůjde to, ale moc by se mi to líbilo,“ uzavřel Slavomír Pískatý.

(zep)

TémataFakulta strojního inženýrství absolventi zahraničí

Související články:
Patrik Štipák: Díky Formuli Student se živím tím, co mě baví
Cestu si člověk musí vyšlapat sám, říká designér Karel Povolný
Ve vyprodaných městech nabízí stany s komfortem hotelu. Plánuje i vlastní značku eko stanů
Pavlína Trubačová: V CERNu si plním svůj sen
Charlota Blunárová: Nejvíce mi dala práce na volné noze. Díky ní jsem se naučila sebedisciplině