Téma

18. listopadu 2020

Chceme dřevo zrovnoprávnit, říkají autoři případové studie zabývající se velkokapacitními dřevostavbami

Absolventi FAST VUT se zasazují o zrovnoprávnění dřeva v městské zástavbě | Autor: archiv Jakuba Sedláčka a Martina Velfla
Dostat více dřeva do velkých měst a začít stavět i vícepodlažní administrativní či bytové komplexy z tohoto obnovitelného materiálu. To je vizí Nadace dřevo pro život, která se spojila s absolventy Ústavu architektury Fakulty stavební VUT Martinem Velflem a Jakubem Sedláčkem a nedávno představila případovou studii podrobně mapující limity i přínosy dřevostaveb v městské zástavbě. Autoři studie doufají, že se podaří změnit zastaralou legislativu i vnímání dřeva jako nevhodného materiálu pro výstavbu developerských projektů.

Wooden Island - Prague (zkráceně WIP), tedy Dřevěný ostrov Praha. Tak se jmenuje případová studie, která vznikla pod záštitou Nadace dřevo pro život a ve spolupráci s řadou odborníků. Kromě statiků či specialistů na požární bezpečnost se na ní zásadním způsobem podíleli i absolventi FAST VUT, architekti Martin Velfl a Jakub Sedláček. „Spolupráce vzešla ze studentské soutěže Stavby s vůní dřeva, kterou nadace pořádá. Získali jsme v ní jedno z ocenění za náš polyfunkční blok v Praze. Jelikož se jednalo o velkoobjemovou dřevostavbu, která byla svými dispozicemi a objemem až šokující, nadaci to zaujalo a oslovila nás na další spolupráci,“ vysvětlil Jakub Sedláček.

V budoucnu by mohly i kanceláře a administrativní prostory sídlit v dřevostavbách | Autor: archiv Jakuba Sedláčka a Martina Velfla
Ačkoliv se polyfunkční blok stal základem případové studie WIP, podle architektů se celý projekt dočkal řady změn. „Zůstal zachován koncept a nosná myšlenka, ale jinak doznal návrh množství změn, což ve finále vedlo k lepšímu výsledku. Při práci na studii jsme se například potkali u kulatého stolu s řadou špičkových odborníků a ohromně to posunulo naši práci i nás vpřed,“ dodal Martin Velfl.

Případová studie Wooden Island - Prague představuje podrobně limity, výhody i možnosti využití dřeva v městské výstavbě z pohledu současných požárních předpisů. Podle Velfla se Sedláčkem je totiž pohled české legislativy i řady lidí na dřevo jako stavební materiál značně zkreslený a zastaralý. „Legislativa je problém číslo jedna, od kterého se odvíjí vše ostatní. Dřevo je totiž automaticky klasifikováno jako hořlavá konstrukce. Toto chápání ale vůbec nezohledňuje dnešní technologie a nové materiály na bázi dřeva. Dřevo už dnes umí odolat požáru i tepelně-technickým vlivům srovnatelně s řadou běžně používaných materiálů,“ upozornil Jakub Sedláček. Kromě toho předpisy povolují stavět dřevostavby pouze do výšky dvanáct metrů, což neodpovídá charakteru městských budov.

Architekt Jakub Sedláček | Autor: archiv Jakuba Sedláčka
Martin Velfl pak dodává, že z legislativního pojetí následně vychází i řada předsudků a obav, které mají developeři a investoři. „Lidé podvědomě vnímají dřevo jako hořlavý materiál. V naší studii tedy nešlo o to nějak vyvyšovat dřevo nad ostatní materiály, ale pouze ho zrovnoprávnit. A poukázat na to, že mají dřevostavby srovnatelné požární vlastnosti a šlo by z nich tedy stavět i velkoobjemově,“ podotkl Velfl.

Podle Velfla a Sedláčka nabízí dřevo řadu výhod. Kromě zdravého vnitřního prostředí a pozitivního vlivu na lidskou psychiku například i větší ekologičnost výstavby. „Dřevěné panely se na stavbu přivezou a smontují během chvíle. Výstavba tedy není zdaleka tak hlučná a prašná jako při zděných a betonových stavbách. Je to také obnovitelná surovina. A pokud jde všechno hladce, tak je celkový čas výstavby kratší,“ vyjmenoval Jakub Sedláček. Dodal pak, že právě rychlost výstavby má vliv na celkovou cenu. „Ačkoliv jsme spočítali, že náklady na dřevostavby mohou být rámcově o něco vyšší, právě rychlost výstavby je zase může podstatně snížit,“ podotkl Sedláček.

Architekt Martin Velfl | Autor: archiv Martina Velfla
Že mají dřevostavby své místo i v městském prostředí a je možné ze dřeva stavět i vyšší budovy městského charakteru, dokazují podle architektů například skandinávské země. „Ale pro příklad nemusíme chodit ani tak daleko. Nejvyšší stavba s převahou dřeva v nosné konstrukci je v sousedním Rakousku. Ve Vídni mají budovu měřící čtyřiaosmdesát metrů, která je z více než padesáti procent tvořena dřevěnými konstrukcemi,“ upozornil Martin Velfl.

Případovou studii už Martin Velfl a Jakub Sedláček odprezentovali na letošním ročníku soutěže Stavby s vůní dřeva. „Měla být prezentována také na Salonu dřevostaveb, kde měla následovat rozsáhlejší diskuze s odborníky z různých oblastí. Bohužel k tomu z důvodů pandemie nedošlo, ale doufáme, že ještě bude možnost tyto plány uskutečnit v příštím roce,“ uvedl Jakub Sedláček.

Podle obou autorů pak také Nadace dřevo pro život s materiálem dále pracuje. „Jedná například s ministerstvy a snaží se prosadit změny v legislativě,“ upřesnil Martin Velfl. Doufají proto, že by jednou mohla i jejich polyfunkční budova skutečně v Praze stát. „Bylo by to skvělé, ale primárně nám šlo především o to poukázat na celou problematiku a nastartovat širší debatu,“ uzavřel Sedláček.

(zeh)

Témata

Související články:
Data z družic, senzorů a meteostanic – chytrá aplikace pomáhá farmářům po celém světě lépe hospodařit
Beatles nekopírujeme. Vystupovat budeme, dokud bude zájem, říká Rovnaník z Glass Onion
Kněz z VUT jezdí do tanzanské vesnice pomáhat a stavět domy
V horkém vzduchu poletovala vlákna azbestu, vzpomíná na misi v Bejrútu absolvent VUT a člen USAR týmu
Filantropové z Brno Science Club nabízí vědcům milionové granty – bez nároku na cokoliv