Na FASTu vymysleli podlahu, která snese téměř všechno

Na systému podlah pro provozy s vysokou zátěží pracuje tým, jehož součástí je i Vít Černý z Fakulty stavební VUT. Unikátní řešení pro sklady či továrny má vyplnit díru na trhu a nabídnout komplexní podlahový systém s vysokou mechanickou a chemickou odolností. Během příštího roku plánují výzkumníci testovat systém v reálných podmínkách. Pokud uspěje, mohl by se do roka dostat k běžným zákazníkům.

Od výrobce stavebních hmot, společnosti Betosan, přišla před třemi lety myšlenka spolupráce s Fakultou stavební VUT na promyšleném systému podlah, které by vydržely maximum chemické i mechanické zátěže. „Sloužit by takové podlahy měly extrémně namáhaným provozům. Směřováno je to tedy především do servisů, skladů či zemědělských staveb. Výhodou je, že lze systém použít i na již poškozený původní beton,“ popsal Vít Černý, který v rámci projektu vede doktorandy a dohlíží na veškerá měření a testování.

Podlaha sestává z několika vrstev, které ve finále vytvoří pevný a nepropustný systém. „Spodní vrstva se nazývá adhezní můstek a může to být jemná polymercementová malta nebo epoxidová pryskyřice. Na to přidáváme posyp. Kromě klasického křemičitého písku experimentujeme například s využitím škváry,“ uvedl Černý. Následuje hlavní část, což je takzvaný podlahový potěr tvořený betonem s jemnými kamínky a dalšími složkami. Ty zaručují rychlé tuhnutí a následně vysokou pevnost. „Nakonec sypeme a do podlahy zahlazujeme hmotu, která přispěje k extrémní odolnosti,“ dodal Černý.

Ačkoliv je základ univerzální, systém se podle Černého bude vždy do značné míry přizpůsobovat konkrétnímu zákazníkovi a prostoru. Pokud se ale dostane do roka na trh, jak je plánováno, bude v Česku ojedinělým řešením. „V České republice jsou k dostání jednotlivé součásti podobných systémů. Jsou zde ovšem maximálně dva zahraniční dodavatelé, kteří jsou schopni nabídnout všechny složky zaráz,“ upozornil Černý.

Výzkumný tým FAST do spolupráce zahrnul kromě společnosti Betosan ještě třetího partnera, kterým je stavební společnost Komfort. Ta bude systém reálně uvádět do provozu. „Už teď pro nás v menším měřítku materiály průběžně testují. V příštím roce bychom pak měli do některých z jejich prostor podlahy položit a testovat je v plném provozu a zatížení,“ uvedl Černý.

V rámci projektu budou představeny dva užitné vzory, z nichž jeden by měl být každým dnem přijat. Zajímavostí pak je i snaha co nejvíce zužitkovat odpadní materiály. Kromě zmíněné škváry výzkumníci experimentují například se sklem či popílkem. „Popílek, jako druhotná surovina vznikající při spalování uhlí, se ve stavebnictví poměrně osvědčil. Zjistilo se totiž, že snižuje náklady, ale zároveň zlepšuje i některé vlastnosti betonu, jako jsou trvanlivost a odolnost,“ upozornil Černý.

Podle Černého si řada investorů a stavbařů bohužel stále pamatuje několik nepovedených projektů využívajících právě druhotné suroviny. Proto se výzkumníci snaží v této oblasti dělat osvětu a na odborných konferencích ukazovat pozitivní příklady, kde se recyklace materiálu povedla. „Obecný trend je mít do roku 2020 už jen minimum skládek. I proto se snažíme maximum možného vracet zpět do materiálů. Není třeba se toho bát. Jen musí výrobci vědět, co si mohou dovolit,“ uzavřel Černý.

(zep)

Témata