Požární sport nepatří jen na venkov

Požární sport si mnoho lidí spojuje pouze s tréninky dobrovolných hasičů na českém venkově. Brát ho ale pouze jako okrajovou záležitost by bylo zcestné. U Čechů má totiž velkou oblibu, proto se začalo s tréninkem i na akademické půdě, a to z podnětu samotných studentů, kterým na škole chyběl.

Požární sport se na VUT vyučuje už třetím rokem a univerzitní reprezentace dosahuje velice dobrých výsledků. Svědčí o tom například tituly z jarního akademického mistrovství, kdy si tým dovezl zlatou medaili v kategorii požární útok, za jednotlivce doběhl jako druhý Radek Chmela v běhu na 100 m překážek a ve štafetových bězích získala škola 5. místo. Celkově se VUT na tomto mistrovství umístilo na 6. místě v konkurenci 17 vysokých škol.

Úspěchy v této oblasti jsou nemalé, proto se CESA (Centrum sportovních aktivit) snaží zájemcům o tento sport stále vylepšovat podmínky. Letos tak poprvé nemuseli studenti dojíždět na tréninky s překážkami do Líšně, kde je školící a výcvikové středisko HZS ČR, ale podařilo se dohodnout zapůjčení překážek od Krajského sdružení hasičů JMK přímo na stadion Pod Palackého vrchem. „Studenti tak ušetří nejen čas, kdy třeba i hodinu dojížděli na trénink, ale hlavně nemusí přenášet těžkou a rozměrnou výbavu přes celé město. Nejen díky tomu jsme letos zaznamenali zvýšený nárůst zájemců o požární sport na VUT,“ vysvětlil trenér hasičů Richard Adamík.

Jak takové mistrovství probíhá, se můžete podívat na videu.

Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

Studenti mají o požární sport zájem

I tak byl ale zájem ze strany studentů vždy obrovský. „Po zápise a naplnění kapacit přijde vždy v prvních dvou týdnech ještě řada zájemců, kteří se chtějí dopsat. Zatím jsme dokázali přijmout všechny i z toho důvodu, že hodiny probíhají souběžně s výukou atletiky a z velkého procenta se věnujeme atletické kondici,“ doplnil Adamík. Právě atletická příprava, na kterou nejsou studenti zvyklí, dělá některým problémy a kvůli tomu někteří z nich své snažení vzdají. Že nejde o lehký sport, potvrzuje také jeden ze studentů Marek Gál: „Je zde kladen skutečně velký nárok na kolektivnost a zodpovědnost. Stoprocentně se spoléháte na každého člena týmu, stejně tak jako zbytek na vás. Každá, i když drobná chyba, má většinou velké následky.“ Pády z překážek jsou na denním pořádku a každý, kdo se chce tomuto sportu věnovat, si na to musí zvyknout. „Vždycky je lepší řízený seskok než neřízený pád,“ upozornil Adamík a přidal jednu, pro samotného aktéra méně úsměvnou historku z tréninku. „Za zmínku stojí jeden z pádů z překážky, kdy student ze záhadných příčin padnul přímo rozkročmo na kladinu. Naštěstí vše dopadlo dobře, ba dokonce měl dotyčný stále, jak se lidově říká, ‚koule‘ pokračovat dál.“

Často jde o tradici v rodině

Mnoho studentů si tento sport na VUT zvolí proto, že se mu již dříve věnovali v místě svého bydliště. Podobně tomu bylo i u Marka, v jehož rodině má požární sport dlouholetou tradici, a po příchodu na vysokou školu v něm chtěl dále pokračovat. „V hasičské ‚kačeně‘ (vozidlo Tatra T-805, pozn. red.) jsem se údajně vezl, ještě když jsem byl v kočáru,“ zavtipkoval. „Doma jsme všichni členové sboru dobrovolných hasičů. Otec několik let dokonce působil jako starosta sboru, později i jako starosta okresního sdružení hasičů Břeclav," upřesnil Marek, proč si požární sport vybral. 

Vstoupit do fotogalerie

(tuš)

Témata