Vážené studentky a studenti, kolegyně a kolegové,

blíží se pomalu konec akademického roku, který si troufám označit jako nejkomplikovanější a nejsložitější, jaký jsem za posledních patnáct let na VUT zažil. Je to způsobeno tím, že vloni vstoupil v platnost Zákon o vysokých školách, který celou řadu věcí, na které jsme byli zvyklí, změnil. Ať se již jedná o zavedení správního řízení do přijímacího řízení a dalších procesů na vysokých školách, nebo nutnost změny vnitřních předpisů školy a jejich registraci na MŠMT, případně i o zcela nové pojetí akreditací studijních programů a zavedení institucionální akreditace. To vše od nás vyžadovalo zvýšené pracovní úsilí. A nemyslím tím jen management fakult a školy, ale také akademické senáty fakult i školy a celou akademickou obec. Prostě jsme si to zatím dost odedřeli a ještě si to odpracujeme...

Nezbývá mi, než opravdu z celého srdce poděkovat všem, kteří se těchto činností zúčastnili, neboť alespoň z úrovně naší školy se práce pomalu chýlí ke konci. Téměř vše již bylo zasláno k registraci na MŠMT, zbývá nám diskuze nad studijním řádem, která proběhne na AS VUT koncem června.

A když už jsem zmínil ten studijní a zkušební řád, tak mi dovolte můj příspěvek k této problematice, resp. k započítávání „efek“ do studijního průměru. Jsem toho názoru, že hodnocení zkoušky by mělo odrážet aktuální stav vědomostí studenta. Extrapolací této teze na oblast studijního průměru se domnívám, že studijní průměr by měl odrážet studentem nabyté a osvojené znalosti. Tedy podle mne, „efka“ do průměru nepatří, ale existují samozřejmě jiné možnosti, jak motivovat studenty k tomu, aby na zkoušky chodili připraveni, než započítávat do studijního průměru právě známku F.

Pevně věřím, že se podaří na výjezdním zasedání AS VUT schválit takto formulovaný studijní řád, který byl nyní vedením do senátu předložen.