Kůrovcová kalamita mu nebyla lhostejná, student FSI VUT proto navrhl vlastní postřikovou technologii
Až desetinásobně efektivnější ošetření stromů zasažených kůrovcem může nabídnout technologie, kterou aktuálně vyvíjí Tomáš Němec z FSI VUT. Ruční postřik napadeného dřeva by mohly nahradit trysky umístěné přímo na harvestor pro lesní těžbu dřeva. Projekt studenta druhého ročníku získal třetí místo v soutěži Cena podnikavosti VUT. Zažádáno má i o evropský patent.
Jedním lesním harvestorem je možné denně pokácet až 300 kubíků dřeva poškozeného kůrovcem. Okolo vytěžených stromů pak prochází dělník se zádovým postřikovačem ajednotlivé kmeny ošetřuje. Za jeden den však zvládne zpracovat maximálně 30 kubíků. Z neošetřeného dřeva se brouk šíří dál – ať už v samotném lese či při transportu kmenů mezi lokalitami.
„Během kalamitních stavů se bohužel nestíhá všechno dřevo správně ošetřit. Postříkají se jen povrchy hromad, což není funkční řešení. Brouk pak vyleze jinudy a může napadnout další stromy,“ vysvětluje Tomáš Němec z FSI VUT.
Zkombinovat postřikovou technologii přímo s lesním harvestorem se rozhodl už na střední škole. „Mám k přírodě blízko a není mi jedno, co aktuálně v českých lesích probíhá. S první myšlenkou za mnou tehdy přišel majitel žďárských lesů hrabě Constantin Kinský. Vytvořili jsme společně s mým otcem a učitelem první tým,“ popisuje zrod projektu, se kterým v letošním roce vyhrál třetí místo v soutěži Cena podnikavosti VUT.
Technologie přitom není až tak komplikovaná – na kácecí hlavici harvestoru se umístí 4 trysky, které jsou při těžbě dřeva schopny pokrýt postřikem celý povrch kmene. Chemie proti lesnímu škůdci je v nádrži o objemu 1 kubíku umístěné na samotném harvestoru. Kapalinu pak k tryskám pomocí čerpadla vede několik hadic a trubek. „Nádrž má dostatečnou velikost. Umožňuje celodenní postřik zpracovaného dřeva, aniž by se obsluha v průběhu dne zdržovala jejím dotankováváním,“ vysvětluje student.
Samotný proces postřiku student optimalizoval v softwarových simulacích CFD a FDA. „Umožňuje nám to umístit trysky do ideálních pozic, aniž bychom to museli nejdříve zkoušet naživo. Navrhl jsem automatizaci postřiku – pokud je kmen velký a má široký průměr, stříkají všechny trysky. V případě, že je špička stromu užší, dvě trysky se automaticky vypnou, abychom šetřili chemii,“ popisuje.
Výhodou nové postřikové technologie je dobrá kompatibilita se všemi typy velkých lesních harvestorů. První prototyp aktuálně vyrábí česká strojírenská firma WSTEC. Jeho účinnost pak bude tým Tomáše Němce testovat ve spolupráci s Mendelovou univerzitou. „Ošetříme jednotlivé kmeny a necháme je odvézt do laboratoří Mendelovy univerzity, kde se spočítá množství mrtvých a přeživších kůrovců. Podle výsledků pak budeme nadále ladit technologii či sílu samotného postřiku,“ uzavírá Němec.
O nový systém postřiku už projevili zájem nejen vlastníci lesů, ale i výrobci lesní techniky včetně japonské značky Komatsu. Tým Tomáše Němce podal i žádost o evropský patent.
Masivní problémy s kůrovcem má Česká republika už několikátým rokem. V roce 2021 počet napadených stromů klesl na 15–20 milionů kubíků smrkového dřeva, což je oproti předchozím letům asi poloviční množství. I tak jde však podle zástupců think-tanku Czech Forest o desetinásobek průměrné těžby z let 1990–2015.
