Nápady a objevy

4. července 2017

Absolvent FSI objevil zapomenutý kout Albánie. Vozí sem mladé dobrodruhy i dobrovolníky

Zájem o dobrodružství i pomoc v Albánii každoročně vzrůstá | Autor: Stanislav Peťko

Do neprobádaných a zapomenutých končin Albánie vozí absolvent Fakulty strojního inženýrství VUT Jan Balák už několik let mladé lidi z Česka. Kromě objevování krás této divoké země zde během léta pomáhají místním obyvatelům. V rámci projektu Albánská výzva tak například opravili kostel, postavili most či označili turistické trasy. Veškerý materiál shání a platí sami. I přes poměrně drsné podmínky se o prázdninách chystá do Albánie více než sto třicet mladých Čechů.

Albánská výzva byla v podstatě dílem náhody. Před pěti let se totiž Jan Balák chystal s přáteli do Černé Hory. Tři dny před odjezdem se ale rozhodli, že Albánie by mohla být také zajímavou destinací, a na poslední chvíli změnili trasu. „V té oblasti neexistovaly žádné mapy, turistické stezky. Od hranic nevedou pořádně žádné silnice a ani elektřinu na většině míst nenajdete. Vytiskli jsme si proto tři satelitní mapy a s tím jsme vyrazili,“ popsal první albánskou expedici Balák.

Země je zcela okouzlila. I přes absenci základních věcí a složitou komunikaci s Albánci. „Objevili jsme úžasnou a divokou zemi s úžasnými domorodci, kterým nikdo nerozumí, protože albánštině se nepodobá žádný jiný jazyk. A aby toho nebylo málo, tak „ne“ se v albánštině řekne „joe“,“ dodal Balák s tím, že v Česku jim přátelskost Albánců nikdo nevěří, protože v zahraničí jsou spojováni spíše s různými gangy a nelegální činností.

V Albánii objevili Češi nedotčenou přírodu i přátelské obyvatele | Autor: Alexandr Ševčík

První rok procestovala expedice severní Albánii, kam nevede silnice, takže se museli naučit stopovat parník. Druhý rok se pak rozhodli sjíždět řeku, kterou ještě nikdo před nimi nesjel. Ta však skončila v přehradní hrázi, kde se nachází největší hydroelektrárna v Albánii, a mladé dobrodruhy zatkla místní policie. „Je to jako přistát padákem na Temelíně a divit se, že to někomu vadí,“ podotkl se smíchem Balák, který nepodniká extrémní expedice pouze v Albánii, ale po celém světě.

Třetí rok si česká výprava dala za cíl dojít tam, kde ještě nebyli turisti. „Hledali jsme místo, o kterém na internetu nebudou žádné zmínky a ke kterému nebudou existovat ani žádné jiné prameny. Nakonec jsme takové místo našli v severní Albánii. Je to asi sto kilometrů čtverečních obklopených ze tří stran bezejmennými dvoutisícovými horami a z jedné strany Kománskou přehradou,“ popsal Balák s tím, že ze satelitních snímků věděli jen o několika domech, které se v oblasti nacházejí. V nepřehledném horském terénu srovnatelném s Vysokými Tatrami se k vesnici probíjeli tři dny. Místní lidé mluví navíc speciálním dialektem, takže ani základním frázím a dotazům na cestu nerozumí. „Nakonec jsme objevili vesnici Curaj, která je takové město duchů, protože v devadesátých letech měla asi tisíc obyvatel, hydroelektrárnu, školu, obchod. Teď jsou všude domy, ale žádní lidé,“ uvedl Balák s tím, že devadesát procent obyvatel uteklo do větších měst za prací a vidinou lepšího života.

Opravený je díky Albánské výzvě i vnitřek místního kostela | Autor: Martin Olbert

Po třetím roce cestování v severní Albánii se rozhodli zpřístupnit tuto neprobádanou oblast i ostatním. „V Česku je ohromná poptávka po dobrodružných akcích. Skautský tábor je moc jednoduchý a blízko a placené dobrodružství s cestovkou vám dává jen ten pocit, jak jste dobrodružní, ale přitom musíte dodržovat plno pravidel a nařízení,“ podotkl Balák, který proto založil projekt Albánská výzva.

Zároveň ale nechtěl do oblasti pouze jezdit. „V mém věku už mi to přijde trapné jet někam jen cestovat a za zábavou. Každý umí sednout do dopravního prostředku a dojet z bodu A do bodu B. Proto jsme se rozhodli, že také na místě něco vybudujeme a opravíme,“ dodal Balák.

Během minulých návštěv vytvořili účastníci v okolí Curaje turistické značení | Autor: Veronika Nazarejová

V místě proto postavili most, který vesnici propojuje. Kromě Curaje stojí český most i ve vedlejším Thethu. Přidali navíc i místní turistické značení, turistický kemp či opravu vnitřku místního kostela. Od začátku je celý projekt koncipovaný tak, aby byl nezávislý na jakýchkoliv dotacích. Když berete dotace, tak vám někdo jiný říká, co máte dělat a jak to máte dělat. Spousta lidí v ČR navíc může s tímto projektem nesouhlasit a není důvod, aby ze svých daní platili naše albánské aktivity. Mohlo by to také korumpovat domorodce a přestali by se k nám chovat hezky, protože by měli pocit, že na všechno máme odněkud peníze,“ vysvětlil Jan Balák. Nyní podle něj místní skupiny Čechů vítají. „Dali jsme jim příležitost živit se něčím jiným než pasením ovcí. Kupujeme od nich značnou část mléčné produkce i osly na přepravu a v případě potřeby ubytováváme hosty v některých z místních domů,“ uvedl Balák.

Místní lidé návštěvy z Čech vítají. Vesnice po letech ožila | Autor: Petr Pravdík

Během letošních prázdnin se s Albánskou výzvou do oblasti podívá na sto třicet mladých lidí. Jezdí převážně vysokoškoláci mezi dvaceti a třiceti lety, kteří chtějí zažít něco nového a zároveň pomoct. Neodrazují je ani drsné podmínky. „Do vesnice nevede sjízdná cesta, takže auta necháváme zaparkovaná na posledním průjezdném místě a následně s batohy na zádech vyrážíme na pětihodinový pochod do Curaje. K převozu materiálu, který používáme na stavby, i k zásobování tábora, pak máme osly. Na místě spíme ve stanech, koupeme se ve studené řece, a pokud by si chtěl někdo zatelefonovat, musí na vzdálený kopec,“ dodal Balák s tím, že i přesto zájem každý rok roste. Možná i díky cenám, které si může dovolit téměř každý. „Poplatek za pobyt, ze kterého platíme i materiál na stavby, je pětadevadesát euro. Za cestu pak lidé zaplatí tři tisíce pět set korun, což je úplně nejlevnější částka, za kterou se na místo dostanete,“ vypočítal Balák s tím, že nově zájemci sice zaplatí týden, zůstat ale mohou, jak dlouho chtějí.

(zep)

TémataFakulta strojního inženýrství Albánie Cestování