Já už delší dobu tvrdím, že IT se sociologizuje. Když jsem v roce 2005 začal při IT studovat i sociální vědy, tak na mě někteří spolužáci tehdy koukali spatra. Nedávalo jim to smysl. Dnes se IT musí vypořádat s narůstajícím množstvím dat o lidech, zajímat se o jejich chování, názory a preference, což je tradiční doména nejen sociologie, ale i dalších sociálněvědních a humanitních oborů. V posledních letech vidím, jak se IT a sociální a humanitní vědy čím dál více sbližují a je nutná mezioborová spolupráce.

Například na Ústavu religionistiky máme různé projekty v oblasti tzv. digital humanities. Funguje zde i centrum pro digitální studium náboženství, které aplikuje metody výpočetní techniky ve výzkumu náboženství – CEDRR | MUNI ARTS. Jedním z projektů je Dissident Networks Project, který se konkrétně věnuje výzkumu inkvizičních registrů a mapování marginálních křesťanských skupin ve středověké Evropě. V rámci CEDRRu fungují mezinárodní týmy, kde jsou jak religionisté, tak informatici, kteří společně dávají dohromady databáze. Programují, vytvářejí různé modely, kvantitativní analýzy textů, síťové analýzy a geografické vizualizace.

Zaměřuji se nejen na metalovou subkulturu, ale i na pohanství a satanismus. Existují například konspirační teorie, které glorifikují bývalého prezidenta USA Trumpa a věří, že bojuje proti skryté elitě – proti satanistickým pedofilům. Tento soubor teorií nazýváme QAnon. I vzhledem k výrazné roli křesťanského fundamentalismu v americké společnosti i politice se podobné narativy čas od času v menší či větší intenzitě objevují, jako například v období tzv. satanistické paniky v 80. letech.

Klíčovou roli v šíření QAnon sehrávalo online prostředí včetně sociálních sítí. Existují pak třeba výzkumy, které se věnují šíření konspiračních teorií QAnon na sociálních sítích. Prostřednictvím strojového učení a dalších metod pak zjišťují, jak se tyto konspirační teorie vyvíjí, jaké profily a skupiny je šíří či jak třeba korelují s šířením dalších konspiračních teorií například ohledně COVID-19 a podobně.

Podobně jako další hudební subkultury je metal svébytná mezinárodní kultura, která po celém světě ovlivňuje velké množství lidí. Jde o komplexní sociální jev. I proto je logické, že by se jím sociální a humanitní vědy měly zabývat.

Metal studies je pak dílčí akademický proud, který se na metal dívá z pohledu sociologie, antropologie, politologie, muzikologie, filozofie, historie a dalších oborů. Posledních zhruba 10 let zažívají metal studies boom v západních zemích včetně USA, Kanady a Latinské Ameriky. Vzniká velké množství odborných článků a knih. Já jsem si dal za cíl etablovat metal studies v Česku.

Nejprve jsem začal na Ústavu religionistiky učit kurz o metalu a v roce 2017 jsem založil Czech Metal Studies, což je sdružení, které má aktuálně členy na univerzitách v Brně, Praze a Ostravě. Později jsem založil i mezinárodní síť badatelů Metal Studies in Central and Eastern Europe. Začali jsme publikovat odborné články doma i v zahraničí. Tento rok by mi mělo vyjít i několik kapitol v zahraničních odborných knihách.

Vyvíjelo se to postupně. Nejdříve jsme udělali 5 menších českých konferencí, z nichž první v roce 2017 byla ještě studentská. Chtěl jsem ale, aby česká metalová studia byla součástí mezinárodního kontextu. Propojili jsme se pak s akademiky, kteří se věnují metal studies po celém světě, i s hlavní mezinárodní organizací International Society for Metal Music Studies.

Téma posledních ročníků bylo Metal and religion a Metal and transgression. Zaměření nadcházejícího ročníku by se ještě mělo v nejblížší době ujasnit. V rámci vedení Czech Metal Studies a organizace konferencí se mi hodily i teamleaderské zkušenosti, které jsem nasbíral při kariéře v IT, kdy jsem v jedné mezinárodní společnosti vedl týmy datových analytiků a softwarových developerů.

Já to vidím identitárně – ten, kdo se za metalistu považuje. Tedy nejen ten, kdo poslouchá metal.

Ještě pořád hrají důležitou roli dlouhé vlasy, i když už to není, i vzhledem ke stárnutí metalové subkultury, co to bývalo. U metalu jsem si navíc všiml, že oproti některým jiným subkulturám je identita metalisty poměrně stabilní a dlouhodobá. Je to něco, co řadu lidí neprovází pouze mládím, ale i třeba po zbytek života.

Nevím, jestli je specifický, ale metalová subkultura je tady hodně silná. Pokud pominu severské země, kde je opravdu hodně metalových skupin, tak Česko je v počtu metalových skupin na 100 000 obyvatel v Evropě na jednom z předních míst, a je dokonce na 15. příčce na světě. Některé ze skupin jako třeba Master's Hammer nebo Krabathor měly vliv i na zahraniční scénu. V neposlední řadě jsou v Česku i světoznámé festivaly jako Obscene Extreme a Brutal Assault, na které se sjíždí okolo 20 000 fanoušků z celého světa.

Například na Slovensku vznikaly různé iniciativy proti koncertům Iron Maiden nebo festivalu Gothoom. Většinou je zakládají křesťanské organizace, ale někdy se k nim připojují i někteří politici. Zajímavá je veřejná debata – proč by například některé metalové texty do veřejného prostoru měly či neměly patřit.

Většinou se řeší, že některé metalové skupiny používají extrémní výrazivo a pohybují se na hranicích toho, co je v některých zemích považováno za napadání náboženské víry. Například v Polsku zpěvák skupiny Behemoth roztrhal Bibli, což vyvolalo společenskou reakci, a vysloužil si i soudní proces.

Používá okultní symboliku a někdy i satanistické prvky. Někteří blackmetalisté se k satanismu hlásí otevřeně. Já se pak v rámci terénního výzkumu zaměřuji na to, co satanistické výrazivo a satanismus v black metalu znamená pro konkrétní účastníky. Nebo se zajímám o zmiňované veřejné debaty, do kterých vstupují náboženští představitelé či politici.

Používání okultní symboliky a výraziva vzbuzuje kontroverze zejména v zemích, kde náboženství hraje velkou roli a je třeba silně spojené se státem. Některé státy mají i zákony proti blasfemii, které pak uplatňují vůči některým metalovým hudebníkům či fanouškům. Studium takových veřejných debat či soudních procesů je pak i studiem samotných společností, jejich nastavení a hranic, například co se týká svobody slova. V České republice jsou nějaké širší debaty ohledně metalu a satanismu spíše výjimkou.

Pro mě osobně je například zajímavé studovat vliv hudebních subkultur ve formativním období dospívání mladých lidí. Hudební subkultury totiž pro část mladých lidí hrají důležitou socializační roli a spoluutváří jejich identitu, hodnoty, politické preference, styl oblékání a způsob trávení volného času. Pro řadu mladých lidí je hudba, ať už jde o metal nebo o jiný žánr, jednou z nejdůležitějších věcí, která intenzivně provází jejich vnímání a prožívání okolního světa.


(mar)