Konopný beton není ekologický, upozorňuje Karel Mikulica

Zda jde postavit dům z technického konopí a zda to má nějaké výhody, testoval doktorand Fakulty stavební VUT a zaměstnanec AdMaSu Karel Mikulica. Ve své diplomové práci se zaměřil na beton s příměsí konopí a zjišťoval, jak se tento alternativní materiál v našich podmínkách chová. Zjistil ale, že stavby z konopí žádné speciální výhody nenabízí. Obecně pak radí se alternativnímu stavitelství spíše vyhnout a vsadit na osvědčené postupy.

Karel Mikulica se už při psaní bakalářské práce na Fakultě stavební VUT zaměřil na lehké stavební látky. Tehdy se věnoval vlastnostem pěnobetonů. Při magisterském výzkumu se rozhodl svůj záběr rozšířit. Ačkoliv původně plánoval obvyklejší materiály, v novinách ho zaujal článek o muži z Ostravy, který se rozhodl postavit si celý dům z konopného betonu. „Připadalo mi to zajímavé. V článku ale nepsali nic bližšího o vlastnostech tohoto materiálu, ani jakou muž používal recepturu. Rozhodl jsem se proto beton s příměsí konopí sám namíchat a otestovat,“ popsal Karel Mikulica.

Prvnímu problému čelil Mikulica hned při shánění materiálu. „Dříve se u nás technické konopí pěstovalo běžně. Dnes už se to příliš nevyplatí. Pěstitel například musí mít povinně certifikaci, že rostlina neobsahuje více než 0,2 % THC. Dále musí veškeré konopí posekat, nasušit. Protože je to přírodní materiál a obsahuje cukry, musí se také naložit na určitou dobu do vápenného mléka a nechat zmineralizovat,“ upozornil Mikulica.

Zároveň ho ovšem zaujalo, že právě muž z Ostravy si veškeré potřebné konopí na stavbu vypěstoval sám na vlastním pozemku. „Teoreticky si tak člověk rok dva před stavbou může obstarat potřebný materiál s poměrně malými náklady. Pro ekologičtěji smýšlející stavbaře, kteří ale vědí, co dělají, to může být zajímavé. Mohou si postavit dům z toho, co si sami vypěstovali,“ dodal Mikulica, který potřebné konopí nakonec sehnal ve zverimexu ve formě podestýlky pro zvířata.

Do betonu přidával Mikulica nadrcená vlákna ze stonků. Nejlepších vlastností materiálu pak dosáhl při poměru osmdesáti procent konopí a dvaceti procent cementové pasty. Ve většině sledovaných parametrů ale konopný beton nijak nezazářil. Jeho vlastnosti byly spíše průměrné.

Podle Mikulici se navíc lidé mylně domnívají, že se jedná o čistě ekologické stavivo. „Když si vezmu, že musím přidat třeba půl tuny cementu, aby byla zaručena dostatečná pevnost, tak to ztrácí na ekologičnosti. Určitě by šlo vlákno smíchat například s jílem a vytvořit tak jistý druh nepálené stavební hmoty. V našich klimatických podmínkách, kdy část roku prší, sněží a je vlhko, takový materiál ale nebude stoprocentně fungovat. Sláma či konopí pevnost nevytvoří, takže to nakonec stejně musím zpevnit cementem,“ upozornil Mikulica, který tyto experimenty doporučuje pouze nadšencům. Plošně by je do praxe nezaváděl. Původní stavbařské postupy předchozích generací jsou dnes podle něj již překonané.

I přesto ale konopný beton zcela nezatracuje. „Právě zmíněný pán od Ostravy měl celý dům postavený jako dřevostavbu a místo vaty do příček umístil konopný beton, což fungovat může,“ popsal Mikulica s tím, že sám by ale při stavbě domu raději volil klasický beton nebo cihly.

Ve své dizertační práci se Mikulica hodlá zaměřit na recyklovaný beton, který podle něj stále ještě nabízí možnosti zlepšení. Nepředpokládá tedy, že by byl v nejbližší době beton na ústupu, nebo ho snad nahradily původní stavební materiály.

(zep)

Témata