Téma

9. května 2018

Fragmenty kaple rozmístěné v krajině připomínají zaniklé duchovní místo

Vápencové bloky symbolizují fragmenty zaniklé kaple | Autor: archiv Barbory Ponešové
Zaniklou kapli sv. Rocha, kterou v 17. století postavili obyvatelé Dolních Dunajovic jako poděkování za ochranu před morovou epidemií, připomíná projekt dnes již absolventa Fakulty architektury VUT Vojtěcha Koláře. Zaniklé duchovní místo na Rochusbergu, dnes Liščím kopci, připomínají jednotlivé fragmenty liturgického interiéru. V duchu land art umístil autor přímo do krajiny vápencové objekty, které odkazují k vybavení kaplí.

„V rámci projektu Kaple cestou navrhl Vojtěch Kolář rozmístění čtyř prvků sakrálního mobiliáře do krajiny. Na Liščím kopci u Dolních Dunajovic si tak mohou návštěvníci připomenout důležité prvky liturgie: kamenné schodiště, které připomíná vstup do kaple, dále modlitební lavici, klekátko a ambon, což je řečnická tribuna, odkud duchovní káže,“ upřesnila Barbora Ponešová, která spolu s Janem Foretníkem studentský projekt vedla. Na místě totiž stávala od 17. do konce 18. století kaple sv. Rocha, i proto nesl kopec v minulosti označení Rochusberg.

Projekt Kaple cestou je aktuálně přihlášený na Českou cenu za architekturu 2018. Za jeho návrhem stojí tehdejší student Fakulty architektury VUT Vojtěch Kolář jak se svými vedoucími, tak se zástupci Národního památkového úřadu v Brně a s odborníky z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Rozmístění jednotlivých prvků v krajině připomíná také historickou tradici umisťovat okolo poutních cest drobnou sakrální architekturu, jako jsou boží muky, kříže apod. Jednotlivé prvky mobiliáře směřují kroky návštěvníků směrem ke kříži. Obnovený kříž by se měl stát součástí dochovaného podstavce původního barokního kříže. Z důvodu probíhajícího řízení o prohlášení kulturní památkou je ale tento dočasně zastoupen křížem dřevěným.

Přestože celý projekt vyvrcholil v roce 2016 instalací jednotlivých vápencových kamenů, na jeho finální podobě se stále pracuje. „Letos jsme na místě vysadili stromy. Na kopci se tak objevila asi padesátka mladých stromů, převážně třešní, mandloní, jabloní či hrušní,“ popsala aktuální vývoj Ponešová. Návštěvníci Liščího kopce si mohou při procházce mezi jednotlivými fragmenty vychutnat i výhled do okolní krajiny. V loňském roce se místo stalo svědkem církevního svatebního obřadu a matrikáři obce doufají, že si lokalitu vyberou nějací svatebčané i letos.

„Tento projekt přinesl poznatky, které je možné aplikovat při obnově tzv. deprivovaných oblastí. V pohraničí se můžeme dodnes potkat s místy, ke kterým člověk díky pohnuté historii ztratil původní vazbu. Liščí kopec je pak připomínkou ztráty někdejší spirituality,“ uzavřela Ponešová.

Vstoupit do fotogalerie

(rdk)

Témataspolupráce umění & architektura Fakulta architektury

Související články:
Žďár nad Sázavou by mohl do deseti let změnit podobu. Za návrhem stojí absolvent VUT
Dvojice architektů z VUT zvítězila v prestižní studentské soutěži. Pavilon navrhli za pouhých 24 hodin
Čínská urbanizace postupuje příliš rychle. Pokud selže, budeme čelit obrovské krizi, říká mladý architekt
Mladé architekty je potřeba naučit přemýšlet a ne kopírovat, tvrdí Jan Kristek
V mezinárodní soutěži architektů a designerů uspěly i tři absolventky VUT