Téma

23. ledna 2020

Juniorstav 2020: simulace povodňové vlny i vyšší bezpečnost železničních výhybek

Systém by mohl včas varovat a ukázat, kde je potřeba údržba výhybek | Autor: Pixabay
Mezinárodní konference Juniorstav nabídla ve čtvrtek 23. ledna 2020 na Fakultě stavební VUT více než stovku zajímavých příspěvků mladých stavařů napříč obory. Už 22. ročník této akce, na kterou míří odborníci z českých i slovenských univerzit představila v devíti sekcích zajímavá témata napříč obory. Doktorandi zde představili třeba software simulující povodňovou vlnu, udržitelnou výrobu betonu či systém pro identifikaci vlaků ve výhybce založený na strojovém učení s využitím údajů o vibracích.

„Každý vlak má jiné dynamické vyjádření, jinak rozkmitá koleje. Je to takový jeho charakteristický podpis. Pomocí strojového učení můžeme naučit umělou inteligenci, jak vlak rozpoznat a vyhodnotit. Díky sledování dat pak vyhodnotíme změny v tuhosti a další signály změn v dané železniční výhybce. Cílem je především včasná diagnostika případných poruch, bezpečnost a zvýšení životnosti výhybky. Výsledný systém by mohl včas varovat a taky ukázat, kde je potřeba údržba,“ popsala svůj příspěvek Martina Kratochvílová, která působí na Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky Fakulty stavební VUT a nedávno zabodovala i v soutěži Brno Ph.D. Talent.

Na Juniorstavu ale neřeší jen železniční stavby, svůj výzkum zde prezentoval například i Martin Nguyen z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců. V rámci konference představil možnosti vylepšení vlastností forsteritové keramiky přidáním elektrárenského popílku. Tento druh technické keramiky je odolný vůči vysokým teplotám a využívá se například v elektrotechnice nebo při výrobě železa či rotačních pecí na cement. „Dnes se suroviny na výrobu této keramiky většinou dováží z Číny, ovšem tato ložiska už nyní docházejí. Musíme tak hledat náhradní suroviny. Oproti tomu elektrárenský popílek je druhotná surovina, odpad, který produkují i tuzemské elektrárny. Využití elektrárenského popílku v tomto druhu keramiky znamená nejen ekologické řešení, úsporu nákladů na dovoz, ale především pomoc při hledání náhradních zdrojů,“ vysvětlil doktorand, který v patnácti minutách na konferenci představil možnosti i limity využití popílku.

Na Juniorstav míří pravidelně odborníci napříč obory, vždy ale v nějaké souvislosti se stavebnictvím. Tatiana Rebrová tu představila možnosti sběru dešťové vody ze zelených střech, Martin Lišovský udržitelnou výrobu betonu a Karolína Faktorová zkoumala mechanické vlastnosti jílů v sesuvném území brněnských Černých Polích. S příspěvkem Transformační účinek nádrže Vranov v podmínkách nejistých povodňových vln vystoupil Stanislav Paseka z Ústavu vodního hospodářství krajiny. Už před časem upravil software, který na ústavu vznikl pro simulaci zásobních prostor vodních nádrží. Díky jeho úpravám je možné simulovat i povodňové vlny, a to s aplikací na libovolné nádrže. „Jde o komplexní řešení pro celou nádrž. V našem softwaru můžeme s ohledem na změny klimatu simulovat různé povodňové scénáře, nebo dokonce i různé historické události, které se v minulosti vyskytly. Beta verzi softwaru jsme poskytli brněnské pobočce ČHMÚ,“ dodal Paseka.

Víc jak stovka účastníků zde diskutovala témata spojená s pozemním stavitelstvím, stavební mechanikou, geodézií, kartografií, konstrukcemi, vodními stavbami, železničními stavbami a celou řadou dalších sekcí. Kromě odborníků z brněnské techniky zde vystoupili i zástupci z dalších technických univerzit z ČR i Slovenska.

(rdk)

TémataFakulta stavební studenti věda a výzkum

Související články:
Studenti VUT a Mendelu navrhli novou podobu odkaliště Hády
Za originální řešení lávky přes Labe získal student VUT i cenu rektora
Konopný beton není ekologický, upozorňuje Karel Mikulica
Chytrá stěna se probojovala mezi finalisty soutěže Česká inovace 2014. Odborníci věří, že jí to usnadní cestu na trh
Přes den nebe a země. Společně se setkávají pod hladinou