Novela vysokoškolského zákona problémy neřeší, naopak další nastoluje
Zvýšení byrokratické zátěže při akreditování studijních oborů, nesplnění požadavků na větší autonomii vysokých škol nebo širšího zapojení odborníků z praxe do výuky. To jsou jen některé výhrady, které zástupci VUT v Brně předali České konferenci rektorů, prosazovat při projednávání novely v Poslanecké sněmovně je budou také představitelé VUT v Brně, kteří jsou zároveň poslanci.
Připravovaná novela VŠ zákona a zejména související vyhlášky (resp. podzákonné předpisy) mají celou řadu vážných nedostatků, které by v důsledku mohly ohrozit fungování vysokých škol.
V současné době poslanecká sněmovna projednává návrh novely vysokoškolského zákona a s ní spojených podzákonných předpisů. Ten mimo jiné předpokládá i významné změny v oblasti akreditace, které se v případě přijetí citelně dotknou dosavadních postupů a zvyklostí vysokých škol. Chystaným novinkám se systematicky věnují i pracovníci Útvaru kvality Vysokého učení technického v Brně. Spolu se zástupci vrcholového vedení VUT a jeho součástí, představiteli akademických senátů VUT a jeho fakult a členů akademické obce VUT zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR vytyčili témata, která považují za nedořešená a o nichž je třeba ještě jednat.
Zformulováním nejpalčivějších problémů byl pověřen prorektor pro vzdělávání a záležitosti studentů Miroslav Doupovec, který prohlásil, že připravovaná reforma terciárního vzdělávání a později novela zákona o vysokých školách předpokládala vyřešení několika zásadních koncepčních okruhů, které jsou nynějším návrhem novely porušeny, až převráceny v opak.
