Četla jsem, že kapela Realita se dala dohromady v takové zvláštní datum…

Kluci se sešli v den údajného konce světa – 21. 12. 2012. Bylo to v Plzni na základě inzerátu z internetu. Jmenovali se tehdy Ember’s Bridge a hráli elektrický punk-rock. Od té doby se ale dost věcí změnilo. Složení kapely, její název i repertoár. Posluchači nám tehdy vyčítali, že hrajeme anglicky. Tak vznikl projekt Realita, kdy jsme zkusili skládat takové popovější písně v češtině. A ono se to chytlo. Poslední dva roky jsme v kapele čtyři. Původní zakladatel, zpěvák a kytarista Daniel Hudček, basista Vojta Marton, zpěvák Martin Dufek a já.

Jak jste se stal součástí kapely?

Jsem z hudební rodiny – mamka i táta hráli v kapelách. A táta navíc dělá servis hudebních nástrojů, proto je na Plzeňsku mezi hudebníky celkem známý. Takže kluci o mně věděli a vzali mě do kapely. Bylo to v roce 2014, bylo mi tehdy teprve šestnáct let. Na bicí hraju asi od dvanácti. Chodil jsem na lekce i ke Klaudiu Kryšpínovi, byl bubeník Pražského výběru. Ale mám za sebou i takovou klasičtější hudební průpravu – dvanáct let jsem chodil do ZUŠky na klavír, umím i na kytaru a ukulele. Vždycky jsem si prostě u táty v obchodě vybral nějaký nástroj a pak jsem na něj hrál.

Vždycky jste chtěl být hudebníkem?

Chtěl jsem jít v tátových stopách, hodně lidí mě s ním srovnávalo. Samozřejmě jsem věděl, že bicí nejsou moc sólový nástroj, takže se musím stát součástí orchestru nebo kapely. Mimo hraní se ale už dlouho věnuju i mixování hudby, zařídil jsem si doma malé nahrávací studio a chtěl jsem se v mixování dál zlepšovat. Po gymnáziu jsem uvažoval co dál a konzervatoř nevypadala moc reálně…

Proč jste se rozhodl pro studium audio inženýrství na VUT?

Byl to jediný obor, který splňoval moje představy. Kombinuje techniku s hudbou a posouvá mě to dál. Mixuju hudbu u sebe ve studiu a u nás v kapele se také starám o techniku. A když něco nefunguje, tak se snažím odhalit, v čem je problém. Často tak využiju teoretické znalosti, které jsem se ve škole naučil. Na VUT se hodně dozvídám o různých typech signálu, mikrofonů a otevírá mi to možnosti v tom, co a jak můžu dál dělat. Navíc nás učí i lidi z JAMU nějaké základy akustiky, hudební teorii a tak.

Realita je chlapecká kapela, takže se nabízí otázka – kdo tvoří vaše publikum?

Ta hudba, kterou děláme, přitahuje spíš mladší publikum. Jsou to většinou holky ve věku od 15ti do 25ti let. Občas přijdou na koncert i kluci, ale holek je víc. Já jako bubeník moc ve středu zájmu nejsem, ale náš zpěvák si musel zřídit nový Instagram, protože mu chodilo fakt hodně zpráv od fanynek. Neříkám ale, že si nás neposlechnou i starší lidé. Naše nejstarší fanynky jsou vlastně naše babičky. Ty nás poslouchají, fandí, lajkují… Sledují naše písničky na YouTube a dívají se, jak tam přibývají počty zhlédnutí. Někdy jsou v obraze víc než my.

Kde vás teď budou moci fanoušci slyšet?

Teď jsme měli rok a půl takový volnější režim, protože jsme připravovali novou desku. Tu teď budeme křtít 10. dubna na velkém koncertu v pražském klubu Royale. Na albu je čtrnáct písní a bude se jmenovat Private Show. Jinak kromě tohoto koncertu nás můžete slyšet třeba na květnovém majálesu v Plasích nebo v červenci na festivalu JesFest. Koncertní šňůra k novému albu bude následovat.

Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

(mar)