Budík na 6:00. Každej den. Vstanu, hodím vločky do mlíka, dám si sprchu. Vyčistím zuby, vločky v mlíku jdou na pánev a vedle se vaří voda na čaj. Zní to možná jako nějaká expedice na severní pól nebo do džungle na rovníku (i když tam bych si asi nevařil čaj), ale ve skutečnosti jde o letní stáž v džungli trubek, tanků a ventilů, totiž v továrně na Jar, Lenor a prací prášky. Jak jsem se tam dostal?

Když jsem skládal tým na inženýrskou soutěž EBEC, kterou každej rok pořádá studentská organizace BEST (a opravdu jsou BEST, za mě nekonečně palců nahoru), nevěděli jsme moc, do čeho jdeme. Podařilo se nám bez větších problémů projít internetovým kolem, který fungovalo i jako skvělej teambuilding, a ocitli jsme se v kole fakultním. Tam nás potkalo lehké nedorozumění s porotou, ale druhý místo není zas taková ostuda. Šli jsme dál, to bylo hlavní. No a finále. Mám ve svým životě málo dnů, kdy bych noc předtím spal 10 hodin, a stejně byl v 6 večer smrtelně unavenej. Finálový kolo EBECU mezi ně patřilo. K věci – obsadili jsme třetí místo, zachránili tím čest FEKTu a ukázali, že na bedně nemusí být jenom strojárna.

Dobře, jak to ale souvisí se stáží? Během soutěže jsme měli pauzy, ve kterých jsem se začal bavit s „klukama“, kteří zadávali téma druhé kategorii. Říkali, že jsou z Procter&Gamble Rakona, a že k nim mám jít na stáž. Na rautu po soutěži jsme si dali víno, diskuzi rozvedli…. No druhej den už jsem měl přihlášku poslanou.

Rakonu koupila po revoluci firma P&G a velmi rychle do ní začala investovat. Díky tomu je to jedna z nejlepších továren celé společnosti. P&G přitom není žádný drobek – zahrnuje značky jako je Jar, Lenor, Gillette, Pampers, Oral B, Tide, Old Spice, Pantene Pro, Head and Shoulders, Always, Ariel… Celková hodnota společnosti je nějakých 209 miliard dolarů. (ČR má HDP 192 miliard dolarů.)

Takže moje léto bylo pracovní. Po státnicích jsem dva týdny cestoval s kamarády, a pak už jen každý den do Rakony, kde jsem měl na starost automatizaci jednoho z výrobních oddělení. A bylo to super. Nikdo mi nedával najevo, že jsem snad mladší, že nemám hotovou školu, a co tam vlastně dělám. Zkusil jsem si jak komunikaci s operátory, co řídí výrobu, tak s manažery (mezi který jsem byl počítanej). Měl jsem i meeting s ředitelem celé továrny, parádní zkušenost. Protože jsem vymýšlel inovace, bylo zároveň potřeba komunikovat s ostatníma továrnama po celým světě, a s vývojovým oddělením, který je v Bruselu a v USA. Takže jo, někdy jsem přišel do práce v 7 a odcházel v 7. Ale za ty zkušenosti to stálo.