Téma
V Technickém muzeu vystavují první samočinný počítač používaný na VUT
Na podzim loňského roku otevřelo Technické muzeum v Brně další stálou expozici věnovanou historickému vývoji počítačové techniky. Vývoj v oblasti IT si mohou návštěvníci prohlédnout od prvních pomůcek pro násobení až po téměř aktuální hardware. Blíže o expozici, jejíž součástí je také první samočinný počítač užívaný na brněnské technice, pohovořil kurátor Jaroslav Pipota.
V Technickém muzeu v Brně jste otevřeli novou expozici s názvem Výpočetní technika. Ve kterém období historie vaše expozice začíná?
V této expozici jsme se snažili ukázat celou dlouhou cestu vývoje počítačů a začínáme tedy u prvních početních pomůcek. Kromě informací o vývoji čísel a počítání na prstech či linkách, které jsou dostupné v informačním systému expozice, je vystavena replika Napierových počítacích hůlek (Napierovy kosti). Ty přišly na svět v roce 1617 a usnadňovaly násobení. Ostatní početní pomůcky, mechanické kalkulátory a planimetry vystavené v expozici, pocházejí z první poloviny 20. století.
Dá se konkrétně říci, kdy končí "historie počítačů" a začíná nová éra?
O tom bychom mohli diskutovat, co myslíme pojmem historie a co novou dobou? Vzhledem k rychlosti rozvoje IT v poslední době bych si snad ani nedovolil mluvit o nějakém mezníku „nové doby“. Když se nad tímto problémem zamyslíte, zjistíte, že většina hardware, který máme dnes na stole a používáme jej, patří již do historie. Omlouvám se všem, kteří používají nejnovější výrobky počítačového průmyslu.
Takže, čím máte zohledněnou počítačovou "historii"?
Opravdu se nesnažíme striktně oddělovat, co je historické. Naopak bychom rádi spolupracovali s prodejci a výrobci IT, a prezentovali jejich nejnovější výrobky. Tak je možno ukázat rychlost vývoje v této oblasti a současně i návaznost některých technologií. Jako historické můžeme označit většinu vystavených exponátů, protože se již nevyskytují v provozu a většinou, kromě aukcí pro sběratele, je není možné zakoupit.
Při vstupu do expozice uvidí návštěvník první počítač velkých rozměrů. Jedná se o analogový počítač a údajně by to měl být unikát…
Při vstupu do expozice je vyčleněn prostor pro analogové počítače. Ty jsou poněkud mimo linii číslicových počítačů, které většinou označujeme jako počítače. Jejich název byl „diferenciální analyzátory“, protože modelovaly fyzikální nebo jiné jevy, které byly popsány soustavami diferenciálních rovnic. Výsledkem výpočtu nebyla počítačová sestava, ale křivka vzniklá modelováním rovnic. Tato křivka se zobrazovala na osciloskopu nebo kreslila na souřadnicovém zapisovači. Tyto stroje byly podstatně rychlejší než číslicové počítače dostupné v té době, i když přesnost jejich řešení byla nižší. Analogový počítač, který ve vstupu do expozice nelze přehlédnout, je část, přesněji polovina, počítače AP3M – L. Patří mezi největší analogové počítače v Československu. Vyrobili jej v roce 1960 v národním podniku TESLA Pardubice. Celkově bylo těchto počítačů zhotoveno pouze několik kusů a postupně byly zlikvidovány, takže zůstal pouze tento kus, vystavený v expozici. Jedná se tedy opravdu o unikát, a to nejen v ČR.
Jak dále pokračuje vývoj počítačů v expozici?
Další etapa, kterou představujeme, jsou děrnoštítkové stroje. Máme vystaveny stroje na zpracování děrných štítků z 30. let 20. století i kompletní sestavu strojně početní stanice osazenou stroji Aritma. Vybavení této stanice pochází ze 60. let 20. století. Následuje první samočinný počítač používaný na VUT v Brně. Je to počítač generace 1.5 (elektronky a polovodičové diody) LGP 30 vyrobený v roce 1961. Expozice pokračuje sálem počítače Minsk 22, který je také unikátní, protože se v našich muzeích jinak nedochoval. Dále pokračují minipočítače, které se používaly v laboratořích nebo kancelářích a již nevyžadovaly klimatizaci.
Mohou si návštěvníci prohlédnout i hardware velkých sálových počítačů?
Opravdu velké sálové počítače reprezentuje velmi redukovaná sestava počítače IBM 4381, který pracoval v podniku PVT Brno. Plná sestava musela být z prostorových důvodů redukovaná na minimální počet skříní. Tento sálový počítač je již vybaven pevnými disky o celkové kapacitě 10 GB, ovšem v expozici je pouze 5GB, což byla na tehdejší dobu úctyhodná kapacita.
A hardware mikropočítačů?
Představujeme zrod mikroprocesoru i zařízení, na kterém se učilo použití mikroprocesorů. Dále jsou vystaveny různé mikropočítače, počítače vyráběné ve Slušovicích i v brněnské Zbrojovce. Po sekci mikropočítačů následuje část věnovaná počítačům značky Apple. Bohužel kvůli omezenému prostoru vystavujeme v těchto částech expozice pouze výběr z našich sbírek. Dále vývoj přenosných počítačů i s prvním přenosným počítačem Osborne 01.
Co vnější zařízení, jako paměťová média, skenery, tiskárny apod.?
Alespoň několik vitrín se nám povedlo použít pro přehled paměťových médií a pro vstupní a výstupní zařízení počítačů. Ty se snažíme prezentovat v řezech anebo bez krytů. Samostatnou skupinku tvoří skenery pro digitalizaci obrazu. Opět je zde jen základní výběr, ale ukazujeme i bubnové skenery, přičemž ten největší – Hell Chromagraph S3010 umožňuje skenování až do rozlišení 25 000 dpi a váží téměř tunu. Byl používán v DTP studiu v Praze.
Dozvědí se návštěvníci další podrobnosti o vývoji výpočetní techniky anebo třeba i o osobnostech, které sehrály v tomto odvětví významnou roli?
Pro expozici byla připravena poměrně bohatá grafika se spoustou zajímavých údajů o důležitých událostech i osobnostech z historie výpočetní techniky. Vzhledem k nedostatku prostoru nebyla tato grafika použita ve vitrínách a na stěnách, ale byla vložena do informačního systému. Ten je dostupný na dotykových obrazovkách v expozici. Tam je možno se dovědět doplňující informace k historii i vlastní technice. Předpokládáme, že obsah informačního systému bude rozšiřován a doplňován. Kromě toho je možné na Internetu najít druhou expozici – takzvanou virtuální, která se zabývá historií programování a využívání počítačů v bývalém Československu.
Současná doba se vyznačuje určitou interaktivitou. Nabízí expozice Výpočetní technika takovou možnost?
Kromě dotykových panelů s informačním systémem jsou v expozici připraveny klasické počítačové hry z 8bitových počítačů a dále je zde možné si vyzkoušet práci v operačním systému MS DOS bez myši a bez grafického rozhraní. Do expozice je plánováno více interaktivních modelů, ale nejprve je potřeba je vyzkoušet a zajistit jejich výrobu. Takže do budoucna plánujeme doplnění expozice o další interaktivní modely.
Je něco, čeho si v expozici vážíte nejvíc?
Je těžké vybrat jeden předmět. Nejvíce si cením toho, že jsme po 20 letech mohli expozici znovu vybudovat, a to v nové rozšířené podobě – konečně jsme na to sehnali finance. Vážím si analogové techniky, která v jiných muzeích není téměř zastoupena, ale i drobné mechanické kalkulačky CURTA, kterou se mi podařilo získat po asi 22 letech shánění. Jsem také rád, že se podařilo dochovat a vystavit děrnoštíkovou techniku i první počítače, které se v Brně používaly.
Článek připravilo Technické muzeum v Brně.
