Projekt ALANIS bojuje proti světelnému znečištění

Světelné znečištění – tedy nadměrné nebo nevhodně směrované umělé osvětlení, které uniká do míst, kde není potřeba, se v posledních desetiletích stalo nevítaným průvodcem moderního života. Ovlivňuje přirozené rytmy přírody, ohrožuje biodiverzitu, komplikuje astronomická pozorování a stále více vědců ho spojuje i s dopady na lidské zdraví. Výzkumy ukazují, že nadměrné světlo v noci narušuje cirkadiánní rytmy, tedy vnitřní biologické hodiny, které řídí spánek, hormonální produkci i imunitu, a to jak u lidí, tak u živočichů a rostlin.

Právě na tuto výzvu reaguje projekt vedený Petrem Baxantem z Ústavu elektroenergetiky (FEKT VUT). Zaměřuje se na rozvoj a komercializaci dvou klíčových nástrojů: webové aplikace ALANIS (Artificial Light At Night Information System) a přenosného měřicího zařízení ALANISATOR.

ALANIS slouží jako pokročilá platforma pro sběr, analýzu a vizualizaci dat o světelném znečištění. Propojuje geografická data (GIS – systémy pro práci s mapami a prostorovými informacemi), meteorologické podmínky, informace o fázi Měsíce a mapy znečištění z databází jako Light Pollution Map nebo Light Pollution Atlas 2022. Uživatelům – od vědců přes obce až po firmy – umožňuje sledovat trendy, identifikovat zdroje světelného znečištění a navrhovat opatření. Postupně bude rozšiřována o analytické nástroje pro hodnocení biologicky aktivního záření.

ALANISATOR je přenosné zařízení pro přesné měření světelných podmínek přímo v terénu. Na rozdíl od běžně dostupných přístrojů dokáže zachytit i melanopickou zář – tu složku světla, která nejvíce ovlivňuje biologické procesy živých organismů, včetně lidského spánkového cyklu. Právě tato schopnost rozlišit biologicky škodlivé světlo od ostatního záření je jednou z klíčových inovací projektu.

„Světelné znečištění je problém, který dlouho stál na okraji zájmu – přitom jeho dopady na zdraví člověka i na ekosystémy jsou dobře zdokumentované. Chceme poskytnout nástroj, který umožní tato data systematicky sbírat, sdílet a využívat – ať už pro vědecké účely, nebo pro rozhodování měst a obcí o veřejném osvětlení," říká Petr Baxant, hlavní řešitel projektu.

Svůj výzkum naposledy přiblížil širší veřejnosti v Magazínu Experiment na Radiožurnálu. Mimo jiné popsal i měření vánočního osvětlení na brněnském Moravském náměstí a vysvětlil, jak nadměrné umělé světlo ovlivňuje stromy. Silné noční osvětlení narušuje jejich přirozené vyhodnocování délky dne. Stromy pak shazují listy později, míza ve větvích zůstává déle aktivní a při příchodu mrazů může zmrznout a poškodit pletiva. Důsledkem je, že větve na jaře usychají.

ALANIS tak může časem posloužit jako referenční nástroj pro systematické sledování světelného znečištění – podobně jako sítě měřicích stanic sledují kvalitu ovzduší nebo vody. Projekt navazuje na dřívější výzkum garantovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a spolupracuje s ČVUT a Českým metrologickým institutem. Aplikace najde uplatnění u správ národních parků a měst, provozovatelů veřejného osvětlení i mezinárodních environmentálních organizací. Projekt běží do konce roku 2027 a jeho výsledky by mohly změnit způsob, jakým o nočním osvětlení přemýšlíme.

S Petrem Baxantem a jeho výzkumem se můžete setkat na akci Den Země 2026 v Brně na Kraví hoře v sobotu 18. dubna, kde široké veřejnosti přiblíží vliv světla na náš život. Zároveň přímo na světový Den Země 22. dubna chystá Kancelář udržitelnosti VUT spolu s Petrem Baxantem noční exkurzi „Zhasni a uvidíš“, která bude zahájena na FEKTu krátkou návštěvou světelné laboratoře. Poté se návštěvníci přesunou do terénu na Medlánecké kopce, kde proběhne praktická ukázka měření světelného smogu doplněná malým experimentem. Více informací o této akci najdete na webových stránkách Kanceláře udržitelnosti.

Zdroj: FEKT VUT

Témata

Související články:
Elektromobily pod drobnohledem vědců z FEKT VUT
Miliony výpočtů v přetopených kancelářích jako cesta k ekologickému plynu
Chytré inkontinenční prádlo vybavené senzory může usnadnit léčbu úniku moči
Výrobu akumulátorů nelze jen navyšovat, aniž bychom mysleli na to, co s nimi bude, až doslouží
Je potřeba úplně změnit pohled na plasty, říká JUNIOR STAR Karel Sedlář